Tvorba m?jovc?

?ESK? LITERATURA 2. POLOVINY 19. STOLET?
- 50. l?ta nep??zniv? pro literaturu, po por??ce revoluce 1848 - obdob? Bachova absolutismu (ministrem vnitra Alexandr Bach)  policejn? opat?en?, persekuce, zanikla nez?visl? ?esk? politika, ?urnalistika, utichl spole?ensk? ?ivot, v?znamn? osobnosti uml?eny (?al??e, vyhnanstv? ? Havl??ek, Sabina, Fri?; n?kte?? se uch?lili do soukrom? ? Tyl, Palack?, ?afa??k), specializace na v?deckou pr?ci ? Palack?, ?afa??k; v 50. letech zem?eli Koll?r, ?elakovsk?, Havl??ek, Tyl
- v roce 1859 Bach odvol?n, jeho vl?da odstupuje
- nov? politick? situace ? od vyd?n? ??jnov?ho diplomu 1860 (slib konstituce, c?sa? Franti?ek Josef se z??k? absolutismu), upraveny pom?ry v monarchii, c?sa? sl?bil uzn?n? politick?ch pr?v pro ?esk? n?rod
- hospod??sk? vzestup ?esk?ho m?anstva
- po roce 60 rozkv?t kultury, o?iven? n?rodn?ho ?ivota, vznikaj? r?zn? spolky: Sokol (M. Tyr?), p?veck? spolek Hlahol, Jaso?, Um?leck? besedy (centrum um?lc?); 1862 otev?eno Prozat?mn? divadlo (1864 k v?ro?? Shakespearovu uveden cyklus jeho her), 1868 polo?en z?kladn? k?men k N?rodn?mu divadlu (sb?rky pod heslem N?rod sob?) = n?rodn? manifestace kulturn? a politick?, projev s?ly n?roda; architekt Josef Z?tek, mal??i Mikol?? Ale? (cyklus M? vlast), Frant. ?en??ek, V?clav Bro??k, Vojt?ch Hynais (opona), socha?i Josef V?clav Myslbek, Bohuslav Schnirch aj., hudebn? skladatel? Bed?ich Smetana, Anton?n Dvo??k, Zden?k Fibich; divadlo dostav?no 1881, po??r, znovu otev?eno 1883 (v?dy Smetanovou Libu??)
- roz?t?pen? n?rodn? strany na staro?echy (Rieger, Palack?) a mlado?echy (Sladkovsk?, Gr?gr)
- ne?sp?ch politick?ch nad?j? ?esk? bur?oazie r. 1867 = rakousko-uhersk? vyrovn?n? ? monarchie rozd?lena na 2 st?ty ? Rakousko (?echy) + Uhersko  u n?s nov? germanizace, na Slovensku ma?arizace; rovnopr?vn? postaven? v r?mci monarchie ?e?i nikdy nem?li

N?STUP NOV? LITER?RN? GENERACE = M?JOVCI
= generace spisovatel? 2. pol. 19. stol., kte?? vystoupili v roce 1858 s almanachem M?j
- hlavn? organiz?tor: V?t?zslav H?lek
- n?zev almanachu ze sympati? k M?chovi; p?ihl?sili se k d?lu K. H. M?chy, k jeho revolu?nosti (kritizuje spole?nost) a vysok?m um?leck?m kvalit?m M?je; v jeho d?le spat?ovali to, co sami pro??vali: rozpor mezi vzne?en?mi ide?ly a nemo?nost? je uskute?nit

