?esk? divadlo 20. stolet

DRAMA 1. POL. 20. STOL.
- vliv modern?ho sv?tov?ho dramatu:
? Henrik Ibsen - norsk? dramatik, vych?z? z romantismu, zpracov?v? poh?dkov? a historick? n?m?ty; jako realista kritizuje m?anskou mor?lku; posledn? d?la v duchu symbolismu
- nap?. Nora, Nep??tel lidu
? Anton Pavlovi? ?echov - tv?rce lyricko-psychologick?ho dramatu, vliv na ?r?mka
- vynikaj?c? jevi?tn? proveden? jeho her d?ky re?is?ru K. S. Stanislavsk?mu z MCHATu (Moskevsk? um?leck? divadlo) - 1906 uvedl v Praze ?echovova Str??ka V??u
- nap?. Vi??ov? sad, Str??ek V??a, T?i sestry
? Berthold Brecht - tv?rce epick?ho divadla - do stavby dramatu vn??? epick? prost?edky, kter? odv?d?j? div?ka od pro??v?n? d?je, aktivizuj? div?ka, d?j je p?eru?ov?n vyprav??em nebo postavami, kter? vystupuj? ze hry, kulisy p?estavov?ny bez sta?en? opony; div?k m? b?t kritick?m pozorovatelem, m? b?t nad d?jem
- nap?. Matka kur?? a jej? d?ti, ?vejk za II. sv?tov? v?lky
? George Bernard Shaw - anglick? dramatik irsk?ho p?vodu, 1925 NC za literaturu, razil z?sadu, ?e hry by se m?ly ??st jako rom?ny, d?lo opat?il detailn?mi sc?nick?mi pozn?mkami, podrobn?m ?vodem
- nejz?m. Pygmalion (1916) - p??b?h L?zy Doolitlov?; L?za je kv?tin??ka a mluv? angli?tinou lond?nsk? spodiny. Setk?v? se s profesorem Higginsem, kter? se vsad? s jedn?m plukovn?kem, ?e z L?zy ud?l? d?vku vybran?ho chov?n?. Higgins ji vezme k sob?, u?? ji spole?ensk? chov?n? a fonetiku a nakonec ji p?edstav? na velvyslaneck?m b?lu. Higgins s plukovn?kem oslavuj?, ale L?za je ne??astn?, nev?, co s n? bude. Nakonec ut?k? a profesor Higgins zji??uje, ?e mu chyb?, ?e Elizu pot?ebuje a m? ji r?d. Eliza se k n?mu vrac?.
- podle dramatu nato?en film, 1956 muzik?l
- inspirace pro Van?urovu hru Josef?na
? Oskar Wild
- nap?. Ide?ln? man?el, Jak je d?le?it? m?ti Filipa

?esk? divadlo
- po??tkem stolet? drama pro??v? krizi, (1896 - vrchol realistick?ho dramatu - Mary?a)
- drama ovlivn?no symbolismem, impresionismem, naturalismem
- p?edn? sc?na: N?rodn? divadlo, d?le Stavovsk? divadlo, 1907 zalo?eno Vinohradsk? divadlo
- sc?ny v Brn?
- kamenn? divadla
- roste v?znam postaven? re?is?ra  re?is?rsk? typ divadel
(z n?meck?ch re?is?r? v Berl?n? - Max Reinhardt, rusk? re?is?r Konstantin Sergejevi? Stanislavsk?)
- pracuj? s herci, textem, hudbou, sv?tlem
- ?e?t? re?is??i: Jaroslav Kvapil - re?is?r a dramaturg N?rodn?ho divadla, autor hry Princezna Pampeli?ka, Karel Hugo Hilar - ??dil vinohradskou sc?nu, p?sobil i v ND, p?edstavitel jevi?tn?ho expresionismu
▫ expresionismus - 1. ¼ 20. stol., vznik ve Francii, p?esun do N?mecka a ?ech; subjektivn? sm?r, pocity hr?zy, d?su, cht?j? skute?nost pro??vat zevnit?, vn?j?? skute?nost pova?uj? za nepodstatnou

? historick? hry
▫ Alois Jir?sek - Jan Hus (1911), Jan Roh?? (1914)
▫ Ji?? Mahen - J?no??k, Mrtv? mo?e, bal dramatikem brn?nsk?ho divadla, d?lo: Husa na prov?zku
▫ Viktor Dyk - Zmoud?en? Dona Quijota, Posel - doba pob?lohorsk?
▫ Arno?t Dvo??k - Kr?l V?clav IV., Husit? (z?stupov? drama), jeho hry se vyzna?uj? velk?m po?tem postav, tv?rce z?stupov?ho dramatu

? z?stupov? hry - st?edem pozornosti nen? jedinec, ale kolektiv
▫ F. X. ?alda - Z?stupov?
▫ Karel ?apek - R.U.R.

