?esk? pov?le?n? pr?za

- ?esk? literatura v tomto obdob? navazuje na liter?rn? tradice meziv?le?n? pr?zy (imaginativn? = obrazn? ? vliv poetismu, utopick?, ?urnalistick?) i pr?zy za okupace (historick?, pr?za ?esk?ho g?nia, psychologick? pr?za)
- pov?le?n? literatura se rozv?jela v souvislosti s dobov?mi politick?mi a spole?ensk?mi ud?lostmi, je spjata se spole?ensk?m v?vojem
- hlavn? mezn?ky: 1945 ? konec v?lky
1948 ? ?norov? revoluce
1956 ? uvoln?n? pom?r?, XXII. sjezd komunistick? strany, odsouzen stalinismus
1968-9 ? Pra?sk? jaro 1968; po srpnu 1968 konec svobodn?ho v?voje
70. a 80. l?ta ? obdob? normalizace
1989 ? Sametov? revoluce, p?d komunismu

PR?ZA V LETECH 1945?1948
- z?kladn? t?ma: v?lka, osvobozen?
- ??nry: krat?? ? pov?dky, report??e, krat?? rom?n, pokud vznikaly rom?ny, tak byly sp?? kronik??sk?ho typu (Marie Pujmanov? ? 3. ??st trilogie, rom?n Hra s oh?m, 1946)
- obl?ben? dokument?rn? literatura a literatura faktu
- 1946 - prvn? sjezd ?eskoslovensk?ch spisovatel?, spor o orientaci literatury:
1. stoupenci spole?ensky anga?ovan? literatury, vzor vid?li v Sov?tsk?m svazu (prosov?tsk? lit. zam??en? na budov?n? socialismu)
2. orientace na z?padoevropsk? liter?rn? sm?ry, n?vaznost na p?edv?le?n? tradice, objevil se zde existencionalismus (st??ejn? d?lo existencionalismu - Jean Paul Satyre - rom?n Nevolnost; Albert Camus - rom?n Cizinec, nositel NC; hrdinov? pro??vaj? pocity odcizen?, odcizen? ?lov?ka v tomto sv?t?, ?lov?k se c?t? mezi lidmi s?m)

? Egon Hostovsk? (1907-1973) ? rom?n ?kryt (1943); pocit vyko?en?nosti v autorovi vzbuzoval jeho ?idovsk? p?vod, po roce 1948 z?stal natrvalo v zahrani??, um?r? v USA; dal?? rom?ny: Nezv?stn?, T?i noci, Epidemie; jeho d?la p?elo?ena do v?ce ne? 20 jazyk?; cenu Egona Hostovsk?ho z?sk?vali exilov? prozaici za sv? nejlep?? d?la

PR?ZA V LETECH 1948?1956
- podobn? jako v 70. letech
- p?ijato stalinsk? dogmatick? pojet? literatury, jedinou tv?r?? metodou byla metoda socialistick?ho realismu (1905, Maxim Gorkij ? rom?n Matka)
- kampan? proti mnoh?m spisovatel?m (Franti?ek Krepina, Josef Knap; Jan Zahradn??ek ? katolick? autor)
- literatura musela ideov? p?sobit v duchu politiky komunistick? strany, podce?ov?na estetick? funkce literatury a p?ece?ov?na funkce v?chovn?, podce?ov?na individualita, potla?ov?na intimn? sf?ra
- ??nr: budovatelsk? rom?ny
- t?mata: sou?asn? ?ivot (t??dn? sr??ky a sabot??e, obraz zn?rod?ov?n?, budov?n?, zdru?stev?ov?n? vesnice, os?dlov?n? pohrani?? po odsunu N?mc? ) nebo historie (Milo? V?clav Kratochv?l ? Mistr Jan, V?clav Kaplick? ? ?tver?ci)
- hlavn? hrdina: kladn?, d?lnick? p?vod, ?len strany, ?lov?k vnit?n? nekomplikovan? s jasnou p?edstavou o ?ivot?, jeho ?innost byla zam??ena na zv??en? v?roby, pln?n? pl?nu, dokon?en? stavby a na boj proti sil?m, kter? budovatelskou pr?ci brzdily
- z?porn? hrdinov?: bur?oazn? p?vod, t??dn? nep??tel?
- chyb?lo prokreslen? psychologie postav

