Humanismus a renesance ve sv?tov? a ?esk? literatu?e

- po?. 14. stol. (v It?lii) ? po?. 17. stol.
- z fr. la renaissance (= znovuzrozen?, zde i obnoven?), z lat. humanus (= lidsk?)
- renesance: jedna z nejv?t??ch kulturn?ch epoch v Evrop?, mohutn? my?lenkov? sm?r a um?leck? proud, spole?ensk? hnut? vznik? v It?lii, souvis? s rozpadem feudalismu a vznikem prvotn?ch kapitalistick?ch vztah?, sm??uje k likvidaci st?edov?k?ho my?len?
- sl?bne autorita c?rkve (byla oporou feudalismu)
- vliv z?mo?sk?ch objev? (1492 objeven? Ameriky)
- vzestup m?anstva a m?st, rozvoj v?d spole?ensk?ch i p??rodn?ch (astronomick? objevy ? Kopern?k, Galileo, d?kaz kulatosti Zem?),
- vyn?lez knihtisku (Gutenberg) ? rychlej?? p?ed?v?n? zku?enost? a v?d?n?; inkunabule ? prvotisky (knihy vyti?t?n? do r. 1500)

- znaky:
? znovuzrozen? (obrozen?) antiky, n?vrat k antick? kultu?e jako vzoru
? nov? ide?l vzd?l?n?: touha po pravdiv?m pozn?n? ?lov?ka a pozemsk?ho ?ivota (proti st?edov?k?mu pozn?v?n? boha a z?jmu o posmrtn? ?ivot); v?estrannost pozn?n?
? kult smysl? a rozumu (proti kultu v?ry), kladen d?raz na pln? pro?itek
? pocit sebev?dom? jednotlivce (v?ra ve vlastn? s?ly)
? miz? anonymita d?l, autor do pop?ed? = individualismus, preferuje se pozemsk? ?ivot se v?emi radostmi, renesan?n? d?la optimistick?, ?ast? t?ma: pozemsk? l?ska, erotika, d?raz kladen na rozum = racionalismus, skute?nost l??ena realisticky, rozvoj literatur v n?rodn?ch jazyc?ch (m?sto latiny)
? v pop?ed? literatura naukov? (?ivotopisn?, cestopisn?, pedagogick?), lyrika (city ?lov?ka), alegorie

? v architektu?e: vodorovn? pravo?hl? linie, j?nsk? sloupy, podloub?, kopule, v mal??stv?: n?vrat k p??rod?, objev perspektivy
? mnohostrannost um?lc?: nap?. Michelangelo Buonarroti ? socha?, stavitel, mal??, b?sn?k; Leonardo da Vinci ? mal?? (Mona Lisa, Posledn? ve?e?e), v?dec, vyn?lezce, konstrukt?r, teoretik um?n?

RENESANCE V IT?LII
- u? na p?elomu 13. a 14. st.

? Dante Alighieri (1265?1321)
- Floren?an; kritik doby; byl ve vyhnanstv?
- jeho tvorbu poznamenala l?ska k Beatrici
- epick? b?se? Bo?sk? komedie
- 3 ??sti: Peklo, O?istec, R?j
- alegorick? putov?n? autora (= vzd?lance) t?emi z?hrobn?mi ???emi = alegorick? pou? ?lov?ka za sp?sou, pozn?n?m, Bohem, sv?tlem
- pr?vodci: peklem a o?istcem Vergilius ? symbol pozemsk?ho v?d?n?, r?jem Beatrice ? symbol nadpozemsk? dokonalosti (?ena ? and?l, zem?el? autorova milenka)
- forma: duchovn? epos ? p??b?h s bohat?m d?jem; hrdinou je s?m b?sn?k; typick? troj?lennost (33 zp?vy, t??ver?ov? sloky ? terciny)
- renesan?n? znaky:
▫ autor je s?m hlavn? postavou eposu
▫ zachycen? pro?itku l?sky
▫ trest za lidsk? viny
▫ obdiv k antick? vzd?lanosti (autor se dovol?v? Hom?ra)
▫ touha ?lov?ka (autora) po pozn?n?
▫ l?ska k vlasti (Florencii), touha po sjednocen? It?lie
▫ d?lo v n?rodn?m jazyce - ital?tin?
▫ st?et? se st?edov?k? my?len? (v?ra v posmrtn? ?ivot, Vergilius nesm? jako pohan do r?je, Odysseus potrest?n za to, ?e cht?l pozn?vat) s novov?k?m (vliv antiky, motiv l?sky autora k Beatrici)