? expresionistick? groteska - auto?i u??vaj? ?ern? humor, odm?taj? logiku, provokuj?, protim??ck? zam??en?, postavy se podobaj? loutk?m, ?asto se m?n?
▫ Lev Blatn? - Kokod?k
▫ brat?i ?apkov? - Ze ?ivota hmyzu

? lyrick? dramata - zkratkovitost, n?znakovost, t?ma l?sky a p??rody, c?lem je vyvolat n?ladu, poetick? ovzdu?? (okouzlen?, zamilov?n?)
▫ p?edch?dce Jaroslav Kvapil - re?is?r N?rodn?ho divadla, autor hry Princezna Pampeli?ka (1897) - ps?na ver?em, motivy l?sky, p??rody, poeti?nost, impresionistick? a symbolick? smysl
▫ Fr??a ?r?mek - M?s?c nad ?ekou - zkratkovitost, nech?v? div?ka zamyslet se, d?j se odehr?v? na malom?st? v autorov? sou?asnosti

- na lyrick? drama nav?zala dal?? skupina - pov?le?n? avantgarda nebo Franti?ek Hrub?n - drama Srpnov? ned?le
- d?lo Karla ?apka: lyrick? drama Loupe?n?k (1920), R.U.R. (1921), utopick? drama V?c Makropulos (1922), satirick? komedie Ze ?ivota hmyzu (1921), drama B?l? nemoc (1937), drama Matka (1938),

- v meziv?le?n?m obdob? vrchol? i dramatick? tvorba Franti?ka Langera (1888-1965) - nap?. Perif?rie - li?? se od tradi?n?ho dramatu, d?j se odehr?v? na v?ce m?stech (stavba - 15 obraz?), d?j naru?en postavou vyprav??e; o lidech na okraji spole?nosti, hled?n? spravedlnosti
- v?t?inu jeho her uvedlo Vinohradsk? divadlo, kde p?sobil i jako dramaturg
- veselohry: Velbloud uchem jehly, J?zdn? hl?dka - legion??sk? literatura (auto?i bojovali v legi?ch a pak zpracov?vali toto t?ma)

- vedle Stavovsk?ho divadla tak? Prozat?mn? divadlo
- nejen kamenn? divadla, ale obl?beny tak? neofici?ln? sc?ny - z?bavn? sc?ny, ?ant?ny, kabarety:
- slovo z francouz?tiny - kr?ma, hospoda, kav?rni?ka
- 1. kabarety vznikaj? ve Francii (80. l?ta 19. stol., Pa???), pak N?mecko, Polsko, 1912 V?de?
- 1885 - montmartresk? kabaret Mirliton
- N?mecko - Zvuk a d?m, Jeden?ct kat?
- Polsko - Zelen? bal?nek, Monus
- Uhry - Bonboni?ra, Modern? sc?na
- u n?s ?erven? sedma - zalo?ena studenty z Hradce Kr?lov?, kte?? z?stali v?rni i po p?echodu na pra?sk? V? a rozhodli se zalo?it ?Kabaretn? sdru?en? akademik? ?erven? sedma? (??erven?? podle hlavn?ho inici?tora Ji??ho ?erven?ho, ?sedma? - s nads?zkou, proto?e ??astn?k? bylo p?vodn? 6), skupina za??nala v prosinci 1909 parodiemi na slavn? dramatiky, jej? program se rychle roz?i?oval o improvizovan? dialogy a p?ednes satirick?ch i radik?ln?ch ver??, obl?bena t?? ?hadromalba?, pantomimy, p?sni?ky a ?ansony
- nap?. P?sni?ka z ml?d? (1920) - patrn? nejzn?m?j?? ?anson ?erven? sedmy byl inspirov?n ve?ern? proch?zkou autor? (Bass - slova, ?erven? - hudba) po z?jezdov?m vystoupen? ?erven? sedmy v Kol?n?
- nap?. Lidsk? t?lo (parodie na p?edn??ku) - Eduard Bass, jedna z nej?sp??n?j??ch mluven?ch parodi?, zalo?ena na slovn? ekvilibristice

