Liter?rn? po??tky n?rodn?ho obrozen

- n?rodn? obrozen? = spole?ensk? proces, kdy se formoval novodob? ?esk? n?rod, prob?h? v dob? od konce 18. stol. (od 70. let) do pol. 19. stol. (revolu?n? rok 1848)
- doba, kdy se p?ekon?vaj? negativn? d?sledky B?l? hory, kde byla ?e?tina vytla?ena z literatury ? ?padek literatury, vytv??ej? se z?kladn? podm?nky k rozvoji novodob?ho ?esk?ho n?roda

▫ n?rodn? osvobozeneck? boj
▫ n?rodn? a demokratick? uv?domov?n? lidu
▫ formov?n? novodob?ho ?esk?ho n?roda
▫ po??tky novodob?ho ?esk?ho kulturn?ho ?ivota
▫ ozna?ov?no jako vzk???en? n?roda ( k?isitel?) nebo probuzen? ( buditel?)

- p???iny vzniku NO:
▫ vliv idej? ze z?padu, husitsk? tradice
▫ vliv n?bo?enstv?, vliv germanizace
▫ rozpad feudalismu, rozvoj kapitalistick?ch v?robn?ch vztah?
▫ zru?en? nevolnictv? ? 1781  odchod ?esky mluv?c?ch lid? do m?st, povznesen? m?anstva, d?ti pos?l?ny do ?kol
▫ 1781 vyd?n toleran?n? patent (n?bo?ensk? svoboda)
▫ zakl?d?ny v?deck? spole?nosti (Kr?lovsk? ?esk? spole?nost nauk 1784)

- z?pory doby:
▫ germanizace, ?sil? o centralizaci vedlo ke germanizaci (??zen? z V?dn?)
▫ nedostatek smyslu pro um?n? (v?ci baleny do list? z knih)

- nositel? NO: m?anstvo, drobn? ?emesln?c? = vznikaj?c? ?esk? drobn? bur?oazie, musela soupe?it se siln?j?? n?meckou bur?oazi?, oparu nach?zeli ve venkovsk?m lidu  demokratick? charakter hnut?

- ?esk? literatura v dob? NO: n?bo?ensk? spisy, jarmare?n? tisky, kn??ky lidov?ho ?ten?

- zdroje n?rodn?ho obrozen?: (viz A. Jir?sek, F. L. V?k)
▫ revolu?n? n?lada lidu (vrchol? r. 1848)
▫ my?lenka slovansk? vz?jemnosti ? posila n?rodn?ho sebev?dom?
▫ poezie inspirov?na lidovou slovesnost?  sb?ratelstv? (Erben, ?elakovsk?, N?mcov? aj.)
▫ lidov? z?bavn? ?ten? (vzd?l?vac? pr?za) ? vyd?v? V?clav Mat?j Kramerius v ?esk? expedici; Krameriovy c. k. pra?sk? po?tovsk? noviny
▫ ?innost drobn? venkovsk? inteligence ? u?itel?, vlasteneck?ch kn??? (viz Raisovi ?zapadl? vlastenci?)
▫ lidov? divadlo (i loutkov? ? Mat?j Kopeck?)
▫ obrozensk? v?da, a to
▫ jazykov?da (jazyk ? z?kladn? znak n?roda)  obrany ?esk?ho jazyka
▫ historie (snaha p?ipomenout slavnou minulost, zvl. husitskou, a pos?lit n?rodn? sebev?dom?)

- spisovn? jazyk (m?sto latiny) ? n?m?ina, pak ?e?tina

- periodizace n?rodn?ho obrozen?:
▫ 1. etapa : I. f?ze obrann? ? ?RA DOBROVSK?HO, osv?censk? klasicismus, 70. l?ta 18. stol. ? po?. 19. stol.
II. f?ze ofenzivn? ? ?RA JUNGMANNOVA, preromantismus, 10. a 20. l?ta 19. stol.
▫ 2. etapa: I. obdob? romantismu, 30. a 40. l?ta 19. stol., (M?cha, Tyl, ?)
II. po??tky realismu, 50. l?ta 19. stol., revolu?n? rok 1848, (Havl??ek, N?mcov?)

