?esk? poezie a pr?za v obdob? 2. sv?tov? v?lky

- t??iv? spole?ensk? podm?nky tzv. protektor?tu, naru?en? p?irozen?ho v?voje; ob?ti fa?ismu, z?kaz publikovat, ileg?ln? tvorba

?ESK? POEZIE V DOB? OKUPACE
- poezie m?la v?t?? mo?nosti rozvoje ne? pr?za (m?n? posti?iteln? cenzurou - obrazn? vyjad?ov?n?, vyu?it? n?znaku, jinotaje (vlekl? zima, tma)), vych?zela ileg?ln?, n?kter? b?sn? vy?ly a? po roce 1945
- p?eva?ovala lyrika, ale objevovaly se i skladby s epick?m j?drem
- tv?rci: Seifert, Nezval, Halas, Holan, Hrub?n, Jan Zahradn??ek
- z??en? tematick?ch okruh? (cenzura): intimn? ?ivot, p??roda, chv?la domova (Hrub?n aj.), oslava mate??tiny (symbol n?rodn? existence) - libozvu?n?, melodick? ver?e, p?s?ov? forma, v?razov? dokonalost (Halasovo Lad?n?, Nezvalova Manon aj.), v?znamn? osobnosti ? 120. v?r. narozen? B. N?mcov? (sb?rky Halasovy, Seifertovy), oslava Prahy (Halas, Seifert, Hrub?n), abstraktn? meditace (Holan), tvorba pro d?ti (Halas, Hrub?n)

? jinotajn? poezie - obrazn? vyjad?ov?n?
▫ V?t?zslav Nezval - sb. P?t minut za m?stem

? poezie n?rodn?ch hodnot - auto?i oslavovali rodnou zemi, ?eskou krajinu, l?ska k vlasti, oslavuj? Prahu jako symbol ?esk? st?tnosti
▫ Franti?ek Halas - b?se? v pr?ze J? se tam vr?t?m - imaginativn? pr?za, zpracov?no t?ma ?esk? krajiny (p??rodn? lyrika), Halas za sv?j rodn? kraj pova?uje Vyso?inu (Kun?t?t), toto d?lo vyd?no a? po v?lce, ??ste?n? p?ipom?n? d?lo Jakuba Demla - sb. Moji p??tel?
▫ Josef Hora - b?snick? skladba Jan houslista - navazuje na sb. Zp?v rodn? zemi, u??v? upraven? on?ginsk? strofy (inspirace p?i p?ekladu Pu?kinova Ev?ena On?gina - 1. realistick? rom?n s prvky romantismu), vypr?v? p??b?h um?lce, kter? se vrac? dom? v dob?, kdy je jeho zem? v ohro?en?
▫ Jaroslav Seifert - b?sn? oslavuj?c? Prahu: Sv?tlem od?n?, Kamenn? most, Zp?vy o Praze

? poezie n?vratu k v?znamn?m osobnostem na?ich d?jin - t?ma Bo?eny N?mcov?
▫ Jaroslav Seifert - sb. V?j?? Bo?eny N?mcov?
▫ Franti?ek Halas - sb. Na?e pan? Bo?ena N?mcov? - nap?. b. Podobizna na?? pan? (oslavuje jej? kr?su, kter? byla v kontrastu s jej?m ?ivotem; byla vlastenka, nezlomila ji ani hmotn? b?da), b. ?e? na?? pan? (v z?v?ru vyjad?uje, ?e d?ky N?mcov? byl zachov?n ?J, psala d?la v ?e?tin? v dob?, kdy ?e?tinou v?ichni opovrhovali)

? poezie pro d?ti
▫ Franti?ek Halas - sb. Lad?n? - cyklus Do us?n?n? - nap?. b. P?ed usnut?m (forma rozhovoru: d?t? vid?lo kosa, jak vytahoval ???alu a myslelo si, ?e je to tkani?ka od boty, pt? se otce, kde si kos koup? novou)
▫ Franti?ek Hrub?n - sb. ??kejte si se mnou