a) Osvobozen? divadlo
- prot?j?kem velk?ch kamenn? divadel se ve 20. a 30. letech staly avantgardn? sc?ny
- avantgardn? divadeln?ci se r. 1925 seskupili do divadeln? sekce Dev?tsilu
- 1926 zalo?ili Osvobozen? divadlo
- re?is??i Jind?ich Honzl, Ji?? Frejka
- 1938 bylo ??edn? zak?z?no, stalo se sc?nou politickou
- autorsk? a hereck? dvojice Ji?? Voskovec (1905-1981), Jan Werich (1905-1980) ud?vala divadlu r?z  divadlo autorsk? - o tom, jak bude hra vypadat, rozhodoval autor a herci
- hudebn? skladatel a jazzov? komponista Jaroslav Je?ek
- dodnes ?iv? p?sn?: Sv?t pat?? n?m, David a Goli??, Babi?ka Mary, Tmavomodr? sv?t, ?ivot je jen n?hoda?
- V+W poprv? vystoupili na jevi?ti Obrozen?ho divadla na ja?e 1927 se svou prvotinou Vest Pocket revue (Mal? kapesn? revue) - velk? ?sp?ch, tehdy byli V+W nezn?m?mi, za?ali se v?novat divadlu, zanechali studia, n?sledovali dal?? revue a hry
- od sez?ny 1929/30 tvo?ily jejich hry jedin? reperto?r Obrozeneck?ho divadla

REVUE = dramatick? ??nr, uvoln?n? kompozice, sled hudebn?ch a tane?n?ch ??sel sestaven?ch v souvisl? celek,
pop?. jsou spojeny d?jem

- znaky:
▫ avantgardn? divadeln?ci navazovali na tradici improvizovan?ho herectv?, po?adovali tv?r?? divadlo, ?asto ru?ili iluzi, herci vystupovali ze sv?ch rol?, obl?ben? byly forb?ny = p?edsc?ny (v?stupy p?ed oponou, v?stup z rol?, V+W spolu komunikovali), navazovali kontakt s publikem, obecenstvo bylo v jej?ch dialoz?ch t?et?m partnerem, ??ste?n? improvizovan?
▫ cht?li divadlo spojen? se ?ivotem, p?izp?sobovali divadlo form?m lidov? z?bavy, inspiraci nach?zeli v cirkusu, kabaretu, Chaplinov?ch grotesk?ch
▫ b?snick? divadlo - ?asto vych?zelo z poetismu (optimistick? n?lada, metoda disociace, proti logice stav?li fantazii, lyri?nost)
▫ jejich humor ?asto zalo?en na h?e se slovy (homonymita) - vyu??vali v?ech forem jazyka (od kni?n?ho p?es hovorovou a? spisovnou ?e?tinu, u??vali argotu, slangu), vytv??eli nov? slova

- ve 30. letech se za??n? ne sc?n? Obrozen?ho divadla objevovat politick? satira, posun od revue k politick? sati?e znamenala hra C?sar (1932)
- divadlo se st?v? politicky anga?ovanou sc?nou, reaguj? na hospod??skou krizi a nebezpe?? fa?ismu, kritizovali pr?zdn? vlastenectv?
- hry: Osel a st?n (1933; spor o st?n; politick? pozad? procesu), Kat a bl?zen (1934; p?vod dikt?tora), Balada z hadr? (1935; F. Villon jako tribun lidu), Rub a l?c (1937; krize, fa?ismus), T??k? Barbora (1937); posledn? hra P?st na oko (reakce na ud?losti r. 1938)
- sou??st? t?chto her byly i politick? p?sn?, kompozice byla sev?en?j??
- 1938/39 divadlo ??edn? zav?eno
- 1940-45 V + W v exilu (USA)
- 1946-48 (p?ed ?norem) p?ipravili n?kter? inscenace, Voskovec pot? odjel a stal se americk?m hercem, Werich z?stal a stal se ??astn?kem filmov? a televizn? sc?ny (Peka??v c?sa?, C?sa??v peka?), psal tak? pr?zu

- nap?. Rub a l?c (1937)
- politick? satira, zfilmovan? (n?zev Hej rup)
- reaguj? na zbrojen?, nach?z? se v tajn?m skladi?ti zbran?, reaguj? na krizi, kdy hrdiny jsou tul?ci (Krev, Ml?ko), kte?? maj? hlad, domn?vaj? se, ?e se nach?z? ve skladi?ti s j?dlem, ?e maj? v ruce konzervy
- auto?i ukazuj? rub a l?c doby (bohatstv?, chudoba, n?dhera, luxus  b?da)
- samostatn? v?tn? ?leny, elipsy, hovorov? ?e?tina, ?ast? ukazovac? z?jmena, kr?tk? v?ty, slovn? humor - zvukov? a v?znamov? z?m?na

b) D34
- re?is?rsk? divadlo - o tom, jak hra bude vypadat, rozhoduje re?is?r
- za?ali hr?t na podzim 1933 (sc?na zalo?ena v sez?n? 1933/34, ??seln? index 34 ozna?uje konec sez?ny)
- po v?lce obnovili ?innost, od roku 1958 m? divadlo n?zev Divadlo E. F. Buriana