DUCHOVN? EPOS = vych?z? z biblick?ch n?m?t? a k?es?ansk? ideologie

? Giovanni Boccaccio (1313?1375)
- zakladatel novodob? pr?zy
- pro?il bohat? a prost? ?ivot
- rozs?hl? prozaick? d?lo Dekameron
- soubor 100 novel, zasazen?ch do d?jov?ho r?mce (r?mcov? pr?za): ?t?k 10 mlad?ch lid? z Florencie p?ed morem; cestou (10 dn?) si vypravuj? p??b?hy
- forma: novela
- renesan?n? znaky:
▫ zcela sv?tsk? t?mata (nap?. l?ska, nev?ra)
▫ kritika soudob?ch mrav? (je ?sm?vn?, ironick?) m?anstva, duchovenstva, jejich chamtivosti, hlouposti
▫ ?ena jako rovnocenn? partner mu?e

NOVELA = krat?? prozaick? ?tvar s p?ekvapiv?m obratem v z?v?ru; nezab?r? dlouh? ?asov? ?sek, omezen? po?et postav

? Francesco Petrarca (1304?1374)
- b?sn?k l?sky a pozemsk?ho ?ivota
- byl ve vyhnanstv?, cestoval, autor sonet?
- sb?rka Sonety Lau?e
- renesan?n? znaky:
▫ milostn? ver?e v?novan? jedn? ?en? (? kurtoazn? st?edov?k? lyrika)
▫ skute?n?, konkr?tn? milostn? pro?itek (radost i zklam?n?, ?t?st? i bolest)

SONET (ZN?LKA) = lyrick? ??nr, m? 14 ver?? (4 + 4 + 3 + 3), pravideln? r?m (kvarteta abba, abab, terceta r?zn? variace), obsahov?: 1. kvartet = teze, 2. kvartet = antiteze, terceta = synt?za, pointa

- vliv na Koll?ra, Vrchlick?ho, Machara, Nezvala

RENESANCE VE FRANCII
- 15. ? 16. st.

? Fran?ois Villon (1431 ? po r. 1461)
- 1. modern? evropsk? b?sn?k, lyrik; poch?zel z chud? rodiny, tul?k, boh?m, 1. proklet? b?sn?k (neochoten sm??it se se soudobou spole?nost?, vyjad?uje nejistoty p?echodn? doby), kritizuje spole?nost, vysm?v? se spole?nosti i sob? sam?mu, u??v? ironie, zab?v? se ot?zkami ?ivota, smrti, smyslu ?ivota, sv? ?iny omlouv? osudem, chudobou i sebou sam?m
- b?sn? Mal? testament (odkaz) a Velk? testament (z?v??)
- obraz vlastn? b?dy, kritika spole?nosti
- protikladnost vyj?d?en?: (nap?. v b?sni Balada)
marnost ? touha po ?ivot?
ctnost ? pohrd?n?, otrlost
vtipnost a v?sm?ch ? v??nost
radost ? zoufalstv?
- forma: francouzsk? (villonsk?) balada

VILLONSK? (FRANCOUZSK?) BALADA = lyrick? b?se?, 4 strofy (3 + posl?n?); 3 x 7 ? 12 ver??, posl?n? 4 ? 6 ver??, ver?, kter?m je uzav?eno posl?n?, se jako refr?n opakuje v z?v?ru ka?d? sloky, balada je obt??n? t?m, ?e u??v? pouze 2 ? 3 r?my