? V?clav ?ez?? ? os?dlov?n? pohrani??, rom?ny N?stup a Bitva
? Bohumil ??ha ? kolektivizace zem?d?lstv?, Zem? doko??n
? Jan Ot?en??ek ? soci?ln?-psychologick? rom?n Ob?an Brych (1955) - osobn? rozhodov?n? v?haj?c?ho intelektu?la, zda p?ijmout nebo odm?tnout po?norov? re?im, odch?z? do zahrani??; z?v?re?n? souhlas se socialismem

PR?ZA V LETECH 1956?1968
- p?i 22. sjezdu komunistick? strany v roce 1956 zm?na situace - uvoln?n? politick? i kulturn?
- postupn? uvol?ov?n? vrcholilo Pra?sk?m jarem 1968; po srpnu 1968 konec svobodn?ho v?voje
- literatura se za??n? diferencovat
- vznikaj? r?zn? skupiny kolem ?asopis?:
♦ Skupina kolem ?asopisu Tv?? (1963?1966), pak Se?ity (1966?1969), znova Tv?? (1968?1969) ? V. Havel (p?edseda redak?n? rady), J. Gru?a aj.; vze?li odtud mluv?? Charty 77
♦ Skupina kolem ?asopisu Kv?ten (1955) ? Milan Kundera, Josef B?ezovsk? (V??n? milenci), Karel Pt??n?k (Ro?n?k jedenadvacet)
♦ Brn?nsk? skupina kolem ?asopisu Host do domu (od pol. 50. let) ? Old?ich Mikul??ek, Milan Uhde, v 70. letech zak?zan? ?asopis
♦ Skupina surrealist? ? V?ra Linhartov?
- mimo skupiny st?lo n?kolik v?znamn?ch osobnost?, kter? proslavily na?i literaturu v zahrani??:
? Bohumil Hrabal ? Perli?ka na dn?, P?bitel?, Ost?e sledovan? vlaky ?
? Josef ?kvoreck? ? Zbab?lci
? Ludv?k A?kenazy
? Arno?t Lustig
? Milan Kundera ? kniha pov?dek Sm??n? l?sky, rom?n ?ert
? Ivan Kl?ma ? pov?dkov? soubory Milenci na jednu noc, Milenci na jeden den, Moje prvn? l?sky?
? Ladislav Fuks ? Pan Theodor Mundstock, Spalova? mrtvol
? Ludv?k Vacul?k

- v 60. letech vznikaj? sp?? krat?? ??nry ? novely, pov?dky

PR?ZA V 70. a 80. LETECH
- tzv. normalizace, tj. totalitn? komunistick? diktatura
- 3 proudy literatury (vz?jemn? se ovliv?uj?, nakonec spl?vaj?):
1) ofici?ln?, odpov?daj?c? vl?dnouc?mu re?imu
2) exilov? (vyd?van? v cizin?, u n?s zak?z?na)
3) samizdatov? (vych?zela tajn?, rozmno?ovan? strojopisn?, nemohla nebo necht?la b?t vyd?v?na - ineditn?)

- v?voj literatury naru?en, auto?i odch?zej? do emigrace: V?ra Linhartov? do USA, Ludv?k A?kenazy do N?mecka, Josef ?kvoreck? do Kanady, Arno?t Lustig do USA, Milan Kundera do Francie, Pavel Kohout do V?dn?, Ji?? Gru?a do N?mecka
- svobodn? tvorba, ale chyb?l jim kontakt s ?esk?m prost?ed?m, n?kte?? psali v ciz?m jazyce
- exilov? nakladatelstv?: Toronto ? 68-Publishers (man?el? ?kvore?t?), Kol?n nad R?nem ? Index, Mnichov ? Poezie mimo domov, Curych ? Konfrontace, Lond?n ? Rozmluvy

- prvn? edice dom?c?ho samizdatu za?aly vznikat na r?zn?ch m?stech tak?ka od po??tku 70. let, k nejzn?m?j??m pat??: edice Petlice zalo?en? Ludv?kem Vacul?kem, edici Expedice - man?el? Havlovi, edice Kvart
- vych?zely tak? samizdatov? a exilov? ?asopisy: nap?. Vokno, V?hy, Zebra (psan? na stroji)