- re?is?r a dramaturg Emil Franti?ek Burian (1904?1959)
- ?len Dev?tsilu, spisovatel, skladatel, dirigent, v?tvarn?k, herec, recit?tor
- za v?lky v koncentra?n?m t?bo?e
- p?ech?z? z voicebandu = rytmicko-melodick? sborov? recitace, ztv?rnili M?ch?v M?j

- reperto?r divadla:
▫ adaptace d?l klasik? (Klicpera, Shakespeare, Moli?re)
▫ dramatizace pr?zy (Ha?k?v ?vejk, Dyk?v Krysa?, Pu?kin?v rom?n Ev?en On?gin aj.) i poezie (M?ch?v M?j)
▫ mont??e lidov? poezie (p?sma)
▫ hr?li hry sou?asn?k? (B. Brecht - ?ebr?ck? opera)
▫ syntetick? divadlo - propojen? v?ech slo?ek (textov?, mimick?, hudebn?, v?tvarn?, tane?n?, sv?teln?)

DRAMA 2. POL. 20. STOL.
- ?iv? reaguje na minulost i sou?asnost, na v?le?n? konflikty i na konflikty sv?dom? (uvnit? ?lov?ka), reaguje na odcizen?, kter? ?lov?k pro??v?
- rozvoj v nejr?zn?j??ch sm?rech a proudech

a) absurdn? drama
- c?l: zobrazit pocit jedince ?ij?c?ho ve spole?nosti, kter? mu nerozum?
- nem? tradi?n? d?j, autor zd?raz?uje neschopnost komunikace a dorozum?n?
- z?kladem je dialog, kter? zd?nliv? nic ne??k?; dialog lid?, kte?? si nerozum?j?; dialog se ??d? principem kruhovitosti (opakov?n? stejn?ch v?t, spojen? nebo slov st?le dokola)
- ?asto prvky ?ern?ho humoru a grotesky
? Eugene Ionesco - francouzsk? dramatik rumunsk?ho p?vodu; absurdn? drama Ple?at? zp?va?ka - jednoaktovka, rozhovor man?el? Smithov?ch a Martinov?ch, inspirace - konverza?n? p??ru?ka angli?tiny  ban?ln? konverza?n? obraty, repliky nemaj? komunikativn? r?z, v z?v?ru se vytr?c? i v?cn? obsah
? Samuel Beckett - francouzsk? dramatik (1969 Nobelova cena); absurdn? drama ?ek?n? na Godota - Godot = symbol neur?it? nad?je; tul?ci Vladim?r a Estragon ?ekaj? na jak?hosi Forota, kter? by snad m?l zm?nit jejich beznad?jn? osud, celkov? pocit bezv?chodnosti se stup?uje - Godot nep?ijde
? Edward Albee - americk? dramatik, drama Kdo se boj? Virginie Wolfov? (u n?s pod n?zvem Kdopak by se Kafky b?l) - t?ma odcizen? lid?, man?el? si jsou vzd?leni

b) v dramatu se rozvinul i existencionalismus (z?klad byt? - psychick? pro?itky, pocity beznad?je, zoufalstv?, pocit hnusu Þ snaha osvobodit se; ?ivot ch?p?n jako sm??ov?n? k smrti)
? Jean - Paul Sartre - fr. dramatik a prozaik; rom?n Nevolnost (1938; reprezentativn? d?lo existencionalismu), drama ?pinav? ruce (1948)
? Friedrich D?rrenmatt - ?v?carsk? dramatik p???c? n?mecky; drama Fyzikov?, drama N?v?t?va star? d?my (1956)
? Albert Camus - fr. prozaik a dramatik, nositel NC; drama B?sy (vych?z? z Dostojevsk?ho), drama Nedorozum?n?, rom?n Cizinec

c) neorealismus - vznik v It?lii, rozvoj po 2. sv?tov? v?lce, prost?edky kritick?ho realismu, soci?ln? a mravn? probl?my, pozornost ka?dodenn?mu ?ivotu lid?, obrazy z ulice; tak? ve filmu - skryt? kamera, v rol?ch ?asto ?neherci?, nap?. Frederico Fellini - Silnice, Darmo?lapov?

d) skupina rozhn?van?ch mlad?ch mu?? - skupina mlad?ch anglick?ch prozaik? a dramatik?, hrdinov? v jejich d?lech odm?taj? spole?enskou p?etv??ku, blahobyt, stereotyp, konvence; nap?. John Osborne - Ohl?dni se v hn?vu

