Balzac, Honore de - Lesk a b?da kurtiz

HONOR? DE BALZAC
LESK A B?DA KURTIZ?N

Tento ?ty?d?ln? rom?n je p??m?m pokra?ov?n?m d?la Ztracen? iluze a z?rove? je t?et?m d?lem Lidsk? komedie. Ne? za?nu vypr?v?t d?j t?to knihy, chci se vr?tit ke konci p?ede?l?ho rom?nu. Lucien zcela zoufal? situac? sv? sestry se rozhodne sp?chat sebevra?du a potk?v? jist?ho kn?ze Carlose Herreru. T?m nen? nikdo jin? ne? uprchl? galejn?k Jacques Collin, kter? pot? co byl v Otci Goriotovi uvr?en do v?zen? pod jm?nem Vautrin , vz?p?t? uprchl a ode?el do ?pan?lska. Zde se mu d?ky intrik?m jemu vlastn?m poda?ilo o?ebra?it barcelonskou vdovu. Zabil tak? skute?n?ho kn?ze Herreru a r?zn?mi chemik?liemi pozm?nil sv?j vzhled. Zaujal postaven? Herrery, kter? m?l odjet k francouzsk?mu dvoru. Fale?n? Herrera je rozhodnut vy?vihnout se ve spole?nosti a kdy? mu n?hoda p?ihraje do cesty Luciena, je nad?en. Z Luciena ud?l? sv?ho chr?n?nce, kter?mu sponzoruje ve?ker? v?lohy v Pa???i. Lucienova sestra Eva zd?dila ve?ker? majetek po otci sv?ho man?ela Davida S?charda a jeliko? bylo otcovo jm?n? obrovsk?, z kdysi chud? rodiny se st?vaj? p?es noc milion??i. To tak? zvy?uje Lucienovu presti?. Ji? se nemus? styd?t za svou matku a sestru. Prvn? d?l nazvan? ?Jak miluj? lehk? holky? za??n? na plese v Pa???i, kde Lucien st?le stejn? kr?sn?, v nov?m ?vih?ck?m obleku vzbuzuje neskonal? ?div. Jeho novou vyvolenou se st?v? Ester, mlad? sotva plnolet? kurtiz?na, kter? se top? v pa???sk?m bahn?. Na plese se v?cem?n? skr?v?, p?esto j? host? poznaj?. Toto ne?ekan? odhalen? v n? vzbud? absolutn? beznad?j, kter? se rozhodne ?e?it sebevra?dou. V posledn? chv?li v?ak p?ich?z? abb? Herrera a d?vku zachra?uje. Kn?z chce ud?lat z kurtiz?ny slu?nou d?vku. K tomu pou?ije kl??ter, v kter?m m? d?vka ??t v naprost? izolaci od vn?j??ho sv?ta, v?etn? Luciena. Po n?kolika m?s?c?ch ch?adnut? se kn?z rozhodne d?vku z kl??tera odv?zt na sv?tlo bo??. Naj?m? j? byt v Pa???i a obstar?v? j? dv? oddan? slu?ky, Evropu a Asii. Lucien, kter?mu byl d?ky Herrerov? p??mluv? vr?cen ?lechtick? titul jeho matky, se zat?m m? ?enit s Klotyldou de Grandlieu. Tento s?atek mu m? vyn?st titul mark?ze a posl?ze i vlivn? zam?stn?n? ve st?tn?ch slu?b?ch. Jedin?m probl?mem je v?ak mili?n frank?, kter? rodina po?aduje po Lucienovi p?i vstupu do man?elstv?. I kdy? Herrerova moc je zd?nliv? obrovsk? (poda?? se mu zav?zat Rastignaca, kter? ho kdysi tak podle udal) tolik pen?z nem??e sehnat, a tak se pro tuto nerozlu?nou intrik?nskou dvojici situace zna?n? komplikuje a jejich spole?n? c?l se vzdaluje. Vy?e?en? situace p?ijde jako blesk z ?ist?ho nebe. Jednoho dne se baron de Nucingen proj??d? ve sv?m ko???e, kdy? na chvilku zahl?dne Ester. Mu?, kter? nebyl schopn? l?sky, jeho? jedin?m smyslem ?ivota byly pen?ze, se poprv? na star? kolena zamiloval do uboh? kurtiz?ny. Kdy? Herrera vid?, jak je Nucingen zamilovan?, rozhodne se, ?e bohat?ho bank??e na jeho l?sce k Ester tro?ku o?kube. Baron ztr?c? hlavu a naj?m? si