Komety

Kometa je malé těleso sluneční soustavy tvořené jádrem a komou. Kometární jádro je tvořeno směsicí „špinavého" ledu (led s křemičitanovými minerály a drobnými minerálními částicemi), při přiblížení ke Slunci tyto látky pod vlivem slunečního větru těkají a jsou ionizovány slunečním zářením, vytváří se koma (obal ionizovaných plynů) a kometární chvost směřující směrem od Slunce. Kometa zanechává po své dráze prachové částice v průměru menší než 1 μm, prachová stopa je 10 – 50 miliónů kilometrů dlouhá. Částice mají primitivní složení, podobné chondritům. Kometární oběžné dráhy jsou parabolické (dlouhoperiodické komety s periodou více než 200 let) anebo krátkoperiodické – oběžné dráhy leží ještě v oběžné dráze Pluta (Kuiperův pás). V Oortově oblaku (na okraji sluneční soustavy) jsou jich pravděpodobně miliardy.

Kometa zpravidla obíhá po značně protáhlé elipse,s periodou několika roků až tisíce roků. Komety s periodou větší než 100 roků se nazývají dlouho periodické ,komety s kratší periodou se nazývají krátkoperiodické .Prakticky veškerá hmota komety (10 na dvanáctou až 10 na osmnáctou kg.) je soustřeďena v jádru ,tvořeném meteorickými částicemi a zmrzlými plyny , které se při přiblížení k Slunci vypařují a tvoří komu. Rezonančním tlakem slunečního záření může vzniknout ohon komety dlouhý až 10 na osmou km a směřující od slunce. Gravitační působení velkých planet ovlivńuje dráhy komety a planety si vytvářejí tzv. rodiny komet, z nichž nejvýznamější je Jupiterova, Rozptýlená hmota komety vytváří meteorický roj. Nejznámější kometa je Halleyova s periodou 75-76 roků,naposled byla viděna v roce 1986.