- l?ta 1970-1989 se stala nejhor??m obdob?m pro ?eskou literaturu, bylo zak?z?no v?ce ne? 150 autor?; ale na druhou stranu bylo p?elo?eno nejv?ce ?esk?ch d?l a ?esk? literatura se dost?vala do sv?ta

- t?mata: z?st?vaj? zachov?na 3 hlavn? t?matick? okruhy ? historie, v?lka, sou?asnost
? Ota Pavel ? v?lka (viz ot?zka ?.23)
? V?ra Sl?dkov? ? rom?n Mal? mu? a velk? ?ena (seri?l Vlak d?tstv? a nad?je)
? Milo? v?clav Kratochv?l ? historie, rom?n ?ivot Jana ?mose
? Bohumil ??ha ? historie (15. stolet?), rom?n P?ede mnou poklekni
? Old?ich Dan?k ? historie, trilogie o ?esk?ch kr?l?ch: Kr?l ut?k? z boje, Kr?l bez p?ilby, Vra?da v Olomouci

- t?ma lid? okraje spole?nosti ? Radek John (1954) - prozaik, filmov? sc?n?rista, televizn? report?r; vystudoval dramaturgii na FAMU, v 80. letech publikoval v Mlad?m sv?t? report??n? seri?ly o Sr? Lance a Tchajwanu, je spoluautorem publicistick?ho televizn?ho po?adu Na vlastn? o?i, napsal p?edlohy k film?m Sn??enky a mach?i, Tankov? prapor a Pro??
- zpracov?v? spole?ensky o?ehav? t?mata, chorobn? projevy soudob?ho ?ivota (alkoholismus, brutalita, drogy) sociologickodokument?rn?m zp?sobem
- prvotina D??nov? sv?t ? obraz mentality mlad?ch lid? 70. a 80. let, d?lo je ps?na formou den?ku, kde hlavn? hrdina vzpom?n? na l?ta pro?it? na z?kladn? ?kole a na gymn?ziu.
- varovn? rom?n Memento (1986) ? zachycuje 10 let ?ivota Michala Otavy, b?val?ho studenta gymn?zia, a jeho marn? ?sil? zbavit se drogov? z?vislosti; proces rozkladu osobnosti, prost?ed? narkoman?; l??en? subjektivn?ch pocit? hlavn?ho hrdiny (vnit?n? v?pov??) se st??d? s odborn?mi v?klady l?ka?? ? informativnost, dokument?rnost
- rom?n z veksl?ck?ho prost?ed? Bony a klid

PR?ZA PO ROCE 1989
- do edi?n?ch pl?n? za?azena jm?na, kter? byla d??ve zak?z?na
- nejproduktivn?j?? literatura ? komer?n? ?tivo (Ve?ery pod lampou, Harlek?n, Rodokaps)
- rozd?len? literatury: 1) vyprav??sk? ? zalo?ena na p??b?hu (Michal Viewegh)
2) experimant?ln? ? zalo?ena na rozpadu p??b?hu (Alexandra Berkov?)
3) den?ky, dopisy, memo?ry




BOHUMIL HRABAL(1914?1997)
- prozaik sv?tov?ho ohlasu
- narodil se v Brn?-?idenic?ch, rodina se brzy p?est?hovala do Nymburka, kde byl Hrabal?v otec spr?vcem pivovaru
- studoval pr?va, studia ukon?il doktor?tem (a? po v?lce), ale jako pr?vn?k nikdy nepracoval; b?hem sv?ho ?ivota vyst??dal r?zn? zam?stn?n?: pracoval jako ??edn?k, skladn?k, v?prav??, poji??ovac? agent, obchodn? cestuj?c?, brig?dn?k v ocel?rn?ch, bali? star?ho pap?ru, kulis?k, statista → ka?d? z t?chto profes? se odrazila v jeho pr?z?ch

- do literatury vstoupil v polovin? 60. let; 1968-1975 dostal z?kaz publikovat (mnoh? d?la vy?la v samizdatu i v zahrani??), do literatury se vr?til v polovin? 70. let, ale ofici?ln? verze jeho d?l byla pod??zena cenzu?e
- v d?lech vych?zel ▫ z vlastn?ch z??itk? z d?tstv? (Nymburk)
▫ z doby okupace
▫ z boh?msk? Prahy
▫ z m?st, kde pracoval
- Hrabal ovlivn?n realismem (Ost?e sledovan? vlaky), naturalismem, poetismem (Ost?e sledovan? vlaky, Post?i?iny), surrealismem (Tane?n? hodiny pro star?? a pokro?il?)
- od roku 1963 se literatu?e v?noval profesion?ln?

