Romulus a Remus

Rod legendárního Aenea vládl ve městě Alba Longa po 15 generací. Tehdy se královské dceři Rhei Silvii narodili dva chlapci- dvojčata Romulus a Remus. Jejich otcem byl podle pověsti samotný bůh války Mars. Z obavy před úklady mocichtivého strýce, který chtěl chlapečky zabít, dala matka oba novorozence do košíku a svěřila je řece. Vlny zanesly košík ke břehu, kde se nad plačícími dětmi slitovala vlčice a odkojila je svým mlékem. Když chlapci trochu povyrostli, ujal se jich pastýř Faustulus a vychoval je. Tak bratři vyrostli a rozhodli se, že si založí vlastní město. Vyhlédli si příhodné místo, ale pak mezi nimi vznikl spor, po kom z nich se bude město jmenovat. Zprvu zápasili , ale byli oba stejně silní a obratní. Nakonec měla rozhodnout vůle bohů. Ti seslali znamení v podobě letu ptáků. Římský historik Livius zaznamenal pověst takto: Jako první uviděl kroužit šest supů Remus, který stál na pahorku Aventinum. Vzápětí však Romulus na Palatinu zahlédl supů dvanáct. Podle mínění většiny Romulus zvítězil, město pojmenoval podle sebe Roma a pluhem kolem něj vyoral brázdu, která měla představovat budoucí hradby. Když je Remus se smíchem přeskočil, rozhořčený bratr ho zabil se slovy: „ Takto skončí každý, kdo překročí hradby mého města!“ A skutečně za dlouhou, více než tisíciletou historii starověkého Říma se nepříteli podařilo překročit hradby jen třikrát.