1. F?ZE ? OBRANN?
- 70. l?ta 18. stol. ? po?. 19. stol.
- ?RA DOBROVSK?HO
- osv?censk? klasicismus
- c?l: ?elit germanizaci, zachr?nit a obnovit ?esk? jazyk, jedin?m znakem ?esk?ho n?roda byl ?esk? jazyk, stav ?e?tiny neut??en?, spisovn?m jazykem t? doby byla n?m?ina, pot?eba vytvo?it jednotn? syst?m ?e?tiny a roz???it okruh u?ivatel?, vzor ? ?e?tina veleslav?nsk?, vych?z? ?ada obran (Bohuslav Balb?n)
- z?jem o ?eskou kulturu a d?jiny

a) Historie
- historie posilovala sebev?dom? ?esk?ch lid?, ?esk?ho n?roda

? Gelasius Dobner (1719?1790) ? zakladatel modern?ho kritick?ho ?esk?ho d?jepisu, vydal H?jkovu kroniku, odhalil jej? nespolehlivost na z?klad? pe?liv?ho studia pramen?
? Franti?ek Martin Pelcl (1734?1801) - d?jepisec a prvn? profesor ?esk?ho jazyka na pra?sk? univerzit?, ke konci ?ivota psal ji? ?esky; Nov? kronika ?esk? ? nahradila kroniku H?jkovu
b) Jazykov?da
- jazykov?da sehr?la kl??ovou roli v 1. f?zi NO

- vyd?na Balb?nova obrana ?esk?ho jazyka z r. 1775 a obrana jazyka od Karla Ign?ce Ch?ma

? Josef Dobrovsk? (1753?1829)
- nejv?znamn?j?? osobnost, ?prvn? sv?tov? ?ech v nov? dob?? (T. G. Masaryk)
- narodil se v ?a?motech u R?bu (v Uhr?ch); studium na gymn?ziu v N?meck?m (Havl??kov?) Brod?, pak v Klatovech, d?le filozofie a teologie v Praze; kn??sk? povol?n? nevykon?val, stal se vychovatelem v rodin? hrab?te Nostice a v?noval se v?deck? pr?ci; studijn? cesty do ?v?dska a Ruska
- zab?val se studiem nejstar??ch d?jin, ?esk?m a slovensk?m jazykozpytem a liter?rn? teori?
jazykov?da:
? Zevrubn? mluvnice jazyka ?esk?ho (Ausf?hrliches Lehrgeb?ude der b?mischen Sprache, 1809)
- d?lo st??ejn?ho charakteru pro ust?len? spisovn? ?e?tiny v dob? NO
- 1. v?deck? mluvnice, n?vaznost na humanistickou ?e?tinu Kralick? bible
- i p?esto, ?e nev??il ve znovuzrozen? ?e?tiny jako spisovn?ho a liter?rn?ho jazyka, ust?lil jazykovou normu, navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (plat? dodnes)
slovn?k??stv?:
? N?mecko ? ?esk? slovn?k (Deutsch ? b?hmisches W?rterbuch)
- 2d?ln?
liter?rn? historie:
? D?jiny ?esk?ho jazyka a literatury (Geschichte der b?hmischen Sprache und Literatur, 1792)
- jedno z nejv?znamn?j??ch d?l
- v?voj jazyka v souvislosti s d?jinami literatury, p??sn? kritick? vztah k fakt?m (osv?cenec), oslava ?esk?ho jazyka doby veleslav?nsk?
slavistika (v?da o slovansk?ch n?rodech):
? Z?klady jazyka staroslov?nsk?ho (latinsky Institutiones linguae slavicae dialecti veteris, 1822)
- 1. v?deck? mluvnice staroslov?n?tiny, jazyka na?ich prvn?ch liter?rn?ch pam?tek
prozodie:
? sta? ?esk? prozodie
- propagoval p??zvu?nou prozodii (d??ve proklamov?na ?asom?ra ? m?n? vhodn? pro ?J), stanovil pravidla ?esk?ho trochejsk?ho sylabot?nick?ho ver?e