? Perli?ka na dn? (1963) ? kniha pov?dek, p??b?hy ze ?ivota oby?ejn?ch lid?, v nich? autor objevuje dobro a lidovou moudrost, dobr? j?dro = ?perli?ka na dn? du?e?
? P?bitel? (1964) ? o lidech zvl??tn?m zp?sobem miluj?c?ch ?ivot (vnit?n? ?ist?, opravdov?, navenek obhroubl?); p?bitel? = vyprav??i neuv??iteln?ch historek, p?eh?n??, vym??lej? si p??b?h pro p??b?h, kladn? vztah k ?ivotu, ?ivotem posed?; p?ben? = zvl??tn? zp?sob rozpr?vky s prvky poetismu, surrealismu, naturalismu
- nap?. pov?dka Jarmilka ? 3 verze, 3. je v knize pov?dek Pabitel?; D?j se odehr?v? v kladensk?ch ocel?rn?ch. Vyprav??em je s?m autor. Hlavn? hrdinka Jarmilka pracuje v ocel?rn?ch jako nosi?ka sva?in. Je v 6. m?s?ci t?hotenstv?, ale je svobodn?. Otec d?t?te Jaroslav si ji vz?t nechce, chov? se k n? hrub?. Ona ho m? p?esto r?da. V druh? ??sti pov?dky jdou vyprav?? a kolega Va?ek Jarmilku nav?t?vit. Od pan?, kter? se ptaj? na cestu, se dozv?daj?, ?e Jarmilka porodila p?ed?asn?, ale chlapec u? je v po??dku. Jarmilka se v?ak chov? jako bez du?e, dokonce cht?la sp?chat sebevra?du. Kdy? kolegov? odch?zej?, Jarmilka si uv?domuje, ?e o ni maj? p??tel? z?jem, ?vrac? se zp?t do ?ivota? a z okna k?i?? na kolegy, aby v?echny v pr?ci pozdravovali.
- jazyk: spisovn? + obecn? ?e?tina, vulgarismy ? v p??m? ?e?i
? Tane?n? hodiny pro star?? a pokro?il? (1964) ? cel? d?lo ps?no jedinou dlouhou v?tou, te?ka a? na konci (inspirace Jamesem Joycem); monolog star?ho Pepina ? b?val? ?vec, optimista, miluje ?ivot, raduje se i z mal?ch z??itk?; vypr?v?n?, ?vahy o um?n?, naturalistick? obrazy, v??atky ze sn??e; autor se inspiroval metodou v?tvarn? kol??e a filmov? mont??e
? Ost?e sledovan? vlaky (1965) ? nejv?ce se bl??? realismu, obsahuje i lyrick? prvky (poetismus); okupaci nel??? pateticky
D?j novely je um?st?n na zapadlou ?elezni?n? stanici v dob? okupace. Hlavn? postavou je Milo? Hrma, mlad? v?prav??, t??ce nesouc? svoji sexu?ln? nezku?enost. M? pocit, ?e je v?em pro sm?ch. Sv? probl?my se pokusil vy?e?it sebevra?dou, ale ne?sp??n?. Konec jeho komplex?m u?inil pom?r s ?ivelnou Viktori?, kter? podpo?ila jeho sebed?v?ru. Sv?j vzor m? Milo? v r?zn?m a vesel?m v?prav??m Hubi?kovi, kter? si ned?l? nejmen?? tr?pen? ze sv?ch af?r. Ten tak? po??dal Milo?e, aby mu pomohl s jeho ileg?ln?m ?kolem. Milo? nakonec tragick? um?r? pot?, co vhodil bombu do n?meck?ho vlaku s n?kladem st?eliva. Jeden voj?k si ho v?iml a post?elil ho. Zas?hl mu pl?ce. V posledn? chv?li se Milo? zam??l? nad ka?dodennost? ?ivota, kterou prokl?nal, ale nyn? mu bude chyb?t. Novela byla zfilmov?na Ji??m Menzlem a z?skala cenu Oskara. (Menzel nato?il je?t? filmy Post?i?iny, Sk?iv?nci na niti, Slavnosti sn??enek?)
