Bible

- Bible se dělí na dvě základní části: Starý a Nový Zákon

Starý zákon

- je jednou z nejstarších literárních památek v dějinách lidstva, obsahující soubor hebrejských náboženských textů –stala se tedy základem židovského náboženství judaismu. Starý Zákon vznikal v průběhu jednoho tisíciletí a obsahuje 24 knih rozdělených do 3 oddílů:

I. oddíl (nejstarší)
obsahuje 5 knih Mojžíšových (řecky Pentateuch, hebrejsky Tóra = zákon, učení); tato část patří do skupiny knih dějepisných - obsahují nejstarší dějiny židovského národa
1. kniha – Genesis = stvoření, původ; obsahuje nejstarší mýty o úsvitu lidstva (O stvoření světa, O prvních lidech)
…

II. oddíl – Knihy prorocké
je složen z více knih vyprávějících především dějiny Izraele, boje Židů s nepřáteli atd.
- hlavní částí jsou skutky a výroky proroků Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela, Daniela a dalších, kteří předpovídají příchod Mesiáše
- Knihy soudců, Knihy královské – obsahují dějiny Židů za vlády prvních židovských králů (David, Šalomoun)

III. oddíl - tzv. Svaté spisy
- spadají do skupiny knih poučných, které vznikly okolo roku 0
- často jsou výrazně lyrické – písně, žalmy – známá je např. Píseň písní - jedna z nejkrásnějších milostných básní na světě
- Kniha přísloví, Kniha kazatel

První řecký překlad Starého Zákona se nazývá Septua Ginta, existuje však také mnoho překladů do latiny (např. Vetus Latina). První oficiální překlad St. a N. Zákona do latiny pochází od Sv. Jeronýma a nazívá se Vulgata. Ten se používal až do roku 1979, kdy byl vystřídán překladem Neovulgata.

Starý Zákon se zmiňuje o následujících obdobích židovského národa:

1. Doba patriarchů (praotců)
- 2000-1700 př. Kr.
- popisuje jí prvních 12 kapitol knihy Genesis

2. Doba Mojžíšská
- 1310-1200 př. Kr. – období vlády 19. egyptské dynastie (Ramzesovci)
- život Mojžíše a odchod Židů z Egypta
- kniha Exodus

3. Doba soudců a králů
- 1300-900 př. Kr.
- Josue, Gedeon


4. Doba proroků
- 10. stol.-6. stol. př. Kr.
- 586-587 – první rozboření Chrámu, po kterém následovalo 40 let v babylonském zajetí (k druhému zboření došlo v 70. po Kr.- zbyla pouze Zeď nářků)

Dalšími důležitými etapami židovského národa jsou doba po návratu z babylonského zajetí, kdy Ezdráš a Nehemiáš spojují Židy znovu dohromady, a doba bratří Makkabejských.

Později se součástí hebrejské náboženské literatury stávají spisy Talmud, což je soubor pravidel, a ve středověku Kabala, soupis mystických, magických a kouzelných prvků – toto umění již vzniká v období tzv. diaspory (rozptýlení) židovského národa)



Nový Zákon

-nejdůležitější literární památka, pochází z 1.až 2.století, byl sepsán v řečtině na základě hebrejsko-aramejských pramenů, později byl přeložen svatým Jeronýmem (340-420) do latiny (vulgáta), 27 knih

- 4 evangelia- (dobrá poselství), soubory textů o životě a učení Ježíše Krista, autory apoštolové- Marek, Matouš, Lukáš a Jan (význ. postavy: Ježíš Kristus, Marie, Josef, Herodes, Jan Křtitel, Lazar, Jidáš, Pilát), Ježíš se narodil v Betlémě Marii a Josefovi a ti ho uchrání před králem Herodem. Jan Křtitel ho nazve Mesiášem, ale jeho učedník Jidáš ho zradí a vynutí si u Piláta (místodržitele) ukřižování

- Kniha skutků apoštolských-o působení Kristových žáků
- 21 epištol - řecky list
- Apokalypsa svatého Jana - (zjevení, odhalení, nazývány spisy, odhalující temné vidiny budoucnosti) zjevení posledního soudu a konce světa (mor, války, hlad, bída)