pro hled?n? sv? nezn?m? policejn? detektivy. Vel? jim Corentin, mu? velmi schopn? a vysoce postaven?. Dal??m je Peyard, zaslou?il? ?picl za Napoleona, pozd?ji vyhozen? od policie. I kdy? jeho st??? v?razn? pokro?ilo, vykon?v? d?l svou pr?ci jako nen?padn? ?peh v civilu, aby mohl zaopat?it svou mladou a kr?snou dceru Lydii. Jeho poskokem je Contenson, schopn? jak?chkoli ?skok?. Ti v?ak neznamenaj? nic proti Herrerov? ?sko?nosti. Kn?z odv??? Ester do venkovsk? chaty a na jej? m?sto nasazuje mladou kr?snou Angli?anku, kter? musela kv?li hroz?c?mu odsouzen? uprchnout ze sv? vlasti. Nucingenovi ?piclov? si spletou Angli?anku s Ester. Hrab? podplat? komornou, kter? ho za to zavede do pokoje Angli?anky. Zde v?ak Nucingen s hr?zou zji??uje, ?e se stal ob?t? podvodu, proto?e ?ena, kterou v pokoji spat?? je p?esn?m opakem jeho vytou?en? l?sky. Dal??mi intrikami se poda?? Herrerovi postavit proti sob? Nucingena a jeho ?pehy od policie. Ti jsou v?ak rozho??eni sv?mi ne?sp?chy a cht?j? ud?lat v?e pro to, aby se tomu nezn?m?mu intrik?novi dostali na kobylku. Herrera fal?uje sm?nky na Ester?ino jm?no. Tento ?skok je v?ak typick?m zp?sobem, jak z?skat v Pa???i pen?ze, tak?e tyto nemohou d?ky prohnil?mu francouzsk?mu soudnictv? p?in?st Ester jak?koliv nebezpe??. T?m kon?? prvn? ??st.
Druh? d?l nazvan? ?Na? p?ijde l?ska star? p?ny? za??n? p??jezdem Ester z jej?ho nucen?ho vyhnanstv? do Pa???e. Nyn? se vyd?v? za holandskou ?lechti?nu Ester Van Gobseck. Pomoc? Evropy, kterou si Herrera zav?zal t?m, ?e zlikvidoval galejn?ka proti kter?mu Evropa sv?d?ila, na smrt v?rn?ho komorn?ka Paccarda a Asie, kter? se vyd?v? za starou hrab?nku, se Herrera rozhodne z Nucingena vym?mit k??en? mili?n nutn? pro s?atek se sle?nou de Grandlieu. Vyu??v? k tomu r?zn? rafinovan? n?strahy, do nich? se Nucingen ?asto chyt?. Jeho bezmezn? l?ska nezn? hranic, a proto kdy? mu Ester ve sv?m citov?m pomaten? po?le bolestn? dopis, barona div nestihne smrt. Za z?sluhy, kter? Evropa pro Herreru vykonala j? slibuje volnost, aby si mohla vz?t Paccarda a svobodn? s n?m ??t. Herrerovi se poda?ila ??asn? prom?na Ester. P?i ka?d?m p?edstaven? v ope?e Ester z??? jako kv?t, na kter? v?ichni s radost? hled?. Nucingen sv? l?sce zakoup? n?dhern? d?m. Zat?m Lucien m? ji? t?m?? shrom??d?n? pen?ze a zbytek mu p?isl?b? sestra, kter? je sice nem?, ale to je pouze obratn? le?, jak z?skat Klotyldinu ruku. Peyard se p?estrojuje za anglick?ho boh??e, aby z?skal p??stup do Este?ina obydl?. Herrera to okam?it? prohl?dne, m? mo?nost Peyarda zab?t, av?ak jeho p?edsevzet?, ?e nikdy ji? nikoho nezabije vlastn? rukou nad n?m v?t?z?, a tak napl?nuje jeho zni?en? jin?m zp?sobem. Ve stejn? den p?ijde Peyard za Lucienem s v?hru?kou, ?e pokud nedostane sto tis?c frank?, dozv? se o jeho nekal?m podnik?n? otec jeho vyvolen?. Lucien t?to zd?nliv? bezv?znamn? v?hru?ce nev?nuje sebemen?? pozornost. Peyard v?ak sv? p?edsevzet? dodr?? d?ky Corentinovi, kter?mu se poda?? nev?dan? v?c. Po?le anonymn? dopis