- p??nos:
Dobrovsk? polo?il
▫ z?klady obrozeneck?ho hnut? a literatury
▫ z?klady novo?esk?ho spisovn?ho jazyka, ust?len? jazykov? normy
▫ z?klady ?esk? modern? v?dy (analyti?nost, kriti?nost, ?sil? o v?deckou pravdu) ? odm?tl nap?. pravost Rukopis?, dok?zal nepravost zlomku evangelia sv. Marka
▫ z?klady slavistiky

c) Vzd?l?vac? a lidov?chovn? pr?za
- kr?sn? literatura ? orientace na lidov?ho ?ten??e a osv?tovou pr?ci
- nov? vznikaj? kn??ky lidov?ho ?ten? ? ryt??sk? rom?ny, mravou?n? pov?dky, cestopisy apod.
- hlavn?m p?edstavitelem lidov?ch snah ? V?clav Mat?j Kramerius (1753 ? 1808)
- vlastn? nakladatelstv? a knihkupeck? podnik ?esk? expedice (zal. r. 1791) ? 1. liter?rn? a spole?ensk? st?edisko obrozeneck? Prahy, pra??t? vlastenci, vzd?lanci, venkov?t? ?ten??i, p?sm?ci
- vyd?val vlastn? noviny ? Sch?nfeldsk? Pra?sk? noviny (1786 ? 89)  Pra?sk? po?tovsk? noviny  Krameriusovy c. k. (c?sa?sko-kr?lovsk?) vlasteneck? noviny

d) Po??tky novo?esk? poezie
? V?clav Th?m
- vydal dvoud?ln? sborn?k (almanach) B?sn? v ?e?i v?zan? (1785)
- b?sn? star??ch autor?, p?eklady z ciz? poezie i p?vodn? p??sp?vky soudob?ch autor?, vliv anakreontsk? poezie

? Anton?n Jaroslav Puchmajer
- vytvo?il 1. novo?eskou b?snickou ?kolu ? program vlasteneck? i form?ln? (sylabot?nick? ver?, obliba ?dy, bajky, eposu)
- je v?d?? osobnost? rod?c? se novo?esk? poezie
- uspo??dal 5 almanach?:
- prvn? 2 = Sebr?n? b?sn? a zp?v? (1795?1814) ? p?evaha p?vodn? tvorby
- dal?? 3 = Nov? b?sn?
- usiloval o zdom?cn?n? m?dn?ch evropsk?ch sm?r? i o uplatn?n? nejr?zn?j??ch forem i ??nr?
- t?ma l?sky, v?na, Boha, p??rody i ver?e p??le?itostn?, didaktick?, humorn? ?i vlasteneck?
- tvo?il i s?m b?snicky: ?da na jazyk ?esk?, ?da na Jana ?i?ku, bajky

e) Po??tky obrozeneck?ho divadla
- zpo??tku ur?eno p?edev??m lidov?mu div?kovi
- p?sobivost mluven?ho slova
- ?kol:
▫ zajistit pravideln? ?esk? p?edstaven?
▫ vychovat ?esk? herce
▫ vytvo?it ?esk? hry
▫ vliv na n?rodn? uv?domov?n? lidu
- prvn? sc?ny:
▫ od r. 1738 v Praze st?l? n?meck? divadlo v Kotc?ch (s ?inohrou i operou), 1771 1. ?esk? hra Kn??e Honz?k
▫ od r. 1783 n?meck? Stavovsk? divadlo - ?esky se hr?lo jen v?jime?n?, hl. odpoledne, ale velk? ?sp?ch, proto cht?li vlastenci vlastn? divadlo
▫ 1786 ? 1789 Bouda na Ko?sk?m trhu (dnes V?clavsk? n?m.), divadeln? generace v ?ele s V?clavem Th?mem
reperto?r Boudy:
? p?eklady klasik? (Moliere, Shakespeare, Schiller)
? veselohry (Prokop ?ediv?, Masn? kr?my, Pra??t? sl?dci)
? vlasteneck? hry (V?clav Th?m, B?etislav a Jitka)
▫ p?echodn? se uv?d?ly ?esk? hry tak? v divadle U Hybern?