- po?adavky m?jovc? (almanach p?edstavoval um?leck? program generace):
▫ zobrazovat realitu, zobrazen? cel? soudob? reality v cel? ???i, odvrat od minulosti k p??tomnosti
▫ realismus (pravdiv? obraz skute?nosti bez idealizace)
▫ razili heslo ?doh?n?n? Evropy? - ?sil? povzn?st ?eskou literaturu na sv?tovou ?rove?, po?adovali um?leckou svobodu, kontakt se sv?tovou literaturou
- znaky jejich tvorby:
▫ zobrazovat skute?nost v cel? ???i, ?ivot cel? spole?nosti, v?ech vrstev (postavy ?ebr?k?, postava d?ln?ka)
▫ t?maticky ?erpali jak z m?sta (Neruda), tak z venkova (H?lek, Sv?tl?)
▫ nevyh?bali se nedostatk?m, psali o nich, kritizovali je
▫ lidovost (tvorba pro lid a o n?m)
▫ ?e?tina hovorov?, n??e??  p?ibl??en? postav
▫ inspirovali se sv?tov?mi revolu?n?mi autory (podobn? ide?ly, n?zory, pocity)
▫ psali poezii i pr?zu, drama je m?n? ?ast? (zanikla)
▫ d?la lyrick? i epick?, i lyrickoepick? b?sn? (Neruda ? soci?ln? balady)
▫ publicistika ? fejetony (hl. Neruda)

- p?edstavitel? m?jovc?:
▫ redaktor Josef Bar?k
▫ b?sn?ci Jan Neruda, V?t?zslav H?lek, Adolf Heyduk, V?clav ?olc, Rudolf Mayer
▫ prozaici Karol?na Sv?tl?, Neruda, H?lek, Gustav Pfleger-Moravsk? (s m?jovci spjat voln?ji, vytv??? 1. soci?ln? rom?n u n?s), Jakub Arbes (romaneto)
▫ ze star?? generace p?isp?li do almanachu Sabina (bu?i?, revolucion??), N?mcov? (?sil? o realismus), Erben (lidovost)


? Jan Neruda (1834?1891)
- narodil se v Praze na Mal? Stran?, d?tstv? pro?il v chud? rodin?, vzpom?n? na n?j ve sv?m d?le, studoval na gymn?ziu, studia pr?v a filozofie nedokon?il
- vedle sv? celo?ivotn? synovsk? l?sky k matce pro?il n?kolik l?sek milostn?ch  vliv na jeho tvorbu
- ?il p?ev??n? v Praze, jen n?kolikr?t podnikl cesty do ciziny (N?mecko, Francie - Pa???, It?lie, Balk?n, Egypt)
- posledn? desetilet? ?ivota mu ztrp?ovaly choroby
- na gymn?ziu se sezn?mil s V?t?zslavem H?lkem, s Gustavem Pflegerem atd.

- zaj?mal se o literaturu, stal se novin??em:
- od roku 1865 redaktorem N?rodn?ch list? (bystr? pozorovatel ?ivota a lid?, dobr? psycholog  fejetony)

- vlivy na jeho tvorbu:
▫ soci?ln? p?vod
▫ ne??astn? l?ska k n?kolika ?en?m (nap?. ke Karol?n? Sv?tl?, kter? byla ji? vdan?; o tom p??e Jarmila Kol?rov? v knize D?mantov? spona)
▫ nedocen?n? Nerudova d?la za jeho ?ivota (tehdej?? spole?nosti se nel?bila Nerudova kriti?nost, jeho ver?e byly pesimistick? na rozd?l od H?lka)

- kritik (liter?rn? a divadeln?)
- b?sn?k ? 6 b?snick?ch sb?rek
▫ 1. obdob? jeho tvorby ? 50. l?ta:
? sb. H?bitovn? kv?t? (1858)
- pesimismus, skepse (vliv n?rodn? situace, b?sn?kovy chudoby a ne??astn? l?sky)
- lyrick? b?sn?, pesimistick? r?z, jsou odrazem zklam?n? ze sou?asn?ho ?ivota, odhaluje spole?ensk? rozpory, lidskou b?du apod.
- soci?ln? motivy, motivy nenapln?n? l?sky, motiv h?bitova ?
- p???iny ? ve spole?nosti 50. let ? utu?oval se absolutismus, zesiloval soci?ln? a n?rodnostn? ?tlak, rozpory mezi t??dami
- p?sn? soucitu (odli?nost od prvotiny H?lkovy ? sb. Ve?ern? p?sn?)