panu de Grandlieu o tom, ?e Lucien z?skal pen?ze ne?ist?m zp?sobem. Pan de Grandlieu, kter? byl v?dy proti s?atku sv? dcery s mlad?m prostop??n?kem, t?to hanebn? pomluv? uv???. Kdy? jde Lucien za Klotyldou ozn?m? mu komorn?k, ?e pan? nen? doma. Toto znamen? v pa???sk? spole?nosti hlubok? v?raz odm?tnut? a t?m?? nav?dy zav?en? dve?e do domu. Lucien je proto pr?vem ne??astn?. Pan de Grandlieu se chce o cel? situaci rad?ji p?esv?d?it. Vys?l? proto za Lucienovou sestrou sv?ho advok?ta spolu s obratn?m Corentinem. V Marsacu, kde man?elsk? p?r ?ije ??astn?m ?ivotem vymysl? Corentin dokonalou l??ku, jak zjistit v??i S?chardova majetku. Vyd?v? se za advok?ta Davidova nevlastn?ho bratra, kter?mu m? p?ipadnout ??st d?dictv?. T?m zjist? hodnotu jm?n?. Na odjezdu s ?sm??kem vyzrad? rodin? smysl sv? l??ky. Zat?m v Pa???i se v Corentinov? nep??tomnosti d?j? velk? v?ci. Na jednom z Este?in?ch ve??rk? je Peyardovi alias anglick?mu lordovi p?edlo?ena zpr?va, ?e jeho dcera byla unesena a jestli?e do p?ti dn? nezajist?, aby se Lucien vr?til do sv? pozice u Grandlie?, nebude ji? jeho dcera nikdy spat?ena. Tato novinka j?m hluboce ot?ese, p?edstava ztr?ty sv?ho jedin?ho ?t?st? mu nah?n? hr?zu. P?i sh??ce po Corentinovi v?ak nem? ?sp?ch, proto?e ten pr?v? vy?izuje v Marsacu situaci pro pana Grandlieu. Po vypr?en? ultim?ta je Peyardovi doru?en dal?? l?ste?ek tentokr?t se sd?len?m, ?e jeho dcera um?r? u n?j doma. Jakmile p?ib?h? dom?, um?r? Peyard na otravu jedem, kter? mu do j?dla t?sn? p?ed odchodem nasypali Herrerovi lid?. Pohled na jeho dceru je zoufal?. Byla brut?ln? zn?siln?na. Z t?to jemn? a kr?sn? d?vky se r?zem stala lidsk? troska bez jedin?ho smyslu byt?. Kdy? to vid? Corentin, kter? se vr?til ze sv? cesty, slibuje spolu s Contensonem pomstu t?mto hanebn?m ni?itel?m lidsk?ho ?t?st?. Den po inauguraci nov?ho honosn?ho domu, se Nucingen dozv?d?, ?e Este?in holandsk? str?c odk?zal sv? nete?i ve?ker? jm?n?. Kdy? se to dozv?d? Evropa okam?it? zchlad? barona t?m, ?e kdy? je madam te? bohat?, ji? ho nepot?ebuje. Teprve te? si Nucingen uv?domuje vyum?lkovanost Este?iny l?sky a jej? touhu po pen?z?ch. Kdy? v?ak Evropa vstoup? do lo?nice sv? pan?, nask?t? se j? zdrcuj?c? obraz. Ester je mrtv?. Pod pol?t??em nal?z? bal??ek se sedmi sty pades?ti tis?ci franky, kter? j? dal Nucingen jako rentu. Tyto pen?ze ur?en? pro Luciena Evropa hanebn? ukradne a ut?k? spolu s Paccardem ze slu?eb abb? Herrery. Ten se skr?v? v Este?in? p??bytku, a proto kdy? p?ijde policie mus? okam?it? uprchnout. Na st?e?e domu ho spat?? Contenson, kter? v n?m pozn? uprchl?ho galejn?ka. Sv? tajemstv? si v?ak bere do hrobu. Kdy? Herrera vid? bezv?chodnost situace vrac? se do domu. Tam ho tak? policie pod veden?m Corentina zatkne a uvrhne do v?zen?. Lucien si dop??v? svou posledn? sch?zku s Klotyldou, kdy? za n?m p?ijde str??n?k a odv?d? ho stejn?m sm?rem jako p?ed p?r hodinami jeho kump?na. Tato situace pouze zv?t?? Klotyldino zoufalstv?. Tak kon?? druh? d?l.