? Post?i?iny (dokon?eno 1970, publikov?no 1976) ? d?j se odehr?v? ve 20. letech v Nymburce (Hrabalovo d?tstv?), hlavn?m hrdinou je str?c Pepin a jeho historky, p??b?h se vzpom?nkami na sv?ho otce Francina (spr?vce pivovaru, nem?l r?d Pepina, byl spokojen?, kdy? si man?eka zlomila nohu a on se o n? mohl starat a chr?nit ji p?ed obdivem ostatn?ch, byl ??rliv?), nezdoln?ho vyprav??e str?ce Pepina (vyu?en? obuvn?k, typick? p?bitel) a maminku (vyprav??ka knihy, kr?sn? a emancipovan?, ?ivot si u??vala, sp??telila se s Pepinem, vylezli spolu na kom?n, m?la r?da nebezpe?n? v?ci, opak sv?ho man?ela)
- ?st?edn? motiv: zkracov?n? vzd?lenost? i ?asu (do m?sta se dostane novinka ? r?dio; lid? v?e zkracuj? ? nohy od stolu, maminka si zkr?t? sukni, usekne pejskovi oc?sek, pak si ost??h? i kr?sn? dlouh? vlasy → dostane od Francina p?ede v?emi napl?c?no pumpi?kou )
- spojen? groteskn? hyperboly a jemn? kritiky malom?stsk?ho zp?sobu ?ivota
- jazyk: hovorov? a slangov? v?razy, Pepinovo slov?ck? n??e??
? M?ste?ko, kde se zastavil ?as (1973) ? voln? pokra?ov?n? Post?i?in (nymbursk? pivovar), vyprav?? ? s?m autor; hrdinov? do??vaj? v domov? d?chodc?, vzpom?naj? na d??v?j?? dobu
? Obsluhoval jsem anglick?ho kr?le (vzniklo 1971, vyd?no 1980 v Kol?n? nad R?nem) ? novela, nem? kompozici rom?nu, 5 kapitol - ka?d? za??n? stejnou v?tou (?D?vejte pozor, co v?m te?ka ?eknu.?) a ka?d? kon?? tak? stejnou v?tou
P??b?h mal?ho ?esk?ho ?lov?ka. Vypr?v? o osudech infantiln?ho ???n?ka, kter? se zoufale sna?? p?izp?sobit spole?ensk?m pom?r?m bez ohledu na mor?ln? hlediska. Situace se m?n? tak ?asto, ?e hrdina nakonec rezignuje na mo?nost st?t se platn?m ?lenem spole?nosti a uchyluje se na samotu. Hlavn? hrdina, ???n?k Jan D?t?, trp? komplexem kv?li sv?mu mal?mu vzr?stu. Chce b?t bohat? a za v?lky si vezme bohatou N?mku. Po v?lce je jako kolaborant odsouzen. Po vypr?en? trestu si za pen?ze od N?mky koup? hotel. Komunist? mu jej v?ak zabav? a Jan D?t? se ?iv? jako cest??.
? P??li? hlu?n? samota (1979 dokon?ena 3. verze, vy?la v Kol?n? nad R?nem, u n?s a? v roce 1989) - nejobl?ben?j?? a asi i nejlep?? Hrabalovo d?lo, psan? ich-formou
- p??b?h o lisova?i star?ch knih Ha??ovi, kter? se nem??e sm??it s t?m, ?e svou prac? ni?? spoustu n?dhern?ch my?lenek, z?chranou a studiem n?kter?ch knih obohacuje svoji prostou, ale vn?mavou du?i, renesan?n? p??stup k ?ivotu, v jin? pra?s? ?tvrti vybudov?na nov? modern?j?? lisovna → nucen zm?nit zam?stn?n?, ztr?c? svoji radost, smysl ?ivota, d??v?j?? tv?r?? ?innost se m?n? na pouh? zmechanizovan? sled ?kon?, zoufal? situace ho dovede ? by? jen v opil?m snu ? k rozhodnut? sp?chat sebevra?du v hydraulick?m lisu, na kter?m des?tky let pracoval
- p??b?h je protknut ?adou vzpom?nek (na jeho milou Man?inku, na dv? cik?nky), d?l??ch p??b?h? a ?vah (zjeven? Je???e a Lao?c), v?e sm??uje k ot?zk?m smyslu lidsk? existence - odpov?d? m??e b?t snaha d?t ?ivotu n?jak? c?l, smysl, ??d
- jazyk: dlouh? souv?t?, hyperbola, funk?n? opakov?n? slov, spojov?n? kni?n?ch v?raz? s v?razy obecn?mi i s vulgarismy apod.
? Slavnosti sn??enek (dokon?eno 1975, vy?lo 1978) ? nov? post?ehy p?bitel?, lid? z chatov?ch osad v Polab? v Kersku, kde autor tr?v? voln? ?as a seznamuje se s r?zn?mi typy lid? ?zasa?en?ch kr?sou a steskem?