▫ 2. obdob? jeho tvorby ? 60. l?ta:
? sb. Knihy ver?? (1868)
- rozs?hl? sb?rka, 3 odd?ly - Kniha ver?? v?pravn?ch, Kniha ver?? lyrick?ch a sm??en?ch, Kniha ver?? ?asov?ch a p??le?itostn?ch
- 1. ??st ? b?sn? epick?, zvl. soci?ln? balady, nap?.:
? D?dova m?sa (vnuk pou?il otce, ?e se chov? k starci bezcitn?)
? P?ed fortnou milosrdn?ch = epick? b?se? se soci?ln? tematikou; forma starcova monologu (k vnukovi) ? o chudob?, kter? vede k bezcitnosti
- 2. ??st ? b?sn? lyrick?: cyklus Otci, Mati?ce, Ann?
- rozd?lnost autorova vztahu k otci a matce (hluboce citov? vztah); osobn? (intimn?) lyrika
- 3. ??st ? b?sn? p??le?itostn?, nap?.:
? V??m jsem byl r?d ? tzv. bilan?n? b?se?, zamy?len? nad dosavadn?m ?ivotem Þ zklam?n?, ale i v?t?zstv?, b?sn?kova spokojenost, jasn?j?? ?ivotn? n?lada ? viz refr?n:
?... a ??m jsem byl, t?m jsem byl r?d?
? Na?el jsem se ? pesimistick? r?z
- o tyto bilan?n? b?sn? (b?sn? osobn? zpov?di) byla sb?rka roz???ena a? ve 2. vyd?n? r. 1873

▫ 3. obdob? jeho tvorby ? 70. l?ta:
? sb. P?sn? kosmick? (1878)
- po vyd?n? t?to sb?rky se stal Neruda uzn?van?m b?sn?kem; p?ekonal krizi, zam??l? se nad osudem ?lov?ka, zaj?m? es o mnohotv?rn? ?ivot, reaguje na tehdej?? rozmach techniky, v??? ve schopnosti ?lov?ka, v??? v pokrok, v???, ?e sv?t je poznateln?, ?e ?lov?k se dostane a? do vesm?ru
- optimistick? perspektiva, vliv v?deck?ch poznatk? a technick?ho pokroku
? b?se? ?. 1 Letn? ty noci z??iv? ? zlid?t?n? vesm?ru, jeho velikost a nekone?nost, hymnick? ?dy, expresivn? vyu?it? zdrobn?lin (m?s??ek ? tat??ek, hv?zdi?ky ? d?ti?ky); d?jstv? kosmick? a lidsk?
? b?se? ?. 13 Tak? to Slunce ohniv? ? oslava mate?sk? l?sky jako vesm?rn?ho principu
? b?se? ?. 21 (A mluv? ?lov?k:) Jak lvov? bijem o m???e ? cesta lid? od bezmoci k v?t?zstv? (pozn?n? vesm?ru); v?ra v schopnosti ?lov?ka a lidsk?ho rozumu, v s?lu n?roda; motiv lva v z?v?ru jako metafora
?My p?ijdem bl??, my p?ijdem bl??,
my sv?t? do?ijeme,
my bijem o m???, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!?
? b?se? Ty v??n? hlasy prorok? ? ?lov?k pozn? v?e, co poznat m??e, vysv?tl? v?echny z?hady; ?lov?k pak bude oslavov?n; vyslovuje my?lenku, ?e sv?t je poznateln?
? b?se? Vzh?ru ji? hlavu, n?rode ? vlasteneck? v?zva do boje proti malosti, v?zva k n?rodn? hrdosti, mluv? k n?rodu, aby neklesal na mysli; u??v? daktylotrochejsk? ver? (je p??zvu?n? nebo ?asom?rn?, v n?m? se st??d? daktylsk? stopa s trochejskou), ver?e hymnick?, patetick? (= vzletn?; oslavuje n?rod, vlast, p??rodu, vyjad?uje citov? zaujet?)
povzbudiv? s?la pro mal? n?rod plyne z kosmu:
?Viz: jsou tam (ve vesm?ru) i mal? hv?zdi?ky,
kol nich? se velk? to??!? ?
?... bude-li ka?d? z n?s z k?emene,
je cel? n?rod z kv?dr?!?