Velk? ??st t?et?ho d?lu nazvan?ho ?Kdo se d? cestou nepravou? se zab?v? popisem v?zen? do kter?ho jsou oba hrdinov? uv?zn?ni. V?znice se naz?v? Conciergerie. Byla zde v?zn?na nap?. Marie Antoinetta. Tato ??st se hod? sp??e do rom?nu Victora Huga a ?ten??e zna?n? nud?. P?i p?evozu do v?zen? naraz? Herrera na v?rnou Asii, kter? mu jakousi hatmatilkou, kterou se mezi sebou dorozum?vaj? sd?l?, ?e spolu s n?m byl zat?en i Lucien. Abb? si uv?domuje, jak m??e zat?en? postihnout mlad?ho b?sn?ka a jak tak? m??e u?kodit jemu sam?mu. Vy?et?ovac?m soudcem je jmenov?n Camusot (n?sleduje dlouh? popis francouzsk?ho soudnictv?, kritika soudob?ho syst?mu, kdy zat?en? ?lov?k pozb?v? jak?koli spole?ensk? presti?e). Tento soudce je synem b?val?ho milence Coralie Camusota. Tato kurtiz?na byla dlouhou dobu Lucienovou milenkou a opustila kv?li n?mu pr?v? Camusota. Z cel? soudn? praxe vypl?v?, ?e vy?et?uj?c? soudce m? faktickou moc nad t?m, zda v?zn? propustit ?i poslat ho p?ed soudn? tribun?l. T?to moci se sna?? vyu??t nejprve odv?k? Lucienova nep??telkyn? mark?za d?Espard a posl?ze tak? pan? de S?rizy, kter? Luciena miluje. Camusot se tak ocit? mezi dv?ma ml?ny. Herrerovi je jasn?, ?e pokud Lucien p?jde k v?slechu jako prvn?, je cel? situace beznad?jn?. S obratnost? jemu vlastn? nap??e kr?tk? dopis, jak pro Luciena, tak pro Asii. Ty umn? zabal? do kuli?ky, kterou pak vhod? Asii a? se na n?j p?ijde pod?vat. Asie opl?v? nesm?rn?m d?vtipem, vyd?v? se za mocnou hrab?nku. T?m se dostane do v?zen?, kde se j? poda?? sebrat dopis od abb?ho a z?rove? odevzdat psan? ur?en? mlad?mu eleg?novi. Herrerovy tu?by se napln? a k v?slechu ho soudce povol?v? jako prvn?ho. D?vodem je abb?ho zhor?en? zdravotn? stav. Abb? se toti? p?ed zat?en?m p?iotr?vil. P?i v?slechu je Herrera ledov? klidn? a soudce nem??e pozorovat ani jedin? z?chv?v na galejn?kov? tv??i. Vyp?len? znamen? na z?dech, jak? se d?v? trestanc?m nelze p?e??st, proto?e k??e je zni?en?, jak tvrd? Herrera ? od kulek. S?m se pot? odkazuje na ?pan?lsk? velvyslanectv? i na samotn?ho kr?le ?pan?lska, Ferdinanda VII.. Soudce ho nechyt? do ??dn? nastra?en? l??ky a pomalu za??n? pochybovat o jeho vin?. Sv?dci s kter?mi ?il u madam Vaquerov? p?ed sv?m posledn?m zat?en?m ho nedok??ou identifikovat podle zni?en?ho obli?eje, n?br? pouze po hlase, to samo o sob? nesta?? pro odsouzen?. Camusot neusp?je ani p?i posledn?m pokusu a to kdy? vmete Herrerovi cel? jeho ?ivot do o??. V t?to chv?li se dov?d?me, ?e Asie je Herreova (Collinova) teta vlastn?m