Fráňa Šrámek - Anarchističtí buřiči

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

Bývá nazýván básníkem mládí, protože mládí je základní téma všech jeho prací. Celé dílo je soustředěno k jediné oblasti života, k jeho citové a smyslové stránce.

Narodil se v Sobotce v jižních Čechách. Studoval práva v Praze, před tím gymnázium v Písku. Pak pracoval v anarchistickém hnutí. Světovou válku prožil na frontách a po válce zanechal politické aktivity a věnoval se literatuře.

Anarchismus se projevuje už v jeho prvních sbírkách
Života bído, přec tě mám rád a Modrý a rudý. V první sbírce vedle básní vyzývajících k anarchistické vzpouře a intimních lyrických motivů uveřejnil i hořké motivy sociální (např. básně Ada, Minka, Marta - lítost nad postavením ženy).

Verše o vojácích - V této druhé sbírce vychází ze zážitků vojáka rakousko uherské armády. Modrý - voják rakouské armády, rudý - anarchista. Utočí ostře proti válkám. Některé ze satirických básní mají hlízko k Haškovi.

Raport je velmi působivou básní proti válkám. Voják podává svému veliteli hlášení o svém snu. Zdálo se mu, že vedle něho po bitvě mezi řadou raněných a mrtvých v bolestech umíral kůň. Byl střelen do boku a je oči stále děsí vojáka otázkou, proč musel umřít. Většina básní má písňový ráz. Básník čerpá z městského folkloru (kupletů a šansonů) - Píšou mi psaní, Ti vojenští páni, Havířská, Narodil se parchant.

Žasnoucí voják - Téma války se objevuje i v této próze
Splav - Smyslové opojeni krásami života vrcholí v impresionistické sbírce. Na pozadí jihočeských lesů, luk břehů řek vyslovuje jeho opojení mládím a láskou, kterou prožívá všemi smysly.

Sbírky Básně, Nové básně a Ještě zní vedle lásky k životu obsahují i verše protiválečné, které zapůsobily na nástup další básnické generace.

Rány růže Tato poslední básnická sbírka vznikla v době okupace. Zde se zcela přimyká k domovu, k rodnému kraji a vyslovuje odpor proti fašismu.

Próza - vyjadřuje v ní citové dospívání mladých lidí, jejich touhu, okouzlení a smutky, ale i pozdější deziluzi a smíření se životem.

Stříbrný vítr je nejvýznamnější je román, kde je ukázáno na mladém studentu Janu Ratkinovi citové dospívání. Svět je zde pozorován jeho očima, střetává se s pokrytectvím a sobectvím světa dospělých. Stal se přímo typem mládí představující buřičství. Jazyk je bohatý na metafory. Některé promluvy jsou přímo básněmi v próze.

Tělo - vypráví zde o smyslové a živočišné lásce. Je to i román protiválečný, opět se zde ozývají válečné zážitky autora. Román je ovlivněn vlnou vitalismu.

Křižovatky, román, ve kterém se vrací k tématu osamění a životní prohry.

Dramata: Je zakladatelem lyrického dramatu s impresionistickými prvky. V tom na něj navazuje i Hrubín.

Léto – patří k nejlepším. V konfrontaci citově vyprahlých intelektuálů a bezelstného mládí dává zapravdu oddané lásce.
Měsíc nad řekou - je melancholická komedie o prchavém mládí. Je to s ironií vykreslený příběh, v němž na pozadí sjezdu starých maturantů v Písku vzpomínají tatíci na své mladé sny. Toto drama je vrcholným dílem našeho impresionismu.