- podle jeho pov?dek vnikl film And?lsk? o?i ? sc?n?? vych?z? jeho pr?z, n?zev podle pov?dky And?lsk? vo?i, d?j se odehr?v? v roce 1947, 3 fale?n? poji?ov?ci nab?zej? lidem poji?t?n?, p?id? se k nim ?tvrt? ? policista, usv?d?? je

- z?kladem Hrabalov?ch d?l je mluven? jazyk, dlouh? souv?t?, spojen? tragi?na a komi?na, dosa?en? nal?havosti opakov?n?m motiv?, kontrasty, hyperboly
- n?kter? texty struktura kol??e, prvky surrealistick? poetiky
- vliv surrealismu, poetismu, realismu, naturalismu

JOSEF ?KVORECK? (1924, ?ije v Torontu)
- prozaik, nakladatel; vystudoval filozofii v Praze; 1969 ode?el se svou ?enou Zdenou Salivarovou do Toronta, stal se univerzitn?m profesorem (vyu?oval anglickou literaturu), v r. 1971 zalo?il nakladatelstv? ?esk?ch knih Sixty ? Eight Publishers
- genera?n? rom?n Zbab?lci (ps?n 1948-9, vy?el 1958) ? o posledn?ch dnech v?lky v N?chod? (Kostelec); protiklad Drdovy N?m? barik?dy psan? v duchu socialistick?ho realismu, ost?e odd?luje sv?tlo a st?n
- vyprav?? Danny Smi?ick? a jeho p??tel? z d?ezov? kapely ? jejich state?n? chov?n? ? p?edst?ran? vlastenectv? m?stn? honorace s touhou po moci, pokryte?t? malom??ci = ?zbab?lci?
- autobiografick? prvky, subjektivizovan? ich-forma (? v?t?ina d?l po v?lce psan? er-formou); monologick? v?pov?? m?sty st??d?na s ?se?n?mi civiln?mi dialogy (vliv Hemingwaye); strohost v?pov?di souvis? s ?sil?m depatetizace a dem?tizace skute?nosti
- postava Dannyho je v dal??ch pozd?j??ch pr?z?ch: nap?. rom?n Tankov? prapor (1954) - o vojensk? slu?b? v 50. letech (podzim 1951) ? omezenost d?stojn?k?, ale jejich absolutn? moc ? prost? voj?ci, ??nr groteskn?ho satirick?ho rom?nu, metafora k pom?r?m ve spole?nosti, vypov?d? o stavu na?? spole?nosti, ukazuje pom?ry v arm?d? v 50. letech (ministr obrany Alexej ?epi?ka); Danny jako rotn?, velitel tanku, kulturn? referent
- soubor p??b?h? Prima sez?na (1975) - z obdob? v?lky; septim?n Danny a jeho l?sky, d?jem p?edch?z? rom?nu Zbab?lci; (viz ot?zka 23)