?esk? pov?le?n? drama
- dramatick? tvorba nebyla tak v?razn? a bohat? jako produkce ostatn?ch ??nr?
- nejhodnotn?j?? d?lo hran? po roce 1945: Jan Drda - Hr?tky s ?ertem
- poh?dkov? hra, b?chorka, navazuje na Tyla, alegorick? hra (pekeln?ci p?edstavuj? fa?ismus - bude pora?en)
- hl. hrdina: Martin Kab?t, neboj?cn? a odv??n?, se vyd?v? do sv?ta. V lese ho p?epadne loupe?n?k Sarka-Farka, ale Martin se ho neboj?. Setk?v? se s K??ou, kter? nese sv?j a princeznin ?pis ?ert?m, aby dostaly ?enichy. K??a si Martina plete s ?ertem a d?v? mu ?pisy. Martin je dal do sv?ho kab?tu, kter? ale prohr?l ve ml?n? s ?erty. Vyd?v? se do pekla, aby d?vky zachr?nil. ?pisy ukradne, ?erty se ned? zastra?it a ?pisy roztrh?. D?v?ata jsou zachr?n?na. Martin si mus? vz?t K??u za ?enu.
- spojen? motiv? z r?zn?ch poh?dek a legend
- jazyk: hovorov? ?e?tina, obecn? ?e?tina (K??a, Martin)
- premi?ra: 30. 12. 1945 v N?rodn?m divadle (autor m?l obavy z neaktu?lnosti d?la, pro d?ti slo?it?, pro dosp?l? naivn?, d?ky hereck?m v?kon?m hra dopadla dob?e, Martina hr?l Jaroslav Pr?cha)

- po v?lce auto?i zpracov?vaj? t?ma historie, vznikaj? alegorick? hry
- obnovena ?innost Obrozen?ho divadla, V+W - n?vrat z Ameriky, premi?ra Divotvorn?ho hrnce
- obnova ?innosti divadla D46
- rozvoj Divadla satiry: Josef Kainar, Vratislav Bla?ek

Drama v letech 1948-1956
- 1948 po??tek ?padku dramatu, zanik? divadlo V+W
- prosazov?n? sm?ru - socialistick? realismus - vznikl? hry se nehraj?, nemaj? um?leckou hodnotu
- t?ma 2. sv?tov? v?lky, t?ma d?lnick? historie: Milan Jari? - Boleslav I.
- budovatelsk? drama: Va?ek K??a - Parta brusi?e Karhana
- budov?n? venkova (kolektivizace zem?d?lstv?): Miloslav Stehl?k - Mordov? rokle (tematika okupace) a Jarn? hromobit? (zdru?stev?ov?n? vesnice)
- 1956 Nezval p??e drama Dnes je?t? zapad? slunce nad Atlantidou - t?ma boje za m?r, varov?n? p?ed zneu?it?m atomov? energie