? poezie vnit?n?ho sv?ta = poezie intimn? - auto?i nov? generace, navazuj? na meziv?le?nou poezii, vyslovuj? pocity ?lov?ka ?ij?c?ho v t??k? dob?
▫ Ji?? Orten (1919-1941)
- vlastn?m jm?nem Ji?? Ohrenstein; r?zn? pseudonymy: Karel J?lek, Ji?? Jakub
- ?idovsk? p?vod + t??iv? atmosf?ra doby  vliv na jeho tvorbu, nejtalentovan?j?? b?sn?k; vliv existencialismu (pocity osamocen?, bezmocnosti?)
- 1. sb. ??tanka jaro (1939) - d?v?rn? vztah k ?ivotu, citov? p?sobivost, ver?e p?ipom?naj? poezii prostoty a srdce; nap?. b. B?l? obraz (t?ma mal??e maluj?c?ho v zim?, pesimismus, pocity smutku, nejistoty, melancholie, ot?zka budoucnosti, v?dom? bl?zk? smrti)
- sb. Cesta k mrazu - pocity samoty, strachu, ?ivotn? absurdity (vliv n?stupu fa?ismu)
- sb. Ohnice - dala n?zev cel? skupin? b?sn?k?, kte?? se hl?sili k existencionalismu
- vedle b?sn? psal dopisy, ?vahy - ?erven? kniha a Modr? kniha vyd?ny pode n?zvem Den?ky (posledn? v?ta - 28. VIII. 1941: ??ijeme ostatn? jinde ne? mezi stromy, po nich? te?e sm?la?)

- ve v?le?n?m roce 1942 se v Praze zformovalo seskupen? b?sn?k?, mal???, um?lc?, teoretik?? Skupina 42 (p?sobili v letech 1942 - 1948)
- pat?? k nim teoretik Jind?ich Chaloupeck?, v?tvarn?k Kamil Lhota, b?sn?k Ivan Blatn?, Ji?? Kol??, Josef Kainar aj.
- d?la vych?zela v?t?. a? po v?lce
- inspirace: sou?asn? drsn? ?ivot ve velkom?st?
- t?ma: ?lov?k modern? civilizace, ?lov?k v?edn?, nen?padn?, anonymn?; periferie velkom?sta
- prozaizovan? ver? - bl??? se pr?ze, situace zachycena v ?tr?k?ch
- skute?nost nep?ikr??luj?, poezie nen? melodick?, odm?taj? pravidelnou strofu, objevuje se nespisovn? ?e?tina (slang apod.), podn?ty hledaj? v am. literatu?e (Walt Withman), navazuje na n? poezie v?edn?ho dne (50. l?ta)
?ESK? PR?ZA V DOB? OKUPACE
- ustupuj? od tematiky sou?asnosti, museli se vyjad?ovat prost?ednictv?m jin?ho t?matu:

? historick? pr?za - jako podobenstv? o sou?asnosti, pou?en? z minulosti = posila sebev?dom?
▫ V. Van?ura - Obrazy z d?jin n?roda ?esk?ho
▫ Milo? V?clav Kratochv?l - Osam?l? rv??
▫ Fr. Kubka - Karl?tejnsk? vigilie - novely, 3 p??tel? zd?nliv? bezstarostn? vypr?v? milostn? a k?es?ansk? p??b?hy Karlu IV.

? psychologick? pr?za
▫ Marie Pujmanov? - P?edtucha
▫ V?clav ?ez?? - ?ern? sv?tlo, Sv?dek
▫ Jaroslav Havl??ek - Helimadoe, Petrolejov? lampy, pov?dky  soubor Kalvach

? pr?za ?esk?ho g?nia - oslava pracovitosti a schopnosti ?esk?ho ?lov?ka dob?t sv?t
▫ Eduard Bass - Cirkus Humberto, Lid? z maringotek
▫ Franti?ek Ko??k - Nejv?t?? z pierot? (biografick? rom?n o fr. herci ?esk?ho p?vodu Ka?paru Deburauovi)

? pr?za pro d?ti a ml?de?
▫ Marie Pujmanov? - P?edtucha
▫ Karel Pol??ek - Bylo n?s p?t
▫ Marie Majerov? - Robinsonka
▫ Ivan Olbracht - Biblick? p??b?hy, ?ten? z Bible kralick?, Ze star?ch letopis?, O mudrci Bitpajovi a jeho zv???tk?ch

 Ivan Olbracht: O mudrci Bitpajovi a jeho zv???tk?ch - bajka O p??li? ?etrn?m vlkovi
Myslivec zast?el? srnu a chce zast?elit je?t? divo??ka. To se mu ale nepoda??, jen ho post?el?. Rozzu?en? kanec myslivce zabije a s?m zem?e. Na m?sto p?ijde vlk a je spokojen?, ?e m? dost j?dla ne dlouhou dobu. Chce v?ak ?et?it, proto nejprve za?ne ?r?t luk. Kdy? ale p?ekousl t?tivu, luk se vymr?til a vlka zabil.
Ponau?en?: p??li?n? ?etrnost se nevypl?c?.