- vliv na Vrchlick?ho, Nezvala, Mahena, p?sn? Voskovce a Wericha

? Fran?ois Rabelais (1494?1553)
- p?vodn? mnich a l?ka?; satirik, kritik zla a lidsk?ch chyb, humanista
- ?ty?d?ln? satirick? rom?n ? epopej Gargantua a Pantagruel
- vypr?v?n? o dvou obrech (otci a synovi)  groteskn? nads?zka
- v?sm?ch st?edov?k?m p?e?itk?m, scholastick? v?chov?, hlouposti a v?emu, co br?n? ?lov?ku pln? ??t
- prosazuje svobodomysln? n?zory, zdrav? rozum a optimismus (ide?l renesan?n?ho ?ivota)
- vyprav??sk? um?n? (vtip, slovn? h???ky) i filozofick? ?vahy

? Pierre Ronsard (1524?1585) ? autor form?ln? dokonal? milostn? poezie podle antick?ch vzor?
? Michel de Montaigne (1533?1592)? tv?rce eseje = ?vaha, sta? o ot?zk?ch filozofick?ch, v?deck?ch nebo um?leck?ch; na rozhran? v?deck?ho a um?leck?ho pod?n?; autorova originalita ve zpracov?n?

RENESANCE VE ?PAN?LSKU
- 16. a 17. st. ? zlat? v?k ?pan?lsk?ho p?semnictv?
- vrcholn? velmoc, nejv?t?? koloni?ln? st?t

? Lope de Vega (1562?1635)
- ji? za sv?ho ?ivota obl?ben? autor ?p. komedie, nepou??val klasickou jednotu m?sta, ?asu a d?je, v jeho d?lech je ?ast? motiv cti
- ver?ovan? drama Fuente Ovejuna (Ov?? pramen ? n?zev vesnice)
- obraz odboje proti zv?li a ?tisku
- komtur Gomez neuzn?v? svobodn? pr?va vesni?an?, ti se vzbou?? a zabij? ho; vesni?an? i p?es mu?en? nevydali mstitele

- ve ?pan?lsk? renesan?n? literatu?e vznikaj? parodie na ryt??sk? rom?ny

RYT??SK? ROM?N = st?edov?k? ryt??sk? epika, prozaick? d?lo, 15. a 16. stol., soust?ed?nost na d?j ? je nap?nav?, situov?n do fantastick?ho sv?ta (ob?i, nestv?ry), hrdina ? ryt?? (odv??n?, state?n?) mus? bojovat, aby z?skal srdce sv? d?my

PARODIE = napodobuje, imituje, zv?raz?uje n?kterou vlastnost, rys

PIKARESKN? ROM?N = paroduje ryt??sk? rom?n, hl. hrdinou - p?caro ? ?ibal, ?ejd?? (vychytral?, podnikav?), vyk?zan? spole?ensk?mi podm?nkami na okraj spole?nosti

? 1. ?p. pikareskn? rom?n Lazarillo z Tormesu (anonym)

? Miguel de Cervantes y Saavedra (1547?1616)
- ryt??sk? rom?n D?mysln? ryt?? Don Quijote de la Mancha (2 d?ly)
- tituln? hrdina - chud? venkovsk? ?lechtic (hidalgo), ?ten?? ryt??sk?ch rom?n?, sn?lek (sm??n?, ale obdivuhodn? svou ob?tavost?), tou?? obnovit sl?vu potuln?ho st?edov?k?ho ryt??stva (napravovat k?ivdy, prokazovat odvahu, ?lechetnost ap.); na cest? za ide?lem sv?ho srdce, vysn?nou Dulcineou, ho doprov?z? zbrojno? Sancho Panza ? p??zemn? praktick? venkovan, jedl?k, m? smysl pro realitu a dobr? ?ivobyt?, nakonec Donem Quijotem ovlivn?n
- v?znam: nejen satira na minulost, ale i na nedostatky tehdej?? spole?nosti
- vliv na Dyka (hra Zmoud?en? Dona Quijota), Van?uru aj.
- rom?n p?evypr?v?l Jarom?r John

RENESANCE V ANGLII
- 14. a 16. st.