? V?clav Th?m (1765 ? asi 1816)
- herec, autor her, p?ekladatel, dramaturg
- vlasteneck? hry ? t?mata z n?rodn?ch d?jin ? nap?. Vlasta a ??rka, B?etislav a Jitka

? Prokop ?ediv? (1764 ? 1810)
- veselohry, fra?ky z pra?sk?ho lidov?ho prost?ed?, popul?rn? hl. hry Masn? kr?my, Pra??t? sedl?ci

2. F?ZE ? OFENZIVN?
- po?. 19. stol. do konce 20. let 19. stol.
- ?RA JUNGMANNOVA
- obdob? preromantismu
- vliv napoleonsk?ch v?lek, n?rodn? osvobozeneck?ho hnut? v Evrop?
- vypracov?n 1. novodob? ?esk? n?rodn? kulturn? program
- ve m?stech p?ibylo ?esk?ho ?ivlu, vzrostl po?et ?esky sm??lej?c?ch vzd?lanc?
- c?le a znaky obdob?:
▫ vybrou?en? ?J
▫ dosa?en? ?rovn?, kdy se na b?zi ?esk?ho n?rodn?ho jazyka budou moci rozv?jet v?echny kulturn? a spole?ensk? oblasti
▫ vytvo?it z?klady ?esk? v?dy
▫ vytvo?it um?lecky n?ro?nou literaturu
▫ c?le v?chovn? vlasteneck?, internacion?ln? a estetick?
▫ c?le nejsou jazykov?, ale cht?j?, aby se ?e?tina dostala do v?ech oblast? literatury, aby se rozv?jela ?esky psan? v?da i um?lecky n?ro?n? poezie, cht?j? povzn?st ?eskou literaturu na evropskou ?rove?
▫ c?lem je uk?zat slavnou ?eskou minulost (= historismus), minulost je uct?v?na, vyzdvihov?na je doba husitsk? a veleslav?nsk?
▫ rod? se nacionalismus, propagov?na my?lenka slovansk? vz?jemnosti (Kol?r, ?elakovsk?), auto?i se zaj?maj? o lidovou slovesnost (?elakovsk? ? sb?ratel)
▫ v pohledu do budoucna jsou optimist?
▫ pro Jungmanna a jeho generaci byla ?e?tina z?le?itost? srdce

a) Literatura v?deck?
- d?sledn? v ?esk?m jazyce
? Josef Jungmann (1773?1847)
- narodil se v Hudlic?ch u Berouna v chud? rodin? ?emesln?ka, studoval filozofii v Praze (- vlasteneck? profesor Stanislav Vydra), profesor na gymn?ziu v Litom??ic?ch, pak na starom?stsk?m gymn?ziu v Praze, tam kolem sebe soust?edil pra?skou vlasteneckou spole?nost
- sjednotil celou generaci, v?dce i b?sn?ky, zdatn? organiz?tor a ne?navn? inici?tor a inspir?tor
- jazykov?dec, p?ekladatel, b?sn?k, propag?tor ?e?tiny
- psal ?esky (?e?tina = z?le?itost srdce, ne v?deck?ho b?d?n?)