MICHAL VIEWEGH (nar. 1962)
V sou?asnosti nejprod?van?j?? ?esk? autor. Narodil se v Praze, ml?d? pro?il na S?zav?. Na Filozofick? fakult? Univerzity Karlovy vystudoval obor ?esk? jazyk a literatura ? pedagogika. N?kolik let u?il na z?kladn? ?kole, pot? dva roky p?sobil jako redaktor v nakladatelstv? ?esk? spisovatel. Od roku 1995 se ?iv? jako spisovatel z povol?n?. Je dr?itelem Ceny Ji??ho Ortena. Zna?n? ??st jeho d?la je do jist? m?ry autobiografick?. Jeho knihy vy?ly v mnoha reedic?ch v celkov?m n?kladu v?ce ne? t?i ?tvrt? mili?nu v?tisk? a byly p?elo?eny do sedmn?cti sv?tov?ch jazyk?. Rom?ny B?je?n? l?ta pod psa a V?chova d?vek v ?ech?ch se do?kaly filmov?ho zpracov?n?.

? B?je?n? l?ta pod psa ? Rom?n. D?j se odehr?v? v obdob? totality v ?eskoslovensku. Autor zde zachycuje atmosf?ru 60. let, normalizaci a n?sledn? p?d komunismu. Hlavn? postavou rom?nu je Kvido, jeho? neobvykl?m narozen?m na jevi?ti Divadla Na Vinohradech rom?n za??n?. Kvido vyr?stal v otyl?ho, ale velmi zv?dav?ho a inteligentn?ho chlapce. Jeho poklidn? ?ivot zm?nil a? rok 1968. Kvid?v otec, in?en?r chemie, musel opustit sv? m?sto v Praze a odst?hovat se s rodinou do mal?ho m?ste?ka S?zava. Zde p?ijal pod?adnou pr?ci v m?stn?ch skl?rn?ch. Dokud se neza?al politicky anga?ovat, nena?el se pro n?j a jeho rodinu byt. Dva roky tak ?il Kvido se sv?m otcem a matkou na prosklen? terase z?vodn? vily. Kdy? Kvido dostal z?pal plic a jeho matka podruh? ot?hotn?la, rozhodl se otec kone?n? jednat. Za?al studovat VUML, od podnikov?ho stranick?ho l?dra koupil psa, i kdy? m?la Kvidova matka ze ps? hr?zu, a za?al hr?t fotbal. To aby ho tak ??kaj?c ?bylo vid?t?. Kvido m?l nav?c ve ?kole ?sp?ch se svou recitac?, a tak se v?ci dali do pohybu. Kone?n? se p?est?hovali do prostorn?ho domu se zahradou a Kv?d?v otec za?al jezdit do zahrani??. Nov? narozen? syn dostal jm?no Paco. Po setk?n? se spisovatelem Pavlem Kohoutem, zarputil?m odp?rcem re?imu, v?ak n?sledoval p?d. Kvid?v otec skon?il jako podnikov? vr?tn? a zanev?el na sv?t. V?t?inu ?asu pob?val ve sv? d?ln?, neust?le vy?ez?val a dokonce si vyrobil rakev. V t? dob? u? Kvido studoval ekonomii na vysok? ?kole a hluboce pro??val sv? sexu?ln? ?sp?chy a nezdary s Jaru?kou, kterou od ?tl?ho d?tstv? miloval. Aby se mohl v?novat psan?, ode?el Kvido z fakulty a p?ijal m?sto vr?tn?ho ve skl?rn?, kde pracoval otec. To byla dal?? r?na pro ji? tak dost ?patn? otc?v psychick? stav. Nepomohl ani Kvid?v s?atek s Jaru?kou a narozen? jejich dcerky Ani?ky. Zvrat p?inesl a? rok 1989. Otec z?skal pr?ci odpov?daj?c? jeho vzd?l?n? a vr?tilo se mu sebev?dom?. Novou r?nou v?ak utr?il pozitivn?mi lustracemi a stal se cenov?m referentem. Doba se zm?nila a Kvido tak kone?n? mohl p?edat do vydavatelstv? rukopis rom?nu B?je?n? l?ta pod psa. Vedle t?chto ud?lost? autor v rom?nu popsal mnoho vedlej??ch epizod. Pozn?v?me tak mat?iny dojemn? snahy udr?et rodinu ?nad vodou? a pro??v?me chv?le s d?de?kem Ji??m a babi?kou L?bou, kter? je n?ru?ivou cestovatelkou. M??eme tak? sledovat ha?te?en? d?de?ka Josefa a babi?ky V?ry i sv?r?zn? ?ivotn? styl Paca, kter? je vyznava?em voln? p??rody a trampingu. Zvl??tn? m?sto zauj?m? Kvido sv?mi koment??i k jednotliv?m ud?lostem, nap?. k narozen? bratra, otcov? anga?ovanosti ve fotbalov?m klubu, sv?mu odchodu ze ?koly atd. Zaj?mav? jsou tak? jeho prvn? spisovatelsk? pokusy a rozhovory s nakladatelem.