? Geoffrey Chaucer (asi 1340?1400)
- stoj? na prahu anglick? renesance
- ver?ovan? Canterbursk? pov?dky
- soubor st?edov?k?ch ver?ovan?ch pov?dek (24), r?mcov? spjat?ch hostincem U Kab?tce v Southwarku, kam se sch?zej? poutn?ci k hrobu Tom??e Becketta
- obraz soudob?ho anglick?ho ?ivota


? William Shakespeare (1564?1616)
- sv?tov? dramatik, b?sn?k
- autor asi 36 her a sb?rky sonet?
- narodil se ve Stratfordu nad Avonou, ode?el do Lond?na, kde hr?l v divadeln? spole?nosti, pozd?ji se stal spolumajitelem divadla, usadil se pot? v rodn?m Stratfordu, kde roku 1616 um?r?

- historick? hry: z d?jin antick?ch, anglick?ch, francouzsk?ch, nap?. Julius Caesar, Jind?ich VI., Richard III.
- komedie: v 1. obdob? ? Komedie pln? omyl?, Zkrocen? zl? ?eny, vrchol ran?ch komedi? - Sen noci svatojansk?; d?le Mnoho povyku pro nic, Vesel? pani?ky windsdorsk?, Jak se v?m l?b?, Ve?er t??kr?lov? atd.; Ve v?t?in? z nich v?t?z? spravedlnost a l?ska. V?raznou roli hraj? ?ensk? postavy coby nositelky renesan?n?ch ide?l? svobodn?ho ?lov?ka.
- trag?die: prvn? Romeo a Julie (o milenc?ch dvou znesv??en?ch rod?), ve 2. obdob? (do r. 1608) pronik? do jeho tvorby pesimismus a ?ivotn? zklam?n? vznikaj? nejslavn?j?? trag?die: Macbeth, Hamlet, Kr?l Lear, Othello, ve kter?ch l??? nejhlub?? lidsk? v??n? a city
- v posledn?m obdob? se vyjas?uje autor?v pesimismus a p?ech?z? ke sm??liv?mu vyrovn?n? - nap?. Zimn? poh?dka, Bou?e
- Shakespeare se stal tak? autorem Sonet?

? Hamlet, kralevic d?nsk?
- je zde patrn? individualismus, kter? mnohdy ?stil v bezohlednou touhu po moci, kter? se nezastavuje ani p?ed intrikami, n?silnostmi, vra?dou
- rozpornost hrdiny: touha uskute?nit ide?ly ? pocit povinnosti potrestat zlo; touha po ?inu, ale nerozhodnost
- ?vahy o smyslu ?ivota, lidsk? existence; pochybnosti

? Othello
- typ ??rlivce a typ sobce (intrik?na, kari?risty Jaga)

? Romeo a Julie
- o ne??astn? l?sce dvou mlad?ch lid? (spor Montek? a Kapulet?)
- boj o pr?vo ?lov?ka na ?ivot, l?sku, samostatn? ur?en? osudu
- d?j se odehr?v? v 16. stol. V it. M?st? Veron?
- Romeo ? dobr? ?erm??, zamilovan? do Julie, je schopen ob?ti pro ni, v??? v usm??en? rod?; Julie ? je p?esv?d?ena, ?e s?atkem se rody udob??, m? r?da sv? rodi?e, ale pro Romea je schopna v?eho
- znaky renesance: autor je zn?m; t?ma ? pozemsk? l?ska; realistick? l??en? skute?nosti; v?ra v lidsk? rozum; v z?v?ru se rody usmi?uj? ? optimismus
- znaky spole?n? s antikou: vystupuje zde ch?r, kter? n?s uv?d? do d?je; motiv antick?ch boh?
- znaky rozd?ln? od antick?ch d?l: nedodr?uje jednotu m?sta a ?asu; do osud? hrdin? nezasahuj? bohov?, sv?j osud vytv??ej? sami (pop?. n?hoda); m?s? se prvky komick? a tragick?, ver? s pr?zou, vysok? s n?zk?m
- typick? shakespearovsk? drama