▫ v 80. letech Neruda vyd?v? sb?rky Prost? motivy, Balady a romance
? sb. Prost? motivy (1883)
- intimn? a p??rodn? lyrika
- 4 odd?ly (Jarn?, Letn?, Podzimn?, Zimn?) Þ prom?ny p??rody paralelou s prom?nami v ?ivot? lidsk?m, ro?n? obdob? spojuje s f?zemi lidsk?ho ?ivota
- t?n lidov? poezie, jednoduch? ver?

? sb. Balady a romance (1883)
- vrchol lidovosti
- moto: ?Vol?m slovo prost?,
chci tu b?ji vypravovat
z ?st jak lidu roste?

MOTO ? uv?d? um?leck? d?lo a vztahuje se k jeho hlavn? my?lence

- motem vyj?d?il cel? r?z sb?rky ? cht?l zachytit my?lenky a pocity ?esk?ho ?lov?ka

BALADA ? lyrickoepick? ??nr, typick? pro romantismus; rychl? sp?d, smutn? d?j, tragick? konec (hrdina v?t?inou um?r?); vznikaly i v ?LS

ROMANCE - lyrickoepick? b?se?, t?matika milostn? nebo romantick?, leh?? t?n vyzn?v? optimisticky

- ?tvar balady a romance autor osobit?m zp?sobem p?etv??? Þ lyrickoepick? b?sn? d?jov?ho v?znamu nebo ?vahov?, n?kdy d?v? romanci n?zev balada a naopak, opou?t? tradi?n? nadp?irozen? n?m?ty, p??klon k motiv?m ze ?ivota (lidsk? vztahy)
- n?m?ty:
▫ biblick? a legend?rn? (v?t?ina), s humornou nebo soci?ln? pointou; prost?ed? ?esk? vesnice, nap?. Romance ?t?drove?ern?, Balada rajsk?, Balada m?jov?
▫ n?rodn? ? l?ska k lidu a ?esk? zemi (Balada ?esk?), pokus o charakteristiku ?esk?ho ?lov?ka a n?roda ? paralela s v?nem (Romance o Karlu IV.), obraz radostn? n?lady (Romance o ja?e 1848)
▫ tragick? lidsk? osudy ? Balada d?tsk? (smrt v podob? hrav?ho d?t?te), Balada horsk? (naivn? v?ra d?t?te, ?e bylinami lze zacelit Kristovy r?ny)
▫ balady star??ho typu (vina a trest), nap?. Romance helgolandsk?, Balada star? ? star?
Þ t?mata: mezilidsk? vztahy (nositeli tragi?na sami lid?), ?esk? n?rod, n?bo?ensk? motivy

? sb. Zp?vy p?te?n? (1896)
- vyd?na posmrtn? (Vrchlick?m)
- n?zev je symbolick?: Velk? p?tek ? symbol utrpen?, popisuje utrpen? n?roda, jeho chudobu kulturn?, ale v?ra v slavnou budoucnost n?roda (po Velk?m p?tku p?i?lo tak? vzk???en?); my?lenka, ?e d?jiny na?eho n?roda byly tak? pln? utrpen? a st??d?n? (jako Velk? p?tek)
- sb?rka nen? pesimistick?, autor v??? v lep?? budoucnost, vyz?v? ?esk? lidi k ?inu, aby nez?stali tam, kde jsou; vzpom?n? na slavnou minulost
- n?rodn? a vlasteneck? lyrika
- forma ? ?alozp?vy a hymny na t?ma n?rodn?ho utrpen? a odboje (tradi?n? motivy ? l?ska a bolest, lev, kalich)
? b. L?ska ? autor?v v?el? vztah k n?rodu, vlasteneck? lyrika
? b. Jen d?l ? v?zva k ?in?m (viz refr?n ? bojov? heslo pron??eno v r?zn?ch obm?n?ch), je t?eba bojovat, n?rod nesm? b?t pasivn?, odvol?v? se i na husitsk? tradice; z?kladn? obraz mo?e (lidstvo) um?lecky v b?sni rozv?jen