jm?nem Jacquelina Collinov? a Paccard b?val?m trestancem, kter?ho kdysi Herrera (Collin) zachr?nil. Camusotovy posledn? pochyby jsou smaz?ny dopisem od Ester, kter? byl nalezen v Lucienov? byt?. V n?m odkazuje Ester ve?ker? majetek Lucienovi i sedm set pades?t tis?c frank? ukryt?ch pod pol?t??em. Dopis je psan? t?sn? p?ed smrt? a doj?m? a? k pl??i. S Herrerou soudce kon?? v?slech a pos?l? ho do daleko lep?? cely, ne? jakou m?l dosud. P?i odchodu v?ak Herrera ud?l? nepatrnou chybu, jde neobvykle zdrav?m dojmem, t?m vzbud? u Camusota op?tovn? podez?en?. Pot? p?edvol?v? soudce Luciena. Po p?e?ten? Este?ina dopisu a chvilkov?m nal?h?n? se Lucien ?pln? sesype. Na ka?dou ot?zku odpov?d? pravdiv? a jeho v?slech je p?esn?m opakem Herrerova. Lucien p?izn? prav? jm?no sv?ho ochr?nce. T?m ho sprost? zrad?. Soudce ho ut??uje, ?e bude propu?t?n.Po v?slechu odch?z? Camusot za gener?ln?m prokur?torem, aby se s n?m poradil ve v?ci odsouzen? t?chto dvou ji? jasn?ch zlo?inc?. Ob?ma je jasn?, ?e spole?nost nem? z?jem na odsouzen? Luciena. Jejich rozhovor p?eru?? pan? de S?rizy, kter? se vydala osvobodit sv?ho mil??ka. Poda?? se j? sp?lit protokol. Jak soudce, tak prokur?tor se zat?m dohodli na okam?it?m propu?t?n? Luciena a cht?j? napsat do novin, ?e jeho zat?en? bylo pouze politick?m omylem. Sou?asn? m? b?t propu?t?n i Jacques Collin (budu ji? nyn? pou??vat pouze jeho prav? jm?no, proto?e ji? nevystupuje jako kn?z), ale toho m? d?le sledovat Corentin. Zat?mco soudci jednaj?, uv?domuje si Lucien beznad?jnost sv? situace. Zradil sv?ho chlebod?rce, jeho spole?ensk? presti? je nen?vratn? ztracena. Uva?uje podobn? jako Villon p?ed svou popravou. Na rozd?l od nejv?t??ho francouzsk?ho b?sn?ka st?edn?ho v?ku Lucien?v p??b?h kon?? tragicky. Jedin? mo?n? ?e?en? vid? v sebevra?d?. V poblouzn?n? vlastn? lidem odhodlan?m vz?t si ?ivot p??e dopis Collinovi, ve kter?m mu l??? svou zradu. Odvol?v? svou v?pov??. Sv?j ve?ker? majetek odkazuje (krom? men??ch ??stek ur?en?ch dobro?inn?m organizac?m) d?tem sv? sestry Evy. Hodnota majetku ?in? asi ?est mili?n? frank?. S?m se pak ob?s? na v?zance. Kdy? se to dozv?d? pan? de S?rizy je zoufal? a mus? k n? b?t zavol?n l?ka?. Prokur?tor s Camusotem se rozhodnou Lucienovi poskytnout posledn? poctu, a to aby jeho jm?no z?stalo bez poskvrny. V novin?ch popisuj? jeho sebejist? vystupov?n? p?i v?slechu a samoz?ejm? p?izn?vaj? sv?j omyl. Jako t?e?ni?ku na dortu uvedou, ?e Lucien zem?el na prasknut? akutn? tepenn? v?duti. Takto smutn? kon?? t?et? d?l.