SHAKESPEAROVSK? DRAMA - neomezenost l?tky, ?asu, m?sta; obraz pozemsk?ho ?ivota, kladn?ch i z?porn?ch lidsk?ch vlastnost? (??rlivost, v??e?, p??telstv?, v?rnost, touha po moci, majetku, nen?vist ap.); postavy ?en (nepod??zen?, samostatn? rozhoduj?c? o sv?m ?ivot?) a lidov? postavy (Juliina ch?va, Falstaff); p???inou renesan?n? trag?die je lidsk? v??e? nebo n?hoda (ne osud jako v antick?m dramatu, proti n?mu? je vzpoura marn?); komick? prvky nejsou ost?e odd?leny od tragick?ch; jazyk ver?ovan? se st??d? s pr?zou (nejni??? vrstvy, komick? postavy); lidov? jazyk; vliv antick?ho dramatu trv?, nap?. existence ch?ru (ale ve funkci ?vodu do situace), motivy ?eck?ho b?jeslov?; blankvers ? ner?movan? p?tistop? jambick? ver?

RENESANCE V POLSKU
? Jan Kochanowski (1530 ? 1584) ? studoval mimo jin? v Padov?, p?sobil kr?tce jako kr?lovsk? sekret??, jinak ?il rad?ji na rodn?m statku, psal latinsky, ale u? za hranicemi tou?il po tvorb? polsk?, za nejlep?? d?lo jsou pova?ov?ny Tr?ny (Elegie) ? ?alozp?vy nad smrt? sv? dcery

RENESANCE A HUMANISMUS V ?ECH?CH
- 70. l?ta 15. st. ? 20. l?ta 17. st.
- renesance se v prav?m slova smyslu neprosadila - vliv n?bo?ensk? ideologie, kter? se odvracela od rozv?jen? jedince jako individuality, fce estetick? a z?bavn? do pozad?, v pop?ed? c?le praktick?

- ur?it? prvky renesan?n?ho c?t?n? se projevuj? v d?le syna kr?le Ji??ho ? Hynka z Pod?brad ? p?elo?il 11 novel z Boccacciova Dekameronu, psal ver?ovan? skladby, s?m Boccaccia napodoboval a sv? sou?asn?ky pohor?oval ?nemravn?mi? ver?ovan?mi skladbami (M?jov? sen, Ver?ov? o milovn?ku apod.), v jeho d?le psan?m v?hradn? ?esky se projevuje renesan?n? smyslov? opojen? ?ivotem a zd?raz?ov?n? lidsk? individuality

- renesan?n? znaky se objevuj? i v kn??k?ch lidov?ho ?ten? ? um?lecky nen?ro?n? literatura, z?bavn? pr?za, v?t?. zpracov?valy star?? p?edlohy nebo dom?c? t?matiku, nap?. Historie o bratru Janu Pale?kovi (poprv? vyti?t?na v pol. 16. stol., Jan Pale?ek ? historick? osoba)

- renesan?n? literatura:
▫ charakter ur?uje ob?an jako tv?rce slovesn? tvorby i jako ?ten??
▫ jen m?lo p?v. d?l, v?t?. p?eklady nebo ?pravy ciz?ch p?edloh
▫ ?bytek ver?ovan? tvorby  didaktick? poezie s moralistn?m a satirick?m zam??en?m, prudk? rozvoj naukov? pr?zy ? d?la pr?vnick? a ?e?nick?
▫ zdom?cn?n? knihtisku  ???en? knih, vzd?lanosti
▫ humanistick? individualismus, miz? anonymita d?l
▫ mecen?? ? zve k sob? spisovatele, u?ence, ?lechtic nebo z?mo?n? m??%tan, m? z?jem o praktick? pozn?n? sv?ta, cestuje nebo ?te alespo? cestopisy, podporuje tvorbu i studium spis? l?ka?sk?ch, astronomick?ch, astrologick?ch, vyd?v? slovn?ky, historick? d?la
▫ vznikaj? prvn? odborn? pojedn?n? o hornictv?, rybn?k??stv?, vojenstv? apod.
▫ z?jem o textovou kritiku vede k p?ekladu bible
▫ na ?e?tinu p?sob? latina jako vzor po str?nce stylistick?, syntaktick? i lexik?ln?, vznik? tzv. humanistick? ?e?tina ? vzor na dlouh? obdob?
▫ renesan?n? my?lenky jen ojedin?le

