Flora VysokýchTater

FLORA
Nejvýznamnější složkou území jsou lesy, z 97% tvořené jehličnany. Přirozená hranice lesa v nejvyšších polohách SR (tj. i v Nízkých Tatrách) dosahuje výšky 1400-1800 m. n. m., ale v současnosti přestává být přirozenou hranicí, a to hlavně vlivem člověka (pastva, těžba), který ji posouvá směrem dolů. Dnes je usilováno o nápravu.
V pásu smrčin jsou typickými zástupci květeny např. Prvosenka, či Dřípatka. V kosodřevině lze uzřit Koniklec bílý, Kamzičník, Hořec Clusiův.

Rostlinstvo Nízkých tater vyniká bohatstvím druhů. Pouze vyšších kvetoucích rostlin je zde okolo 1300 druhů. S nadmořskou výškou počet druhů klesá, a nad 2000 m. n. m. se zjistilo pouze do 40ti druhů kvetoucích rostlin.

Nad horní hranicí lesa je již alpinské a nivální klima (tzn. krátké vegetační období, tuhé zimy s velkým množstvím sněhu-místy sníh po celý rok, silné větry). V těchto podmínkách se rostlinstvo nemůže vyvíjet tak, jako v polohách klimaticky příznivějších. Dnešní vegetace je z části tvořena glaciálními relikty (rostlinstvo, které se za doby ledové přestěhovalo z arktického a subarktického klimatu do jižnějších částí euroasijského kontinentu, a po ústupu ledovce zůstalo dodnes) a vegetací, jež sem „přišla“ až po době ledové. Na různých geologických podložích (vápence, žuly, ruly, dolomity aj.) najdeme různá rostlinná společenstva. Např. tato:
- společenstva osazující prudké skalnaté svahy, skály a skalní štěrbiny
- společenstva suchých skalních sutin, štěrkových nánosů, odvalů
- společenstva horských údolí; různé polohy s různým stupněm vývoje
- společenstva osazující sněhová políčka a jejich okolí
Jednotlivé druhy jsou svým způsobem života adaptovány pro život v podmínkách velehor.

!Většina zde rostoucích druhů (vyjma těch na polích a loukách na úpatí Tater) je chráněna!