V posledn?m d?le, kter? dostal n?zev ?Vautrinovo posledn? p?evt?len?? ji? nevystupuje Lucien de Rubempr? a autor v n?m pouze dokon?uje p??b?h Jacquese Collina. Kdy? se Collin dozv?d?, ?e Lucien zem?el je zni?en. Chlapec pro kter?ho ?il, jako by to byl jeho vlastn? syn. Pro??val s n?m ve?ker? v??n?, pou?oval ho, jak se chovat ve spole?nosti, ?e?il jeho tr?pen?. Na po??d?n? s n?m str?v? posledn? noc ne? bude jeho mil??ek poh?ben. Celou noc u n?j pl??e ? um?v? ho vlastn?mi slzami. Policie na Collina nastra?ila l??ku. Collin byl na galej?ch tzv. d?bem. Zab?val se spr?vou majetk? jednotliv?ch v?z??, rozd?loval d?dictv? po zem?el?ch trestanc?ch. Collin byl jedn?m z nejuzn?van?j??ch a nejpoctiv?j??ch d?b?. Kdy? se v?ak galejn?ci dozv?d?li, ?e jim jejich v?dce pen?ze pro?ustroval za jak?hosi Luciena, zmocnila se jich nesm?rn? zlost. A pr?v? toho cht?la policie vyu??t. P?em?stila t?i z nich do Conciergerie a o?ek?vala, ?e sv?ho d?ba zadupou do zem?. Po probd?l? noci u Lucienova t?la se Collin rozhodne trochu proj?t. P?est?v? se p?etva?ovat a jde p??mo na dv?r, jako star? zn?m? v?ech pom?r? ve v?znic?ch. Str???m je hned jasn?, ?e jde o tzv. n?vratn?ho kon? (recidivistu). Na prvn? pohled v n?m ostatn? v?zni nepozn?vaj? sv?ho kump?na, ale pouze n?vratn?ho kon?, proto?e Collin tzv. zan??? doprava (nakl?n? se na jednu stranu). Tato vada vznikne u ka?d?ho v?zn?, kter? je spout?n s jin?m v?zn?m ?et?zy. Nakonec je pozn?n. M?sto tvrd? odplaty, kterou i s?m Collin ?ekal n?sleduje sbrat?en?. Pouh?mi dv?ma slovy rozpt?l? ned?v?ru v?z??, takovou m? v tomto sv?t? moc. Zat?mco se Collin proch?z? po dvo?e v Conciergerii, pan? Camusotov?, jako?to velmi cti??dostiv? ?ena ob?h? v?echny pansk? domy, do kter?ch p??pad zas?hl. Vzhledem k tomu, ?e Collin m? celou korespondenci pan? de S?rizy, kter? je p?ed nervov?m zhroucen?m, d?le dopisy pan? de Mafrigneuse a Klotyldy de Grandlieu, v?ichni se shodnou na tom, ?e Collina mus? co nejd??ve odstranit. Kdy? se Collin od sv?ch p??tel dozv?d?, ?e jeho nejlep?? p??tel Teodor Calvi, mlad? temperamentn? Korsi?an s kter?m str?vil n?kolik let na jednom ?et?zu, byl zat?en, okam?it? se rozhodne ho osvobodit. Vym??e si posledn? rozh?e?en? odsouzen?ho p?ed popravou. Prokur?tor se v?ak pojist? a jako str?? nasad? ob?van?ho zv?da Bibi-Lupina, Collinova ?hlavn?ho nep??tele, kter? ho zatknul u Vaquerov? a posl?ze ho poslal na nucen? pr?ce do Rochefortu. Collin ho v?ak pozn? a tak? dokonale p?eveze. Bav? se toti? s Calvim italsky. P??pad je zna?n? slo?it? a nejsou k n?mu t?m?? ??dn? p??m? d?kazy. Vautrin se rozhodne Calviho osvobodit t?m, ?e hod? jeho zlo?in na jin?ho v?zn?, kter? bude stejn? odsouzen, pouze mu k tomu p?ibude dal?? rest. P?i jedn? sch?zi gener?ln?ho prokur?tora s vy?et?uj?c?m soudcem n?hle p?ich?z? Herrera a p?izn?v?, ?e je Jacques Collin. Oba mu?e spravedlnosti toto ne?ekan? dozn?n? nesm?rn? p?ekvap?. S?m Collin to od?vodn? t?m, ?e