HUMANISMUS = ur?it? ?ivotn? a vzd?lanostn? program, nez?visl? na ?asov?m ur?en?, ?lov?k je tv?rcem v?ech hodnot, v u???m slova smyslu je to ur?it? program, c?lem humanist? bylo obrodit soudob?ho ?lov?ka, rozv?jet jeho schopnosti, d?raz na pr?va ?lov?ka, vzd?l?n?, v?d?n?, vyd?vali a komentovali d?la antick?, p?stovali literaturu naukovou

- specifick? znaky ?esk?ho humanismu:
▫ snaha po roz???en? humanistick? vzd?lanosti
▫ vyrovn?n? se s kulturou jin?ch evropsk?ch zem?
▫ obsahov? ? p?evaha naukov?ho charakteru literatury
▫ literatura pro m?anstvo, zam??en? k ?ivotn? praxi
▫ vliv latiny na rozkv?t spis. ?e?tiny (Ciceronova latina ? dlouh? souv?t?, bohat? slovn? z?soba), v?znam knihtisku
- n?znaky u? v dob? Karla IV. (p??telstv? s Petrarcou), pln? rozvoj a? v 15. a 16. st. (s reforma?n?m hnut?m, u n?s velk? vliv c?rkve)

- 2 linie:
a) latin?t? humanist?
? Bohuslav Hasi?tejnsk? z Lobkovic (1461 ? 1510)
- prozaik a b?sn?k
- filozofick? pr?za, ?dy, elegie, epigramy, stylisticky uhlazen? listy
- nap?. Elegie na smrt c?sa?e Karla IV.

? Jan Campanus Vod?ansk?
? Jan z Rab?tejna (Dialogus)

b) n?rodn? humanist? ? p??? ?esky (vzd?lan? m?an?)
? Viktorin Kornel ze V?ehrd (Chrudim, 1460 - 1520)
- zpo?. psal latinsky, pak ?esky, p?ekl?dal (nap?. d?lo Jana Zlato?st?ho Knihy o napraven? padl?ho, p?eklad opat?il p?edmluvou ? program n?r. humanismu: ?esk? vzd?lanec m? ps?t ?esky a db?t na dokonalost jazyka)
- pr?vn?k: O pr?vech, o s?diech i o dsk?ch zem? ?esk? knihy devatery ? jazykov? dokonalost, po??tky ?esky psan? v?dy

- v t?to dob? vznikaly tak? cestopisy:
? Kry?tof Harant z Pol?ic a Bezdru?ic (1564 ? 1621)
- Cesta z kr?lovstv? ?esk?ho do Ben?tek ? popsal cestu do Palestiny a Egypta

? V?clav Vratislav z Mitrovic (1576 ? 1635)
- P??hody V?clava Vratislava z Mitrovic - cesta do Ca?ihradu

- v t?to dob? vznikaly tak? kroniky:
? V?clav H?jek z Libo?an (? 1553)
- Kronika ?esk?
- ?esk? d?jiny do r. 1526 (n?stup Habsburk?)
- obliba u ?ten??stva, vyprav??sk? um?n?, ale historick? nep?esnosti, z?jem o pov?sti
- ps?na v katolick?m duchu  nebyla zak?z?na v dob? pob?lohorsk?  lid? se mohli d?l seznamovat s d?jinami
- d?lo vlasteneck?