- prozaik:
? Arabesky (1864)
- ?rty z prost?ed? Prahy

ARABESKA = prozaick? ??nr, kr?tk? rozsah, nekomplikovan? d?j, jednoduch? kompozice, lehce ironizuj?c? pohled na drobn? ud?losti nebo sv?r?zn? postavy v?edn?ho prost?ed?, d?j je oslaben, autor se zam??uje na vykreslen? postav

- Neruda kol?s? mezi realistickou kresbou a subjektivn?m postojem
- pohybuj? se mezi romantismem a realismem
- zn?m? arabeska Byl dareb?kem (kritika spole?nosti i sebeironie)

? Trhani (1872)
- pov?dka o ?ivot? d?ln?k? pracuj?c?ch na stavb? ?eleznice (= trhani); tragick? osudy
- t?matem je ?ivot d?ln?ka Þ znak realismu
▫ soci?ln? problematika
▫ ?ivot nejni???ch vrstev
▫ neidealizuje
▫ u??v? popisy (p?ibl??en?)
▫ slangov? v?razy

? Pov?dky malostransk? (1878)
- vrcholn? soubor (13 pr?z) o ?ivot? Mal? Strany z dob Nerudova ml?d? (30. ? 40. l?ta), autobiografick? prvky; pronik?n? kapitalistick?ch vztah? do strnul?ho zp?sobu ?ivota
- zd?nliv? idyla, ve skute?nosti tragick? ud?losti, t?n v??n? i humorn?, ?e?en? tragick? i sm?rn?
- obraz sv?r?zn?ho a neprom?nn?ho, strnul?ho zp?sobu ?ivota Mal? Strany, nechu? ke zm?n?m, ud?losti a konflikty; z?jem o m?stsk? prost?ed?
- v pop?ed? typick? postavy, a to p??slu?n?ci drobn? bur?oazie (pan Vorel, pan Ryb?? aj.), ?ivnostn?k? nebo chudiny (?ebr?ci - Vojt??ek), mnoh? postavy podiv?nsk? (pov?dka Hastrman, Doktor Kazisv?t aj.)
- n?kter? pov?dky lad?ny v??n?, jin? humorn? a? satiricky; bu? l??ena ?ada postav nebo jen jedna sc?na; ?sm?vn? ironie
- autobiografick? prvky (p. Svatov?clavsk? m?e, Jak to p?i?lo)
- p?evaha vypravov?n? v ich-form?; autor ?asto jako vyprav?? nebo se ztoto??uje s n?kterou postavou (Jan Hovora ve Ve?ern?ch ?plechtech, student Krumlovsk? ve Figurk?ch, V?clav Bavor v T?dnu v tich?m dom?)
- p. T?den v tich?m dom? ? osudy obyvatel m?stsk?ho ?in??ku; malom??ci s p?edsudky, pokrytectv?m, zi?tnost?, mor?ln? zch?tralost? (rodina Ebrov?ch) i chudina (?anynka, ml?denec); tich? d?m = d?m U Dvou slunc?
- forma pr?z: p?evaha pov?dek (T?den v tich?m dom?), ale i novely (Hastrman, Doktor Kazisv?t), vyu?it? formy dopisu (Ps?no o leto?n?ch du?i?k?ch), den?ku a z?pisn?ku (Figurky)
- kompozi?n? podobnost novel: od detailn?ho popisu a charakteristiky postav k zm?nce o po?as?, pak n?sleduje vlastn? p??b?h vysv?tluj?c? p?ezd?vku; p?ekvapiv? z?v?r a doklad osobn?ho vztahu autora k postav?m; autobiografick? rysy
- realistick? obraz ?ivota, kritika malom??ctv? a jeho projev? (nad?azenost, pokrytectv?, vypo??tavost, touha po majetku, pomluvy, lidsk? lhostejnost ? p???iny trag?di?); bez idealizace
- jazyk ? lidov?, prost? i nespisovn?; lidovost - funkce charakteriza?n?