Zlat? v?k ?esk?ho dramatu a divadla - 1956-1969
- auto?i se obracej? k jedinci, vnit?n?mu sv?tu
- nap?. Vratislav Bla?ek - T?et? p??n?; Pavel Kohout - Takov? l?ska (forma inscenovan?ho soudn?ho procesu; sebevra?da studentky z ne??astn? l?sky)
- kritika malom??ctv?, ?echovov?ch her: Franti?ek Hrub?n - Srpnov? ned?le
- v?znamn? proud v 60. letech - absurdn? drama (obraz ?lov?ka, kter? ztratil smysl ?ivota):
? V?clav Havel (*1936)
- hra Zahradn? slavnost - ban?ln? ?ivotn? situace v detailech; obraz ?ivota a sv?ta jako nedohran? ?achov? partie (metafora); postavy hry (Hugo Pl?dek) jsou figurkami na ?achovnici mocensk?ch z?jm?; Old?ich Pl?dek chce sv?ho syna Huga p?edstavit vysoce postaven?mu p??teli, aby mu zajistil dobrou budoucnost, ten ale nep?ich?z?, proto Hugo odch?z? na zahradn? slavnost a setk?v? se tam s mocensk?mi ??edn?ky, nech? se od nich ovlivnit, ztr?c? vlastn? identitu, ani rodi?e ho po n?vratu nepozn?vaj?; odhalen? intelektu?ln? degradace a citov?ho odlid?t?n?, kari?rismus, p?izp?sobivost; d?mysln? jazykov? v?stavba ? nesmysly o nesmyslech, stupidn? fr?ze, mechanick? opakov?n? model? sd?len?, chyb? v?cn? obsah  jazyk pln? funkci nedorozum?n? a odcizen?, autor vych?z? z jazyka totalitn?ho re?imu
- hra Vyrozum?n? (proti komunistick? byrokracii), Zt??en? mo?nost dorozum?n? (neschopnost ?lov?ka uskute?nit z?m?r, rozhodnout se)
- dal?? hry nesm?ly b?t provozov?ny: jednoaktovky - Audience (spisovatel Van?k, disident pracuj?c? v pivova?e, vede dialog s nad??zen?m sl?dkem; intelektu?ln? kultivovanost ? pseudolidov? bodrost; z?v?r ? n?vrat k v?choz? situaci, nesmysln? bludn? kruh = stereotyp ?ivota bez smyslu), Vernis??, Protest; hra Largo desolato (strach ?lov?ka p?ed pron?sledov?n?m a vyd?r?n?m tajnou polici?; p??e p??tel, ale omezov?n? jeho individuality)
- posledn? - hra Asanace (vstupn? s?? st?edov?k?ho hradu, skupina architekt? - jejich ?kolem je p?ebudovat zastaral? podhrad? na nov?, modern? s?dli?t? = necitliv? z?sah do ?ivota obyvatel, symbol po?norov?ho re?imu, architekti ?e?? i osobn? probl?my; vystoupen? Prvn?ho inspektora - sd?l?, ?e se od projektu ustupuje, architekti nad?eni, maj? svobodu; dal?? den p?ich?z? Druh? inspektor - oznamuje, ?e rozhodnut? ustoupit od asanace bylo nezodpov?dn?, tato "normalizace" rychle udus? rod?c? se nad?en?, kdy? pak Druh? inspektor vyhla?uje op?t diskusi o alternativ?ch budouc?ho v?voje, n?sleduje jen dusn? ml?en?)
P??b?h se odehr?v? ve vstupn? s?ni prastar?ho st?edov?k?ho hradu, ve kter?m do?asn? p?eb?v? skupina architekt?. Mezi n? pat?? hlavn? projektant Bergman a architekti Albert, Luisa, Ul?, Plechanov a Macourkov?. Dal??mi postavami jsou Tajemn?k, kter? je skute?n?m autorem cel?ho projektu a sekret??ka Renata, kter? se vrouc? l?skou zamilovala do architekta Alberta. Ten j? v?ak nev?nuje dostate?nou pozornost, nebo? up?ednost?uje o mnoho let star?? Luisu. Tato cel? spole?nost p?ipravuje demolici st?edov?k?ho malebn?ho m?ste?ka v podhrad?, na jeho? m?st? m? b?t vystav?no panelov? s?dli?t? pro 2000 obyvatel. Na hrad p?ich?zej? dva z?stupci ob?an? s petic?, kterou podepsalo 216 obyvatel. Vyjad?uj? v n? rezolutn? nesouhlas s pl?novanou asanac?. Hlavn? projektant Bergman je p?ijme a vysv?tl? jim, ?e on s?m nem??e nic rozhodnout, ale ?e se stejn? nemus? ni?eho ob?vat, nebo? asanace je z technick?ch d?vod? absolutn? neprovediteln?. Kdy? se o jejich nesouhlasu dozv?d? tajemn?k, odm?t? je s t?m, ?e jde o n?tlak men?iny, kter? se l?iv? vyd?v? za hlas v?t?iny a nech?v? je zav??t do hladomorny. Architekt Albert s ob?any souc?t? a zast?v? n?zor, ?e nelze zbourat m?sto, kter? vznikalo po dlouh? stalet? a nahradit je n???m, co n?kdo napl?noval. D?ky sv?mu n?zoru se dost?v? do sporu s Ul?em. Jednoho dne jim Tajemn?k p?edstav? nov?ho Inspektora, p?vodem z podhrad?. Ten hovo?? p?ehnan? lidov?, a? primitivn? a ozn?m? jim, ?e asanace nebude, ?e ch?pe jejich n?mitky a ?e bude konec ?tisku. Nech? propustit nepr?vem zav?en? ob?any. Architekti se raduj? z tv?r?? svobody, kter? se jim d?ky nov?m podm?nk?m naskytla. Druh?ho dne v?ak Tajemn?k p?iv?d? druh?ho Inspektora. Ten ?te sv?j projev pln? ohran?ch fr?z? z pap?ru a ru?? rozhodnut? prvn?ho Inspektora. Albert, kter? byl nad?en ze z?skan? svobody, ji? nechce d?le z?st?vat na hrad? a rozhodne se odej?t. Tajemn?k mu to v?ak nedovol? a zav?e ho do hladomorny. Kdy? tuto bezv?chodnou situaci vid? Renata, pokou?? se otr?vit plynem, ale na posledn? chv?li je zachr?n?na. Kr?tce nato p?ich?z? op?t druh? Inspektor. Oznamuje, ?e projektov? pr?ce budou prozat?m zastaveny a vyz?v? v?echny, aby se neb?li pravdy a m?li odvahu a s?lu. Propust? architekta Alberta z hladomorny, ten je v?ak tot?ln? apatick?. Z?v?rem hry sp?ch? Plechanov sebevra?du.
V?clav Havel ve sv? h?e dokonale zachytil situaci v tehdej??m ?eskoslovensku. Architekti maj? symbolizovat moc, kter? m? pr?vo rozhodnout o ?emkoli. Tajemn?k je v?ak nejvy??? moc?, kter? m? v?dy posledn? slovo. Autor jednozna?n? d?v? najevo strach z toho, ?e p?evrat k lep??mu by nemusel m?t dlouh?ho trv?n? a ?ivot by se mohl brzo vr?tit do sv?ch star?ch kolej?. Odpor je zbyte?n?, nebo? v?e se d?je z v?le nejvy??? moci. Nikomu nen? umo?n?no uniknout z tohoto sv?ta (zde jde pravd?podobn? o alegorii, kter? zobrazuje uzav?enou a nepropustnou hranici mezi V?chodem a Z?padem). Star? podhradn? m?sto m? symbolizovat tradice a hodnoty, na kter?ch lid? stav?. Jedin? zbour?n?m tohoto m?sta, tj. absolutn?m zapomn?n?m na historii a lidsk? hodnoty, se m??e dos?hnout napl?novan?ho. To v?ak nen? mo?n?, proto?e lid? nejsou stroje, aby se jim mohlo z pam?ti n?co vymazat. To je tak? d?vodem toho, ?e v ??e komunismus se na?el dostatek odv??n?ch odp?rc?, kte?? sice znamenali hlas v?t?iny, ale v?t?iny, kter? se b?la moci. Jejich n?mitky tak nebyly vysly?eny a sami byli krut? trest?ni.
CIT?T Z KNIHY:
"Bergman: T?m, co se pr?v? stalo, jsem v?ichni hluboce ot?eseni. Nejen proto, ?e ode?el n?? kolega a p??tel, kter?ho jsme m?li v?ichni r?di pro jeho dobrou povahu. Jsme ot?eseni p?edev??m proto, ?e si tv??? v tv?? jeho smrti uv?domujeme, ?e i my na n? neseme sv?j d?l viny: i my jsme toti? odpov?dni za smutnou podobu tohoto sv?ta a za to, ?e ty nejjemn?j?? z n?s vyh?n? a? za hranici byt?. Jsme otup?l?, liknav?, hlu?? k hlasu bli?n?ho a slep? k jeho bolestem. Toto trpk? v?dom? na?? spoluviny m? ov?em i svou lep?? str?nku: nazna?uje n?m, ?e jen na n?s z?le??, zda smrt na?eho p??tele byla zbyte?n?, ?i nikoliv. Jen my j? toti? m??eme vdechnout smysl t?m, ?e ji pochop?me jako v?zvu. V?zvu k tomu, abychom se pokusili ud?lat tento sv?t snesiteln?j??m a obyvateln?j??m. Slibme si, ?e u? nikdy nedovol?me lidsk? tuposti, aby vl?dla a ???ila nicotu. Slibme si, ?e u? nikdy nenech?me asanovat sv? du?e a ?e je nebudeme u? nikdy asanovat druh?m."