- p??e o jazyk a p?eklady:
? Jan Blahoslav (1523?1571)
- biskup a tajemn?k jednoty bratrsk?, us?dlil se v Ivan?ic?ch a odtud ??dil celou c?rkev, znalec jazyka, mnohostrann? vzd?lanec
- Filipika proti misomus?m (nep??tel?m M?z, u n?s t?? ch?p?no nep??tel?m vy???ho vzd?l?n?)
- vyslovil sv? n?zory na ?lohu vzd?l?n?
- obhajoba nutnosti vzd?l?n? pro ?lov?ka, obrana kultury

FILIPIKA = v?mluvn? ?e? s p?dn?mi d?kazy

- Gramatika ?esk?
- p??ru?ka pro vy??? bratrsk? ?koly
- o jazykov? kultu?e a norm?, doklad dokonalosti Blahoslavova projevu
- dopln?na sb?rkou p??slov?

- Blahoslav sestavil ?amotulsk? kancion?l - zp?vn?k bratrsk?ch p?sn?
- hudebn? teorie ? Muzika, to jest kn??ka zp?v?k?m n?le?it? zpr?vy v sob? zav?raj?c? ? p??ru?ka o hudb? a sborov?m zp?vu

- pe?oval o bratrsk? archiv, vyd?val d?jiny sv? c?rkve pod n?zvem Akta jednoty bratrsk?
- p?elo?il Nov? z?kon a t?m dal podn?t k p?ekladu cel? bible

? Bible kralick? (1579?1594)
- kolektivn? d?lo ?esk?ch brat??
- vyd?na v Kralic?ch na Morav?, 6 svazk?, ti?t?na 15 let (1579-1594), doklad vysp?losti ?esk?ho knihtisku
- vzor liter?rn?ho jazyka ? dokonalost, ?ivot, srozumitelnost, dovr?en? jazykov?ho v?voje v 16. st., jako?to bibli?tina pou??v?na na Slovensku a? do pol. 19. stol.
?Zlat? v?k? ?esk?ho p?semnictv? = doba veleslav?nsk? = doba Veleslav?nova = doba Rudolfova
- od 70. let 16. st. do r. 1620 (bitva na B?l? ho?e)
- rozvoj n?rodn? vzd?lanosti a kultury za Rudolfa II.
- vyd?v?no velk? mno?stv? d?l, rozvoj ?es. Literatury (hl. kvantitativn?)
- pestrost ??nr?
- dokonalost jazyka  veleslav?nsk? ?e?tina

? Ji?? Melantrich z Avent?na
- tiska? a vydavatel
? Daniel Adam z Veleslav?na (1546 ? 1599)
- ze? Ji??ho Melantricha z Avent?na
- univerzitn? profesor, nakladatel, tiska?, majitel vydavatelstv?, tak? p?ekladatel
- p?ed vyd?n?m d?la ho upravoval, dbal o jeho vysokou jazykovou ?rove?; organiz?tor liter?rn?ho ?ivota
- autor Kalend??e historick?ho - ve stru?n?m p?ehledu zachytil sv?tov? d?jiny
- po??dil i 4 slovn?ky pro ?kolskou pot?ebu

- pod?l Slov?k? na rozvoji ?esk?ho humanismu (studovali nebo p?sobili v ?ech?ch):

? filozof a l?ka? J?n Jesenius - provedl 1. ve?ejnou pitvu, popraven 1621 na Starom?stsk?m n?m?st? pro ??ast ve stavovsk?m povst?n?

? filolog Vav?inec Benedikt z Nedo?ier (1555?1615) - studoval v Jihlav? a v Praze, pak spr?vcem ?kol v ?esk?ch m?stech (nap?. v N?meck?m Brod?), od r. 1604 na pra?sk? univerzit?, autor ?esk? gramatiky

? dramatik Pavel Kyrmezer ? hry s biblick?mi n?m?ty (Komedie o bohatci a Lazarovi), obrazy soudob?ho m?ansk?ho prost?ed?