? T?den v Tich?m dom? ? ?vodn?, nejrozs?hlej?? pov?dka, ?ivot obyvatel m?ansk?ho domu ? hokyn??sk? rodina Bavorova se synem V?clavem, praktikantem, propu?t?n?m z ??adu pro z?pisky, v nich? posuzoval spolu??edn?ky, a napsal ?l?nek do novin; rodina dom?c?ho Ebera (?ij? vojensk? pr?dlo na v?d?lek, malom??ck? chov?n?); star? ml?denec doktor Loukota; poh?eb star? panny ?an?nky, svatba Jozef?nky a strojmistra Bavor?ka
? Pan Ry??nek a pan Schlegl ? nep??telstv? b?val?ch p??tel (kv?li l?sce k jedn? ?en?, je? si vzala pana Schlegla, ale po porodu zem?ela); sed?vali 11 let u t?ho? stolu v hospod?, ale nepromluvili; usm??en? a? po dlouh? nemoci pana Ry??nka
? P?ivedla ?ebr?ka na mizinu ? o ?ebr?ku Vojt??kovi, kter? byl zn?m po cel? Mal? Stran?; za to, ?e odm?tl ?ebra?ku ?babu mili?novou?, ze z?visti roz???ila pomluvu, ?e je bohat?; lid? si ho proto p?estali v??mat, nic mu ned?vali; nalezli ho pak zmrzl?ho
? O m?kk?m srdci pan? Rusky ? chodila na v?echny poh?by plakat a pomlouvat, a? j? to policie zak?zala
? Ve?ern? ?plechty ? rozhovory student? na st?e?e domu v Ostruhov? ulici; postava autora (Hovora)
? Doktor Kazisv?t ? p??b?h l?ka?e Heriberta, samot??e, kter? nikoho necht?l l??it; p?i poh?bu rady Schepelera n?hodou zjistil, ?e nen? mrtv?, a zachr?nil ho, ale zkazil radost d?dic? i vdovy (viz p?ezd?vka a titul); lid? ho obdivovali, ale on je d?l odm?tal a nel??il
? Hastrman ? p??b?h pana Ryb??e (p?ezd?vka podle zelen?ho fr??ku), kter? m? sb?rku domn?l?ch drahokam? (ve skute?nosti polodrahokam?); kdy? pozn? sv?j omyl, je zoufal?, ?e ztrat? p??ze? sv?ch bl?zk?ch; je v?ak zet?m uji?t?n, ?e ho maj? r?di i bez bohatstv?
? Jak si pan Vorel nakou?il p?novku ? krupa? Vorel se p?ist?hoval na Malou Stranu a z??dil kr?mek; nikdo v?ak od n?ho necht?l kupovat (je ciz?, mouka je pr? c?tit kou?em); sp?chal sebevra?du
? U t?? lili? ? romanticky lad?n? p??b?h, kter? pro??v? b?sn?k (autor) ? o d?vce, je? v hospod? tan??; dost?v? zpr?vu, ?e j? zem?ela matka, ale pokra?uje d?l v z?bav?; lidsk? otrlost, kterou nepohne ani smrt
? Svatov?clavsk? m?e ? vzpom?nka autora na ml?d?; nechal se zav??t na noc do svatov?clavsk?ho chr?mu, aby se p?esv?d?il, zda sv. V?clav bude o p?lnoci slou?it m?i, ale v?ecko zaspal
? Jak to p?i?lo ... ? p??b?h z d?tstv?, kdy se s kamar?dy domluvil, ?e zni?? Rakousko; utvo?ili tajn? spolek, vypracovali tajn? pl?n dobyt? Prahy, koupili si pistoli a v?echny pen?ze dali hokyn??i Pohor?kovi na st?eln? prach; ten pen?ze propil, a tak zachr?nil Rakousko
? Ps?no o leto?n?ch Du?i?k?ch ? o tlust? sle?n? M?ry, kter? z?stala starou pannou; kdysi j? p?semn? vyznali z ?ertu l?sku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (pr? z vz?jemn? ohleduplnosti); M?ry jim ob?ma na Du?i?ky d?v? na hrob v?nec
? Figurky ? advok?tn? koncipient Krumlovsk? chce slo?it advok?tskou zkou?ku a p?est?huje se na Malou Stranu, aby mohl studovat. Ale lid? v dom? ? figurky ? jsou tak zaj?mav?, ?e ho rozptyluj?. Bydl? u z?letn? kondukt?rky, je vyzv?n nadporu??kem, kter? za n? chod?, na souboj a obstoj? v n?m, ?ije tu mal?? Augusta, jeho man?elka, kter? ?i?l?, kdy? maj? pen?ze, Provazn?k p???c? ?kodolib? anonymn? dopisy atd.