 Karel Pol??ek: Bylo n?s p?t
- ?sm?vn? pr?za (vznik za protektor?tu, vyd?no posmrtn?), sv?t malom?sta vid?n? o?ima d?t? - p?ti?lenn? klukovsk? parta: vyprav?? P??a Bajza (autor), Bejval Anton?n, Jirs?k ?en?k, ?da Kemlink, Zilvar z chudobince; pes Pajda
- sv?t dosp?l?ch - rodina obchodn?ka, l?k?rna, chudobinec
- situa?n? komika (dobrodru?stv?, ?vyn?lezy?, klukovsk? boje, st?etnut? se sousedy) a slovn? humor
- jazyk: spojen? zcela spisovn?ch, a? kni?n?ch v?raz? - vliv ?koly a ?e?i dosp?l?ch (pravil, jeliko?, odv?til) se slovy expresivn?mi (kulit vo?adla), n??e?n?mi (n??ko, prauda) a z obecn? ?e?tiny (abysem, dolejz?)
- kompozice: p?ipom?n? ?et?zov? rom?n

 Marie Pujmanov?: P?edtucha
- psychologick? pov?dka
- m?sto a doba d?je: Pra??ci na letn?m byt?; bl??e ?asov? neur?eno (n?znakem zachyceno nejist? obdob? okupace)
- hlavn? hrdinka Jarmila - patn?ctilet? d?vka, zobrazen jej? vztah k rodi??m - vzdor, touha prosadit vlastn? n?zory; vnit?n? nepokoj dosp?vaj?c?ho ?lov?ka, roztr?ky s nejbli???mi
- tramp Toufar - dvo?? se naoko Jarmile, t??? ho ovliv?ovat ji, zastra?uje si, ironizuje rodi?e a jej? ohledy na n?, p?edv?d? se, ur??? Jarmilu, chov? se jako povrchn?, lehkomysln? frajer, p?edst?r?, ?e je redaktorem; je ?kodolib?, z?ke?n?
- d?j: odjezd Jarmilin?ch rodi?? (otce Franti?ka Jel?nka - univerzitn?ho profesora, matky) na konferenci do Malory; synov? V?clav a Ivan nespokojeni, sna?? se odjezd p?ekazit, Jarmila naopak spokojena. Dvo?? se j? star?? tramp Toufar, chce ji z?skat, zve ji do lesn? chaty, sna?? se ovlivnit jej? chov?n? - popuzuje ji proti jej? part? i proti rodi??m; Jarmila v?h?, a? c?t? k?ivdu a neup??mnost Toufarovu, p?esto se vzep?e otci, neposlechne jeho varov?n?, t??? se, ?e rodi?e odjedou; na cest? k Toufarovi zaslechne zpr?vu z r?dia o vykolejen? vlaku do Malory; uv?dom? si mo?n? dosah katastrofy, ob?v? se o rodi?e; telegram od rodi?? v?ak rozpt?l? jej? obavy - zme?kali vlak, dojeli dal??m, vyhnuli se katastrof?; Jarmilin vztah k Toufarovi rovn?? vy?e?en - ztratila o n?ho z?jem, prohl?dla jeho prav? ?mysly
- obraz psychologie dosp?vaj?c?ch; p?es p?ek??ky a r?ny se probojov?vaj? k zdrav?mu postoji k ?ivotu a sv?tu
- jazyk: vyu?it? modern?ch stylistick?ch prost?edk?; vedle tradi?n?ch dialog? v p??m? ?e?i - ?e? polop??m?, nevlastn? p??m? ?e? (vnit?n? monolog), ?e? sm??en?



 Jaroslav Havl??ek: pov?dka Partie ?achu
- hlavn? postava - Jan Kalvach - ??edn?k, m? man?elku Helu, dceru V?rku a syna Karla
V ml?d? hr?l Kalvach t?m?? profesion?ln? ?achy, ale nyn? ho syn por???. Nen? schopen b?t na syna hrd?, zlob? se na n?j. ??k?, ?e u? nikdy nebude hr?t ?achy.
- vnit?n? monolog, autor se zam??uje na pro?itky hrdiny  psychologick? pr?za