- rozkv?t divadel mal?ch forem (od r. 1955)
- postupn? se profesionalizovaly
- divadla autorsk?, texty si psali nebo sestavovali z b?sn? i prozaick?ch forem jin?ch autor?, ?asto je obm??ovali podle reakce publika
- navazovali na tradici Osvobozen?ho divadla
- nejzn?m?j?? divadla mal?ch forem: 1956 Reduta, 1958 Divadlo Na z?bradl?,
1959 Semafor (Sedm mal?ch forem) - zalo?en se z?m?rem p?stovat drobn? liter?rn?, hudebn? a baletn? ??nry, kter? se na velk?ch jevi?t?ch realizuj? obt??n?; hlavn? ??nr: hudebn? komedie; hudebn? divadlo, kabaret pro d?ti, divadlo poezie, divadlo o?ivl?ch rekvizit, v?tvarn? um?n?, pantomima, film
- v?d?? osobnosti: Ji?? Such? a Ji?? ?litr, ?litr 1969 um?r?, partnerkou such?ho se st?v? Jitka Molavcov?
- prvn? hry: Zuzana je sama doma, Jon?? a tingl ? tangl
- ?sp??n? p?edstaven?: 1972 Kytice
- kompozice her: uvoln?n?, rozv?j? se tradice revue, kabaretu, variet?, navazuj? na Obrozen? divadlo, inspiruj? se poetismem, vrac? se ke grotesk?m, z?kladn? princip v?stavby - mont??