jazykov?da:
- shrom??dil a roz???il slovn? z?sobu jazyka  Slovn?k ?esko-n?meck? (1834 ? 1839)
- 5d?ln?
- monument?ln? d?lo, slovn? z?soba ze v?ech dostupn?ch pramen?
- ?erpal:
▫ z liter?rn?ch pam?tek, vracel se ke star?m ?as?m
▫ z ?e?i lidu
▫ z jin?ch slovansk?ch jazyk?, zvl. z ru?tiny a pol?tiny (vzduch, p??roda, jablko; chmura, z?voj, tkliv?)
▫ vytv??el novotvary = neologismy (rostlina, nerost, ozv?na, kyselina, dus?k, ?tverec ap.)
= d?kaz, ?e ?e?tina je jazyk stejn? dokonal? jako n?m?ina; z vym?raj?c?ho, zaost?vaj?c?ho jazyka se stal jazyk ?iv?, bohat?, uzn?van?
? sta? Rozmlouv?n? o jazyku ?esk?m
- proti pon?m?ov?n? ve ?kol?ch, po?aduje uveden? ?e?tiny do ?kol i ??ad?
- dosa?en? co nejvy??? liter?rn? ?rovn? ?esk?ch d?l a navazov?n? kulturn?ch styk? se slovansk?mi n?rody
- kulturn? program generace
- obraz n?zk? ?rovn? ?e?tiny po?. 19. stol.
- nov? n?zor: znakem p??slu?nosti k n?rodu je u??v?n? jazyka (?ech je ten, kdo mluv? ?esky, nikoli ka?d? obyvatel zem?) ? osv?censky pojat? vlastenectv? (teritori?ln?)
- nad ?zemn? vlastenectv? kladl vztah k n?rodu a jeho jazyku
? sta? O klasi?nosti literatury a d?le?itosti jej?
- zd?raz?uje pot?ebu literatury vyjad?uj?c? z?jmy n?rodn? spole?nosti (- pak trval? rys cel?ho vrcholn?ho obdob? NO)
? ?esk? odborn? n?zvoslov?
- vliv na rozvoj p??rodn?ch a humanitn?ch v?d
? vznik 1. ?esk?ho v?deck?ho ?asopisu Krok; z?m?r vytvo?it ?eskou encyklopedii

liter?rn? historie a teorie:
? Slovesnost
- u?ebnice liter?rn? teorie a poetiky + ??tanka (pro gymn?zia)
- texty od Husa (15. stol.) po sou?asnost
? Historie literatury ?esk?
- p?ehledn? d?jiny ?esk? literatury
- knihopis = soupis liter?rn?ch pam?tek od nejstar??ch dob po sou?asnost; periodizace v?voje literatury (odd?ly s v?kladovou stat?) = obraz bohatstv? ?esk? literatury
= 1. d?jiny ?esk? literatury psan? ?esky

b?snick? tvorba:
- 1. ?esk? romance Old?ich a Bo?ena

ROMANCE = lyrickoepick? b?se? optimisticky lad?n?

p?eklady:
- v?znamn?ch a jazykov? n?ro?n?ch d?l
- d?kaz schopnosti ?e?tiny vyj?d?it i nejn?ro?n?j?? my?lenky sv?tov? literatury
▫ z francouz?tiny: Francoise Ren? de Chateaubriand - Atala
▫ z angli?tiny: John Milton - Ztracen? r?j (rozs?hl? n?bo?ensk? epos)
▫ z n?m?iny: Goethe - He?man a Dorota (idylick? epos)
▫ z ru?tiny: Slovo o pluku Igorov?

- ze z?v?ru Jungmannova ?ivota poch?zej? jeho Z?pisky, kter? nebyly ur?eny pro ve?ejnost

Jungmannova v?deck? dru?ina
- ?etn? z?sluhy za polo?en? z?klad? a odborn?ho n?zvoslov? mnoh?ch v?dn?ch obor?
- k po?e?t?n? v?dy p?isp?li zejm?na:
▫ v logice Anton?n Marek (1785 ? 1817)
▫ v p??rodn?ch v?d?ch (v botanice) Jan Svatopluk Presl (1791 ? 1849)
▫ v mineralogii a chemii Karel Bo?ivoj Presl (1794 ? 1852)
▫ ve filozofii v?dec evropsk?ho v?znamu Jan Evangelista Purkyn? (1787 ? 1869)