- fejetony a novin??sk? pr?zy (asi 2000):
- otiskov?ny pod zna?kou D
- zaj?mav? aktu?ln? t?mata, ?iv? jazyk, problematika soci?ln?, politick? i kulturn?
- fejetony ? nap?.: Jazyk mate?sk?, Kam s n?m? (humorn?, jemn? kritika nedostatk? v Praze; co d?lat se star?m slamn?kem)
- soubory fejeton? (i cestopisn?ch):
R?zn? lid?, Studie kr?tk? a krat??, ?erty hrav? a drav?, Men?? cesty, Obrazy z ciziny

FEJETON = ?tvar stylu publicistick?ho, zaj?mav? a vtipn? upozor?uje na aktu?ln? probl?my a nedostatky, pojedn?v? o n?jak? zaj?mav? ud?losti jak v cel?m n?rod?, tak i v politick?m ?ivot?

- Nerud?v p??nos:
▫ po M?chovi op?t velk? b?sn?k ? spojil sv?tovost s ?e?stv?m, osobn? postoj se spole?ensk?m a n?rodn?m
▫ tv?rce soci?ln? balady
▫ rozs?hl? spektrum lyriky (intimn?, p??rodn?, vlasteneck?, ?vahov?)
▫ vynikaj?c? fejetonista
▫ nov?tor ?esk? pr?zy ? um?n? vyprav??sk?, charakteriza?n? a popisn?; lidovost a demokratismus
▫ z?jem o m?stsk? prost?ed? a ni??? spole?ensk? vrstvy
▫ ?ivot zobrazen bez idealizace, realisticky; ?asto satirick? nebo ironick? pohled
▫ rozmanitost forem
▫ jazyk pln? funkci charakteriza?n? a odpov?d? i tematick? rovin?

? V?t?zslav H?lek (1835?1874)
- narodil se na M?lnicku; venkov; Nerud?v p??tel; studium filozofie
- byl p?edn?m organiz?torem nastupuj?c? generace m?jovc?, dos?hl ?sp?ch? u? za sv?ho ?ivota, byl oslavov?n a jako b?sn?k vysoce cen?n
- protiklad Nerudy, psal optimistickou poezii, ver?e se r?muj?, jsou melodick?, rytmick? Þ je autorem zp?vn? (melodick?) poezie