? V?chova d?vek v ?ech?ch ? Rom?n. Vych?z? z autorov?ch vlastn?ch zku?enost? z po??tku 90. let. Kdy? Viewegh n?kolik let u?il na z?kladn? ?kole, z finan?n?ch d?vod? p?ijal nab?dku bohat?ho zbraslavsk?ho podnikatele Kr?le na dou?ov?n? jeho star?? dcery Be?ty. Po?adoval jak?si kurz tv?r??ho psan?, kter? by dce?i pomohl v jej?ch liter?rn?ch za??tc?ch. Pr?ce s Be?tou nebyla snadn?. P?i prvn?ch lekc?ch nepromluvila ani slovo, pozd?ji chrlila pouze vulg?rn? ur??ky. Zanedlouho se prav? p???ina jej?ho chov?n? objasnila. Byla j?m ne??astn? l?ska. Viewegh vedl nekone?n? monology o smyslu ?ivota, o literatu?e a o psan? a postupem ?asu tak p?ece jen bari?ru ml?en? prolomil. Stal se d?vce kamar?dem a spole?n?kem p?i n?kupech. P??telsk? vztah ale brzy p?erostl v l?sku. Viewegh sice c?til odpov?dnost v??i sv? ?en? a dce?i, ??lel v?ak touhou po Be?t?. Aby mohli b?t v?ce spolu, p?ijala Be?ta m?sto u?itelky na zbraslavsk? ?kole. Zde poznala lektora angli?tiny a vztah s Vieweghem ukon?ila. Nadchla se pro v?e americk?, ale op?t p?i?lo zklam?n?. Steve se po V?noc?ch ze St?t? nevr?til. Viewegh p?ijal m?sto redaktora v nakladatelstv? ?esk? spisovatel a Be?ta se mu na n?jak? ?as ztratila z o??. Znovu ji zahl?dl p?i akci ekologick?ho hnut? Duha. Ani v t?to ?innosti v?ak nenalezla smysl ?ivota a za?ala koketovat s n?bo?ensk?mi sektami. Sezn?mila se s mormony, pak se stoupenci hnut? Hare Kri?na a nakonec zakotvila u jehovist?. Jej? neust?l? deprese ji nakonec dohnali k sebevra?d?, kdy v rychlosti 180 km/h najela do betonov?ho p?emost?n? silnice. Po n?vratu z D?nska ?ekalo Viewegha ve schr?nce smute?n? ozn?men?. Vedle ?st?edn? d?jov? linie zde autor tak? s ?sm?vn?m nadhledem l??? atmosf?ru ?koly s n?kdy a? p??li? uvoln?n?m chov?n?m d?t?, v?chovn?mi koncerty a zkostnat?l?mi, ale i modern?mi zp?soby vyu?ov?n?. K dan?m situac?m vtipn? p?ikl?d? cit?ty v?znamn?ch politik? a ?ryvky z novin. Rom?n sice vypr?v? o ?ivotn? trag?dii dvacetilet? Be?ty, z?rove? v?ak pod?v? humorn? a? groteskn? obraz pom?r? v ?esk?m ?kolstv?. Nem?n? v?znamn? je tak? sonda do osobn?ho ?ivota a pocit? hlavn?ho hrdiny a do my?len? podnikatele, jen? se domn?v?, ?e za pen?ze lze koupit v?e. Do textu jsou v?len?ny i dv? samostatn? pov?dky: Be?tina T?ta a j? a autorova Intelektu?lka.