 Jaroslav Havl??ek: rom?n Petrolejov? lampy
- p?vodn? n?zev Vyprahl? touhy (1935), pot? p?epracov?no a p?ejmenov?no
- psychologick? pr?za - t?ma du?evn?ch vztah?; kritika malom??ctv?
- d?j se odehr?v? koncem 19. stolet? a po??tkem 20. stol.
- prost?ed? ?padku, p??b?h ?eny, kter? p?es hmotn? zaji?t?n? a dobrou povahu nenach?z? ?t?st? v man?elstv?
- hlavn? hrdinka ?t?pka - dobr? povahov? vlastnosti, dobrosrde?n?, energick?, m? majetkov? zabezpe?en?, tou?? po rodinn?m a mate?sk?m ?t?st?, ale neda?? se j? nal?zt toho prav?ho
- bratranec Pavel - vrac? se z vojny, rakousk? d?stojn?k, nep??stupn?, nemocn? (syfilis), pokrytec, ?t?p?nku si bere z vypo??tavosti
- Po s?atku ?t?p?nka tou?? po d???tku, ale Pavel je odta?it? a nemocn?. Je posl?n na l??en?, ale ne?sp??n?. Nakonec je Pavel odvezen do bl?zince, kde um?r?. ?t?pka z?st?v? sama na statku na Vejrychnovsku, ale nakonec v?e p?ekon?v? a za??n? nov? ?ivot s Janem Malinou.

 Jaroslav Havl??ek: rom?n Helimadoe
- psychologick? pr?za
- po??tek 20. stol., malom?sto Star? Hrady
-n?zev: sestaven ze za??te?n?ch p?smen jmen p?ti st?rnouc?ch dcer podiv?nsk?ho venkovsk?ho l?ka?e (HElena, L?da, MArie, DOra, Ema)
-motto: ?Je?t? jednou se vr?t?me.? (A. Sova)
- hlavn? hrdina Emil vzpom?n? na sv? d?tstv?, na nemoc, na pobyt ve Star?ch Hradec, na svou prvn? l?sku
- Nemocn?ho Emila l??? dr. Hanzel?n, ke kter?mu po uzdraven? st?le doch?z?. Pozn?v? jeho v?chovn? metody (popis pracovn?ho turnusu, do kter?ho jsou zapojeny Helena, L?da, Marie a Dora). Emil se zamiluje do Dory, kter? v?ak nakonec ut?k? s kouzeln?kem. Emil o tomto vztahu v?d?l, ale boj? se to ??ct doktoru Hanzel?novi. Nakonec se p?izn?v? a doktor mu odpou?t?. Odchodem Dory je naru?en turnus a Ema mus? zastoupit Do?ino m?sto.
- dr. Hanzel?n - up??mn?, Emilova matka ho nem? r?da, proto?e se k n? nechov? jako k p??slu?nici vy??? vrstvy
- Emil?v otec pracuje jako ??edn?k a nakonec je pov??en na m?sto okresn?ho hejtmana v Ji??n?
- ?ast? prol?n?n? ?asov?ch rovin, rozs?hl? popisy s naturalistick?mi prvky, pr?za nen? p??li? d?jov?
- prvky romantismu ( postava kouzeln?ka), p?ipom?n? ?r?mk?v St??brn? v?tr

 V?clav ?ez??: rom?n ?ern? sv?tlo
- ps?no ich-formou, hlavn? hrdina Karel vzpom?n? na ot?esn? z??itek: Horda - ?ezn?k, siln?, Karel ho obdivoval; Vid?, jak pan Horda zab?j? my? a chce ji zachr?nit. P?ijde mu nespravedliv?, ?e pan Horda vyu??v? sv? p?esily. Pan Horda rozm??kl potkana a v t? chv?li Karel omdl?.
Karel se st?v? ?lov?kem, kter? intrikuje, obelst?v? s?lu. Cht?l se o?enit s dcerou sv?ho str?ce, ale je odm?tnut a st?v? se bezcitn?m.

 Eduard Bass: rom?n z cirkusov?ho prost?ed? Cirkus Humberto
- rom?nov? kronika
- pom?h? udr?ovat v?ru ?esk?ho ?lov?ka v budoucnost n?roda, d?v?ru v ?es. ?lov?ka, jeho schopnosti, inteligenci, ?sp??nost v cizin?
- d?j za??n? v 60. letech 19. stol. (1862), kon?? na po??tku 20. stol.
- m?sto d?je: cirkusov? prost?ed?
- vypr?v? p??b?h chud?ho ?esk?ho chlapce V?clava Karase, kter? p?ijal m?sto v cirkusu Humberto, jeho otec (jiho?esk? zedn?k) dostal pr?ci v cirkusov? kapele
- Va?ek (bystr?, schopn?, cti??dostiv?) se vypracoval a? na akrobata, krasojezdce, krotitele. Nakonec se p?i?enil do rodiny ?editele cirkusu Petra Berwitze a stal se ?editelem. Pro?il s cirkusem dobu nejv?t?? sl?vy, ale tak? jeho p?d. Sna?? se cirkus zachr?nit, ale nakonec ho mus? rozprodat. Pronaj?m? si v Praze divadlo a otv?r? variet?. Va?ek vkl?dal velk? nad?je do sv?ho syna, ale byl nadan? matematik, nebyl obratn?, neum?l pracovat se zv??aty. Va?kova vnu?ka je nadan? a st?v? se tane?nic?, d?v? si um?leck? jm?no Humberto.
- autorovi ?lo o vykreslen? cirkusu, dominantou nen? vypr?v?n? osudov?ch p??b?h? Va?ka, Bass nech?v? cirkusu kouzlo, exoti?nost, ?sp?chu lze dos?hnout jen velkou d?inou, je nutn? dr?et za jeden provaz
- jazyk: spisovn?, hovorov? ?e?tina, slang