Jungmannova b?snick? dru?ina
- s?m nebyl aktivn?m b?sn?kem
- nejv?znamn?j?? ? Milota Zdirad Pol?k (1788 ? 1856)
- preromantick? b?sn?k, autor rozs?hl? skladby Vzne?enost p??rody


Obraz ?esk? minulosti
- pod vlivem my?lenek evropsk?ho preromantismu se tak? ?e?t? obrozenci prvn?ch desetilet? 19. stol. Obraceli do ?esk? minulosti
- ?cta k minulosti, p?ece?ov?n? star?ch liter?rn?ch pam?tek
- ?esk? literatura nem?la hrdinsk? zp?vy jako Francie, N?mecko, proto se objevovaly pad?lky ? m?ly pos?lit n?rodn? sebev?dom?, m?ly dok?zat starobylost na?? kultury, jsou b?snicky cenn?mi d?ly 1. pol. 19. stol.
- 1817 a 1818 ?n?lezy? dvou zlomk? v?t??ch b?snick?ch skladeb
? Rukopis kr?lov?dvorsk?
- nalezen 1817 ve Dvo?e Kr?lov?, pravd?podobn? autor V?clav Hanka (knihovn?k a archiv?? ?esk?ho muzea, jazykov?dec, znalec staroslov?n?tiny, staro?e?tiny, pol?tiny, ru?tiny, b?sn?k)
- kladen do 13. stol.
- obsahoval 6 v?t??ch epick?ch b?sn?, 2 skladby lyricko-epick? a 6 lyrick?ch p?sn?
? Rukopis zelenohorsk?
- nalezen na Zelen? Ho?e u Nepomuku v ji?n?ch ?ech?ch, pravd?podobn? autor Josef Linda (novin?? a spisovatel)
- kladen do 10. stol.
- obsahoval kr?tk? zlomek b?sn? o staro?esk?m sn?mu kmet? a vladyk? a skladbu Libu?in soud o d?dick?m sporu dvou brat?? - Chrudo?e a ???hlava
- ale pochybnosti o jejich pravosti ? nap?. kritick? Dobrovsk?, ale i v?dci a odborn?ci 80. let (jazykozpytec Jan Gebauer, T. G. Masaryk jako sociolog, historik Jaroslav Goll, estetik Otakar Hostinsk?, liter?rn? historik Jaroslav Vl?ek a dal??)
- Rukopisy vyvolaly i dal?? vlnu spor? a ?eskou proz?dii, 1818 vy?el na Slovensku anonymn? spisek Po??tkov? ?esk?ho b?snictv?, obzvl??t? proz?die ? prosazov?n? ?asom?rn?ho ver?e, pozd?ji se uk?zalo, ?e autory byli Franti?ek Palack? a Pavel Josef ?afa??k, p?esto?e jako historici sehr?li v ?esk?m NO v?znamnou roli, jejich liter?rn? teoretick? z?sah byl odsouzen k nezdaru

? Franti?ek Palack? (1798?1876)
- narodil se v Hodslavic?ch na Morav?
- historik, politik, organiz?tor kulturn?ho ?ivota
- zast?nce austroslavismu ? cht?li p?em?nit Rakousko v soust?t? rovnopr?vn?ch n?rod?
- historick? d?lo - D?jiny n?rodu ?esk?ho v ?ech?ch a na Morav? (5 d?ln?)
- l??? d?jiny od nejstar??ch dob do n?stupu Habsburk? (do r. 1526)
- za vrchol ?esk?ch d?jin pova?uje dobu husitskou (v?t?zil zde ?esk? sv?t nad cizinou, prosazovala se svoboda p?esv?d?en?, prosazov?n prost? ?lov?k ? sedl?k, pokus o vytvo?en? spravedliv?ch vztah? ve spole?nosti)
- d?jinn? v?voj ?esk?ho n?roda: neust?l? st?k?n? sv?ta n?meck?ho a ?esk?ho, st?k?n? slovanstv? a germ?nstv?
- obl?beny u nej?ir??ho ?ten??stva (nepod?v? pouze kus? zpr?vy, ale p?ibli?uje d?j, charakterizuje postavy, po??n? si jako autor historick?ch rom?n?
- toto d?lo zastupovalo v?t?? epick? ??nry, historick? rom?ny tehdy nevznikaly, d?lo vysok? epick? kvality text
- um?leck? inspirace pro Smetanu, Jir?ska, Al?e, Myslbeka, M?nese aj.

