Arthur Charles Clarke

Dvaaosmdesátý nestor SF Arthur Charles Clarke ( narodil se 16. prosince 1917 v Mineheandu v anglickém hrabství Somerset) je posledním žijícím autorem z hvězdného triumvirátu Asimov - Clarke - Heinlein, který vládl světové science fiection po celá dlouhá desetiletí. Arthur C. Clarke žijící od padesátých let v Colombu na Srí Lance pochází z jihoanglické rodiny poštovního úředníka. Jeho otec Charles Wright Clarke bojoval na frontách první světové války. Po demobilizaci koupil nevelkou farmu Ballifants. Jeho syn tam od mládí vyráběl krystalová rádia, domácí telefony a samozřejmě - rakety. Po absolvování Huishova gymnázia v blízkém Tautonu Clarke vstoupil do státních služeb jako účetní revizor na londýnském ministerstvu školství. Tehdy už se stal členem Britské meziplanetární společnosti, hltal všechny sci-fi příběhy a pokoušel se psát. Rozpracoval několik povídek a román Proti pádu noci, které vydal časopisecky až po mnoha úpravách v roce 1948. Clarkovi literární plány zkřížila 2. světová válka. Vstoupil do RAF jako letecký mechanik rádiového spojení, vojín letecké druhé třídy, aby později přešel k tehdejší nejmodernější zbrani - radaru. V červenci 1945 napsal článek Mimozemské přenosy, který mu v říjnu vytiskl odborný časopis Wirreles World. Clarke zde přichází se zcela revoluční myšlenkou, jak pomocí geostacionárních družic zajistit celosvětový příjem radiového signálu. Clarkovo jméno tak proniklo do dějin vědy, ačkoliv ocenění a ceny přišly až mnohem později. Koncem války napsal další klíčový esej Rakety a budoucnost vojenství, v němž nastínil spojení rakety s nukleární hlavicí a doktrínu ,, vzájemného zničení" dvou soupeřících velmocí. Díky této práci získal po válce stipendium na londýnskou King´s College, kde vystudoval fyziku společně s teoretickou a aplikovanou matematikou. Současně se vrhl do literární práce. V roce 1947 napsal a o čtyři roky později publikoval román Předehra k vesmíru. První vavříny mu přinesl v roce 1953 publikovaný román Konec dětství. Téměř současně vyšla i povídková sbírka Výprava k Zemi, o tři roky později pak další úspěšné dílo Město a hvězdy. Životní úspěch však přišel v roce 1968 s dílem 2001: Vesmírná odysea, které vzniklo po spolupráci s režisérem Stanleyem Kubrickem na základě Clarkovi povídky Hlídka. Později Clarke rozvinul téma v dílech 2010: Druhá vesmírná odysea, 2061: Třetí vesmírná odysea a 3001: Poslední vesmírná odysea. Druhým vyvrcholením Clarkovi tvorby je pak román Setkání s Rámou. Kniha získala za rok 1973 všechny klíčové ceny, které mohou být autoru S-F uděleny: Huga, Nebulu, Cenu Johna W. Campbella a Cenu Jupiter za nejlepší román roku. Společně s Gentry Leem pak Clarke v tématu pokračoval romány Návrat Rámy, Zahrada Rámova a Ráma tajemství zbavený. Nyní tvoří a žije v Colombu na Sri Lance.