? Ji?? Such? (*1931) - dramatik, prozaik, autor p?sn?, b?sn?k; nejprve p?sobil v divadle Reduta, Osvobozen?m divadle, v Divadle Na Z?bradl?, zakladatel Semaforu
- hra Hamlet - v t?matu z minulosti u??v? sou?asn?ho jazyka (penzista), slovn? h???ky (duch otce  d?chodce)
- Kloko??: P?se? o rose
- kniha Co m? jen tak napadlo - uk?zka Jak vznikaly p?sni?ky (n?kter? p?sni?ky ho napadly p?i pr?ci, jin? se mu zd?ly, n?kter? m?ly v?ce podob - nap?. p?se? Mil??ku, nad?en metodou asociace - vliv poetismu, ??m v?ce je p?se? logick?, t?m m?n? je poetick?)
? Ivan Vysko?il - dramatik a dramaturg, prozaik, herec, re?is?r, ?len souboru Divadla Na z?bradl?, p?sobil v Semaforu, profesor pra?sk? DAMU; se Such?m napsal muzik?l Kdyby tis?c klarinet? (pol. 50. let)
- 1981 vznik? drama Haprd?ns neboli Hamlet princ d?nsk? - reinterpretace Shakespearova Hamleta; hra se slovy, homonymita, slovn? humor, situa?n? komika, c?l: pobavit

▫ Divadlo J?ry Cimrmana (od konce 60. let v Praze) - Zden?k Sv?r?k (1936), Ladislav Smoljak (1931), Ji?? ?eb?nek; fiktivn? postava ?esk?ho polyhistora J?ry (da) Cimrmana, ??st ?v?deck?? p?edn??ky
▫ Studio Y (Ypsilonka) - zalo?il Jan Schmid v Liberci 1963, p?es?dlen? do Prahy 1978
▫ Divadlo na prov?zku - 1967 v Brn? (p?vodn? Husa na prov?zku), n?vrat k tradici st?edov?k?ho divadla (komedie dell?arte), klauni?d?, kabaretu?, Boleslav Pol?vka, Milan Uhde



70. l?ta - obdob? ?normalizace?
- toto obdob? p?ipom?n? l?ta 1948-1956
- hodn? herc? a re?is?r? odch?z? do zahrani??, ti, co z?stali, nemohli publikovat
- bytov? divadla: herci se sch?zeli doma, neofici?ln?, v?t?ina her z?stala v ?ten? podob? nebo inscenov?na v zahrani??
- bytov? divadlo here?ky Vlasty Chramostov? - soukrom? inscenace na Havlov? Hr?de?ku; hr?li Havlovy hry, sc?na uprost?ed m?stnosti, kontakt s div?ky - obl?bena, = studiov? divadla
- auto?i: Pavel Kohout, V?clav Havel, Josef Topol, Ivan Kl?ma, Milan Uhde, Karol Sidon, Pavel Landovsk?, Milan Kundera
- ofici?ln? - poznamen?no ?normalizac??; hodnotn?j?? hry: Old?ich Dan?k (*1927) - historick? dramata, spoluautor TV seri?l? (Byl jednou jeden d?m)
- historick? hry: V?vodkyn? vald?tejnsk?ch vojsk (z obdob? t?icetilet? v?lky, drama o postoj?ch lid? k v?lce, retrospektiva Vald?tejnova osudu), V?lka vypukne po p?est?vce (?st?edn? postava herce, ot?zka um?lcovy mor?lky, zpov?? herce, kter? kolaboroval)

- Karel Steigerwald (1945), nap?. Neapolsk? choroba (hra s prvky grotesky a absurdn?ho divadla, tragikomedie o nebezpe?? totality);
- Ji?? Huba? (1929), nap?. Star? dobr? kapela (televizn? inscenace Nezral? maliny ? o setk?n? d?vn?ch kamar?d?, hled?n? cesty k sob?, zklam?n? z nespln?n?ch ide?l?), Ikar?v p?d aj.,
- Daniela Fischerov? (1948), Hodina noci mezi psem a vlkem (Villon jako undergroundov? b?sn?k)

- vliv ?eskoslovensk? televize v oblasti dramatick? tvorby ? mno?stv? seri?l? ? nej?sp??n?j?? tv?rce Jaroslav Dietl (1929?1985) ? mnohod?ln? seri?ly s aktu?ln? spole?enskou problematikou a obrazem mezilidsk?ch vztah? v r?zn?ch prost?ed?ch, nap?. T?i chlapi v chalup?, Nejmlad?? z rodu Hamr?, Nemocnice na kraji m?sta aj.

- nov? divadla mal?ch forem, neprofesion?ln? divadla, nap?. Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na prov?zku, Divadlo J?ry Cimrmana, Divadlo Na okraji, Sklep; d??v?j?? Semafor, ?inohern? klub, Reduta
- autorsk? osobnosti: Zden?k Sv?r?k, Ladislav Smoljak, Bolek Pol?vka, Miroslav Horn??ek, Ji?? Such?, Miroslav ?imek, Ji?? Krampol, Ivan Vysko?il aj.