? Pavel Josef ?afa??k (1795?1861)
- spolupracovn?k Palack?ho, Slov?k, psal ?esky (evangel?k)
- po Dobrovsk?m nejv?t?? slavista mezin?rodn? uzn?van?
- d?lo D?jiny slovansk? ?e?i a literatury
- Slovanstvo pova?ov?no za jeden n?rod, slovansk? jazyky za n??e??
- v?klad ?esk? literatury v kontextu literatury v?ech slovansk?ch n?rod?
- my?lenka velikosti Slovanstva, ?e?i sou??st? velk?ho celku
- ?ivotn? d?lo Slovansk? staro?itnosti
- nejstar?? d?jiny Slovan?,
- dok?zal, ?e Slovan? jsou p?vodn?mi praobyvateli Evropy, spoluvytv??eli evropskou kulturu, rovnocenn? partne?i jin?m evropsk?m n?rod?m
- zpracoval d?jiny Slovan? do konce 10. stol.


b) Literatura um?leck?
? Jan Koll?r (1793?1852)
- Slov?k, tv?rce my?lenky slovansk? vz?jemnosti; psal ?esky (evangel?k)
- narodil se v Mo?ovc?ch, studium v Bratislav?, pak v Jen? (N?mecko)
- vliv pobytu v Jen? na jeho tvorbu:
▫ v sask? Jen? studoval teologii, sezn?meni se zde s dcerou n?meck?ho pastora Friderikou Wilhelminou Schmidtovou, v jeho b?sn?ch vystupuje jako M?na, st?v? se symbolem l?sky a kr?sy, ide?lem slovansk? d?vky
▫ uv?domoval si, ?e stoj? na slovansk? p?d?, kter? byla pon?m?ena (n?zvy slovansk?ho p?vodu v jensk?m okol? ? poz?statky po Polabsk?ch Slovanech), poznal rozd?l mezi minulost? a neut??enou p??tomnost? Slovanstva
▫ byl nad?en hnut?m vlasteneck? n?meck? ml?de?e zachv?cen? vlnou nacionalismu, usiluj?c? o sjednocen? N?mecka = vliv hrdosti n?meck?ho n?roda (odsouzen? nesvobody a ?tlaku doma), uv?domoval si ale i nebezpe??, kter? z pangermanismu (hnut? usiluj?c? o sjednocen? v?ech N?mc? ve sv?t?) hrozilo slovansk?m n?rod?m

- na z?klad? t?chto z??itk? se rozhodl zasv?tit sv?j ?ivot a pr?ci Slovanstvu, jeho povznesen? a ztoto?nit M?nu s ide?lem slovansk? d?vky