ztratil smysl ?ivota, u? ho nebav? ??t jako ?tvan? zv?? ze dne na den, z hodiny na hodinu, cht?l by za??t norm?ln? ?ivot. Nyn? za??n? tvrd? vyjedn?v?n? co se t??e milostn?ch psan? obou ?en, propu?t?n? Calviho a dal??ch v?c?. Calvi je osvobozen od zlo?inu. Dopisy skr?vala mlad? ?ena, kterou si Collin z?skal t?m, ?e j? proplatil sumu jej?ho b?val?ho milence, kter? ve v?zen? zem?el. Ty jsou tak? doru?eny jejich majitelk?m. P?ed?vce je p??tomen Corentin, vin?k Lucienovvi smrti a t?m p?dem nejv?t?? nep??tel Jacquese Collina. P?esto se s n?m bav? jako s p??telem. Corentin mu dokonce nab?dne zam?stn?n?, kter? do sv? smrti vykon?val Bibi-Lupin, jeho? se mu poda?ilo zni?it t?m, ?e na jednoho z jeho lid? hodil vra?du. Evropa a Paccard vracej? pen?ze a Collin jim za?izuje slu?n? bydlen? a ?ivobyt?. T?m z?sk?v? pen?ze vynalo?en? do Luciena zp?t (bylo mu toti? je?t? v z?v?ti p?i??eno t?i sta tis?c frank?) a nemus? se ji? ob?vat nen?visti sv?ch kump?n?. Poda?? se mu z?zra?n? uzdravit pan? de S?rizy. D?ky t?mto z?sluh?m dost?v? m?sto u policie. Za??n? ??t spo??dan?m ?ivotem. M?sto toho, aby byl ?tvanou zv???, st?v? se lovcem. Toto povol?n? vykon?v? a? do roku 1845, kdy odch?z? do d?chodu. Pro sebe si rezervuje hrobku hned vedle Luciena do kter? se tak? za n?kolik let vyd?v? na svou posledn? cestu.
Tento rom?n mi p?ipad? jako nejhor?? z cel? trilogie Otec Goriot, Ztracen? iluze a Lesk a b?da kurtiz?n. Je sp??e dobrodru?n?, p?ech?z? od jednotliv?ch d?j? a je nesm?rn? nap?nav?. Cel? p??b?h trochu p?ed?asn? vrchol? smrt? hlavn?ho hrdiny v p?lce knihy, to podtrhuje tradi?n? silnou prost?edn? ??st. Konec je u? pouh?m dokon?en?m Collinova osudu. M??eme zde nal?zt neuv??iteln?ch sto pades?t p?t postav, kter? se objevily u? i v jin?ch p??b?z?ch, to dokl?d? velikost Lidsk? komedie, ale z?rove? si ?ten?? p?ipad? nezasv?cen? do d?je. N?kter? jedn?n? postav jsou toti? d?na vlastnostmi v jin?ch knih?ch. Na knize byla kritizov?na nepravd?podobnost n?kter?ch d?j? (konkr?tn? posledn? ??st). T?m cht?l dle m?ho n?zoru autor zd?raznit moc intrik ve spole?nosti. V soudnictv? toti? nev?t?z? spravedliv? trest, n?br? moc jednotliv?ch ob?alovan?ch a celkov? p??nos rozsudku pro spole?nost. Kdyby byl Collin (Herrera) odsouzen, zve?ejnil by ve?kerou korespondenci urozen?ch dam a za to si soudce nem??e vz?t zodpov?dnost. Jako se ve Ztracen?ch iluz?ch zab?v? kritikou bankovnictv?, v t?to knize kritizuje nejenom celou spole?enskou mor?lku, ale hlavn? francouzsk? soudn? syst?m. Jeho neschopnost vypo??dat se jednou prov?dy s delikventy, kte?? ut?kaj? z v?znic a p?chaj? d?l nov? zlo?iny. Autor tuto knihu za?al ps?t je?t? ne? dokon?il Ztracen? iluze, to dokl?d? jeho nesm?rnou obrazotvornost a promy?lenost jednotliv?ch knih. I kdy? je d?lo Lesk a b?da kurtiz?n velmi ?tiv? a n?zorov? jasn? podan?, nedoporu?oval bych ho. Daleko zaj?mav?j?? knihou je pro m? p?edchoz? d?l, a to Ztracen? iluze.