 Eduard Bass: Lid? z maringotek
- artistick? dekameron, deset artist? si jedn? noci vypr?v? deset p??b?h?
- tato r?mcov? novela vznikla z materi?lu, kter? zbyl z p??pravy d?la cirkus Humberto
 Franti?ek Ko??k: Nejv?t?? z pierot?
- biografick? rom?n, prvky romantismu a psychologick?ho rom?nu
- vznik? v roce 1939, na po??tku okupace
- er-forma
- hlavn? hrdina - ka?par Jean Baptiste Gaspard Debureau
- epitaf: ?Zde le?? ten, kter? v?echno ?ekl, a? nikdy nepromluvil.?
- Hlavn? hrdina se narodil v ?ech?ch (Kol?n). Osud ho zav?d? do otcovi rodn? vlasti, do Francie. V d?tstv? vystupoval se sv?mi sourozenci jako akrobat. Ale nebyl obratn? a stal se outsiderem. Rodina putuje po Francii, dost?v? se do Pa???e, kde se pozd?ji rozch?z?. Pierot je opou?t?, z?st?v? v Pa???i. Nem? ?sp?ch, pokou?? se o sebevra?du (skok do Seiny). Je zachr?n?n. Zlom v kari??e, m? ?sp?ch, vych?z? oslavn? kritiky od ob?van?ch kritik?. Uzav?r? man?elstv?, ale je ne??astn? (nev?ra man?elky). L?sku nach?z? u Margot. Na jevi?ti m? ?sp?ch, ale zhor?uje se jeho zdravotn? stav. Uspo??d? posledn? p?edstaven?, kter?m se lou?? s publikem, kter? ho obdivovalo.
- skute?n? postavy: ka?par Debureau, Napoleon, Viktor Hugo

 Vladislav Van?ura: Obrazy z d?jin n?roda ?esk?ho
- pod?v? beletristick? obraz minulosti od nejstar??ch dob do vl?dy P?emyslovc?
- spolupracoval s historiky, kte?? mu pod?vali skute?n? historick? ud?losti
- my?lenka: d?jiny netvo?? jednotlivci, ale masa
- kompozice: voln? ?azen? obrazy, n?kdy zcela samostatn? (kapitola Kosmas)
- historick? i fiktivn? postavy

 Franti?ek Kubka: Karl?tejnsk? vigilie
- cyklus novel po vzoru Dekameronu; vigilie = ¼ noci
- d?ji?t? Karl?tejn
- Karlu IV. vypr?v? p??b?hy 3 p??tel? - pan Du?ek, pan Je?ek a mistr V?tek; kr?t? si dlouhou chv?li, kdy je Karel IV. nemocn?
- p??b?hy milostn?, t?ma l?sky
- uk?zka: Nesvat? (vypr?v? pan Je?ek)
- hrdinou je kn??e V?clav, m?l man?elku a syna Zbraslava
sv. V?clav byl zabit bratrem Boleslavem, Zbraslav zardou?en a sluha Podiven s?at
- V?clav - st?v? se sv?tcem, kladn? vlastnosti, moudr?, c?sa? ho obdivoval
- V?clavova ?ena se zamilovala do sluhy Podivena. V?clav psal biskupovi ?ezensk?mu, aby mu dovolil propustit ?enu, aby si mohla vz?t sv?ho mil?ho. V?clav se v?ak odpov?di u? nedo?kal, 929 zavra?d?n.
- sv. V?clav vyprosil u boha odpu?t?n? vin?k?m a stal se sv?tcem u? v pozemsk?m ?ivot?
- Zbraslav - ??st Prahy, kde byl kl??ter, v n?m? byli pochov?ni posledn? P?emyslovci.

 Karel Schulz
- ??d? se do historick? pr?zy d?lem K?men a bolest - rom?n o renesan?n?m um?lci Michelangelovi