?Sl?vy dcera (1824, roz???eno 1832, posledn? verze 1852)
- mohutn? alegorie, vrchol tvorby
- t?ma: ?ivot Slovanstva v dob? minul? i v dob? Kol?rovy p??tomnosti, zam??l? se i nad budoucnost? Slovan?, je optimista
- my?lenka slovansk? vz?jemnosti
- kompozice: ?asom?rn? P?edzp?v + 5 zp?v? (p?v. 3), nazvan?ch podle ?ek prot?kaj?c?ch slovansk?m ?zem?m: S?la, Labe, Dunaj; pak L?th? (slovansk? nebe) a Acheron (slovansk? peklo), jednotliv? zp?vy jsou slo?eny ze zn?lek
- jednot?c? motiv v?ech ??st?: autorovo putov?n? po kdysi slovansk?m ?zem? z N?mecka a? na Slovensko
- autor se zam??l? nad slovanskou minulost? (S?la), p??tomnost? (Labe), budoucnost? (Dunaj), pot? putov?n? po slovansk?m nebi (L?th?), kde oslavuje slavn? Slovany, a pekle (Acheron), kde prokl?n? odrodilce
- doprov?z? ho b?h l?sky M?lek ? pod?v? historick? v?klady o v?em, s ??m se setk?vaj?, a milenka M?na - spl?v? s vyb?jenou dcerou bohyn? Sl?vy, je symbolem budouc?ho Slovanstva (= alegorick? p?edstava)
- autor spojil cit vlasteneck? s milostn?m
- motiv putov?n? viz Dante, Komensk?
- P?edzp?v
- autor se ocit? v pon?m?en?ch m?stech
- my?lenky:
▫ z?huba Polabsk?ch Slovan? a ?al nad jejich z?nikem, smutek nad jejich osudem (obvi?uje z toho Germ?ny, neprojevuje nen?vist)
▫ slovansk? vz?jemnost
▫ odsouzen? germanizace, v?zva k vlastenectv?
▫ v?ra v slavnou budoucnost Slovanstva, optimismus
▫ humanismus
?S?m svobody kdo hoden, svobodu zn? v??iti ka?dou,
ten, kdo do pout j?m? otroky, s?m je otrok?.
- forma: elegie ? nejen ?alozp?v nad za?lou sl?vou Slovanstva, ale i monument?ln? zp?v o slavn? budoucnosti
- ?asom?rn? prozodie: elegick? distichon - spojen? hexametru (6stop? ver?) s pentametrem (5stop? ver?)

- Zp?vy (odd?ly)
- obsahuj? p?es 600 vlasteneck?ch a milostn?ch zn?lek ? sonet?
- prozodie p??zvu?n?
- n?kter? my?lenky:
▫ Zn?lka ?. 114: sv? srdce autor v?nuje M?n? a slibuje do?ivotn? v?rnost, ver?e milostn? i vlasteneck?
▫ Zn?lka ?. 241: vyz?v? k pr?ci pro n?rod, i oby?ejn? ?lov?k (past??) m??e dok?zat pro vlast v?c ne? mocn? a slavn? (?i?ka), skute?n? vlastenectv? se projevuje v ka?dodenn?m ?ivot? i oby?ejn? pr?ci
▫ Zn?lka ?. 242: ot?zka vlastenectv? a soun?le?itosti, vlast je to, co nos?me v srdci, ne kraj, ve kter?m bydl?me, n?rod poj? mravy, ?e? a spole?n? my?lenky
▫ Zn?lka ?. 615: ?lov?k se m? vyvarovat hladk?, ale ??belsk? cesty, m? milovat svou vlast;
?Peklo zr?dc?m, nebe Sl?v?m v?rn?m.?

- ?ASOM?RA ? rytmus ver?e je zalo?en na st??d?n? kr?tk?ch a dlouh?ch slabik (dlouh? slabiky = slabiky s dlouhou samohl?skou, nap?. ?l?, nebo s dvojhl?skou, nap?. dlou-, = p?irozen? dlouh? slabiky, slabika polohov? = slabika, kde po kr?tk? samohl?sce n?sleduje skupina souhl?sek)
p?i v?slovnosti m?la dlouh? slabika trv?n? 2 kr?tk?ch

- SYNEKDOCHA = um?leck? b?snick? prost?edek, kdy ??st pojmenov?v? celek (vr?til se pod rodnou st?echu)

- teoretik: my?lenky v?eslovansk? (panslavismus):
spis O liter?rnej vz?jemnosti mezi kmeny a n??e??mi slavsk?mi ? p?edstava zvl??t? kulturn? vz?jemnosti
- sb?ratel: slovensk?ch lidov?ch p?sn? - N?rodnie zpievanky


? Franti?ek Ladislav ?elakovsk? (1799 ? 1852) ? viz ?. 6