Vývoj starověkého Říma

Etruskové + počátky Říma:
- 2. + 1. st. př. - průnik Italiků (žárové pohřby)
- Etruskové : - původ neznámý
- vytvořili městskou civilizaci a rozvinutá řemesla. a obchod
- majetková + sociální diferenciace
- J Itálie + V Sicílie : Řekové + vytvoření vysp. městských států
- Z Sicílie : Féničané - bohatá města, která se opírala o moc Kartága
753př. - založení Říma
- zakladatel neznámý
- rozvoj řem. + obchodu
- majetková diferenciace + rozpad rodového zřízení
- obyv. rozdělení do 3 kmenů, 30 kúrií, 300 rodů
- z kurií složeno vojsko
- lidové shromáždění VOLILO krále
- nejvyšší moc správní vojenskou a náboženskou
- při rozhodování se opíral o SENÁT
- svobodné obyv. rozděleno na PATRICIE ( urozeného původu; plnoprávní občané) a PLEBEJE (bez urozeného původu; omezená práva)
- otroci: patirachální charakter

Římská republika 510 - 29 př.
- demokratické zřízení, kde je vláda zajištěna přes volené úřady
- občanství uděleno pouze někomu (práva: zastávat úřady + pol. funkce; povinnosti: vlastnit půdu)
- relativní nestabilita kvůli neustálým sporům mezi patriciji a plebejci
- 499př.: Zákon 12 desek
- tribun lidu - 1 vpuštěn do senátu , má právo veta, kromě vojenských a soudních rozhodnutí
- plnoprávné sňatky
- 1 z konzulů vždy plebejec
- 287př.: úplné zrovnoprávnění patriciů a plebejců
- římské úřady:
- Konzulát: - vysoký státní úředník (soudní, správní + vojenskou pravomoc)
- 2 konzulové
- v případě nejvyššího ohrožení přejdou pravomoci a DIKTÁTORA
- kvéstor: - správce pokladny (1 konzul = 1 kvéstor)
- edil: - správní úředník
- Cenzor: - 2 na 5 let
- soupis majetku i obyv.
- kontrola mravního kodexu
- Senát: - pouze členové vážených rodin
- shromáždění úřadníků
- rozhodují o všech vnitřních a vnějších záležitostech Říma
- doživotní členství
- Tribun lidu
- Občanské shromáždění
- hospodářství: - zemědělství
- pomalý vývoj řemesla o obchodu
- otroci
- Řím je městský stát
- po. r. 272př. Řím ovládá území Itálie a začíná boj o ovládnutí Středomoří
- Punské války
- v 1. se Sicílie stává provincií
- 2. Řím se cítí ohrožen a povolává diktátora
- Řím útočí přímo na Kartágo
- zákaz vál. loďstva, válečné náhrady, ztráta mimoafrických kartaginských držav Þ Hispánie se
stává římskou provincií
- 3. vyvolal Řím
- zničeno Kartágo
Þ Řím úplně ovládá Středomoří

Vrchol a krize republiky:
- vrchol rozkvětu - období 2. st. př.
- krize a úpadek - 1. st.
-nobilita: - společenská vrstva majetných
- dědičně drží půdu
- vzniká z nich senát
- jezdci: - původně součást armády, nyní úředníci se zvl. pravomocemi
- vybírají daně v provinciích (tamní zdroj nespokojenosti)
- otroci: - jejich počet a zapojení do ekonomiky stále roste
- armáda: - její vliv + stálá potřeba vojáků stále roste (vstupují i nemajetné a střední vrstvy)
- postupný vývoj k profesionální armádě
- permanentní války jsou zdrojem otrocké pracovní síly
Vrchol republiky + počátky pádu 2. pol. 2. stol.př.
- vznikají latifundie (=pozemkové majetky vzniklé zabráním nebo vykoupením od středních a drobných hospodářů)
- růst počtu otroků
- zemědělská krize s řešila pozemkovou reformou, neproběhla však úplně (133 př. -Tiberius Gracchus; 123 př. - Gaius Gracchus)
- dělení obyvatelstva: - populárové = střední vrstva, řemeslníci, obchodníci
- optimáti = velcí pozemkoví vlastníci
- mezi těmito skupinami se rozhořel otevřený spor
- Gaius Marius - reformace + profesionalizace armády
90 - 88 př. - Spojenecká válka
- Sulla je vojevůdce a optimát
82 - 79 př. - Sullova diktatura
- vyvražďování politických odpůrců
- Sulla je 1. samovládce Říma
. proskripce = seznamy s pol. oponenty

Krize a úpadek:

73 - 71př. - otrocké povstání (Spartakovo)
- cílem bylo získání osobní svobody
- 71 př. - poraženo armádou (v čele Crassus)
- situace vyžaduje radikální řešení Þ vytváří se 1. TRIUMVIRÁT
(Crassus, Pompeius, G. J. Caesar) Þ přechod k vládě jednotlivce
59 př. - Caesar se stává konzulem ; jako základ moci má Galii
- Pompeius - politik; správa Hispánie
- vybojoval Sýrii a připojil ji k Římu
49 - 45 př. - občanská válka v Itálii - Římě ® Caesar vítězí ® Pompeius utíká do Egypta, kde je popraven a vydán do Říma
- Caesar podpořil nárok Kleopatry na trůn + připojil Egypt k Římu
45 př. - Caesar se stává samovládcem Říma
- republika stále trvá
- zákon o zaměstnanosti bezzemků
- Juliánský kalendář (364 1/4 dne)
- přijímá titul DIKTÁTORA
začal udělovat občanství do provincií
15.3.44 př. - Caesar zavražděn republikány
43 př. z jeho nástupců se vytvořil 2. TRIUMVIRÁT (Marcus Antonius, Lepidus, Octavianus Augustus)
31 př. - námořní bitva u Actia, ve které je Marcus Antonius poražen
Císařství a dominát:
- Ocatvian Augustus nabídl v r. 27 př. svoji rezignaci, kterou senát nepřijal
- princeps inter pares = první mezi rovnými
- kumulace pravomocí - nejvyšší kněz
- doživotně tribun lidu
- často fce konzula
Þ nadřazenost kterémukoliv úředníkovi
- senát: - A. partner; 600 členů
- lidové shromáždění: - postupně ztrácí význam
- za Tiberia již nesvoláváno
- zákony na podporu rodiny
- velký stavební rozvoj
- rozdělil státní a osobní peníze
- fiscus - osobní pokladna
- aerarium - státní pokladna
- císař razí zlaté a stříbrné mince
- senát razí měděné mince
- rozšiřování římského území
- boje s Germány + spory s Marobudem
9. st. nl. - TEUTOBURSKÝ LES - legie obklíčeny a poraženy
- osobní císařovy jednotky praetoriánská garda
- zástupce císaře v provinciích je legát