- b?sn?k:
- zpo?. vliv M?chy a Byrona Þ lyrickoepick? b?se? Alfred
- nejv?ce se proslavil lyrick?mi b?sn?mi
? sb. Ve?ern? p?sn? (1858)
- optimismus a radost ze ?ivota (? Nerud?v pesimismus ve sb?rce H?bitovn? kv?t?)
- lehk?, zp?vn? forma; prost?, citov? ver?e
- inspirace: ??astn? l?ska, vztah k p??rod?
- lyrika:
▫ osobn?, intimn?, milostn? (l?ska k ?en?), nap?. b?sn? X, XVIII ? oslava pozemsk? l?sky, p??rodn? motivy, n?bo?ensk? motiv (modlitba, sepjat? ruce)
▫ p??rodn? (harmonie v p??rod? vzorem pro ?lov?ka), nap?. b?se? I ? P?il?tlo jaro zdaleka (jarn? p??roda, vn?man? v?emi smysly)
▫ spole?ensk? (oslava n?roda a um?n?, odpov?dnost um?lce ve spole?nosti), nap?. b?sn? LI ? Kdo v zlat? struny zahr?t zn?, LXI ? Nekamenujte proroky (um?lec, b?sn?k = mluv?? n?roda, prorok)
- sb?rka obsahuje drobn? lyrick? b?sn? p?s?ov? formy, nach?z?me v nich motivy ??astn? l?sky a motivy vzne?en?ho posl?n? b?sn?ka
- milostn? lyrika H?lkova vych?zela z osobn?ho pro?itku ??astn? l?sky k d?vce ze z?mo?n? m?ansk? rodiny, kter? b?sn?ka pozd?j??m s?atkem existen?n? zajistila

P?SE? = krat?? lyrick? b?se?, autor u??v? r?mu, jsou melodick?, ?asto se zhudeb?uj?, prost? forma, prost? jazyk, jsou jednoduch? po form?ln? str?nce, opakuj? se ur?it? motivy

? sb. V p??rod? (1874)
- obraz rodn?ho kraje
- symbolick? v?znam: harmonie, klid ? lidsk? spole?nost pln? rozpor?

- ver?ovan? epika: sb. Poh?dky z na?? vesnice (1874)
- posledn? H?lkova b?snick? sb?rka, vy?la m?s?c po b?sn?kov? p?ed?asn? smrti
- obsahuje b?sn? z venkovsk?ho prost?ed?
- p?ibli?uje ?ivot ?esk?ch lid? na venkov?, p?ibli?uje typick? postavy z venkova
- soci?ln?-kritick? postoj

- prozaik:
- vrchol jeho tvorby p?edstavuj? pov?dky, nap?.: Pod pust?m kopcem, Na vejminku, Na statku a v chaloupce
- t?mata:
▫ mezilidsk? vztahy, vztahy rodi?? a d?t?, bezcitnost d?t? ke star?m rodi??m, kritizuje z?porn? vlastnosti lid?, v?m?nk??sk? ot?zka: p. Na vejminku
▫ touha po majetku; zatvrzelost a ne?stupnost vesnick?ch lid?; pen?ze ur?uj? lidsk? vztahy: p. Muzikantsk? Lidu?ka (o l?sce, kter? rodi?e nep??li; p??b?h d?vky, kter? je rodi?i p?inucena vz?t si mu?e, kter?ho nemiluje a z ne??astn? l?sky se pomate; pen?ze ur?uj? lidsk? vztahy)
▫ soci?ln? struktura vesnice, vztahy mezi lidmi ? p. Na statku a v chaloupce ? kontrastn? prost?ed?: blahobyt ? chudoba, sedl?k L?ska ? J?ra a Lenka, rozvr?cen? rodina ? spokojenost a lidsk? ?t?st?
- m?stem d?je H?lkov?ch pov?dek je venkov, je p?esv?d?en, ?e ?lov?k by m?l ??t v souladu s p??rodou a nem?l by b?t posuzov?n podle majetku a postaven?, ale podle toho, jak? je, jak? m? vlastnosti

- dramatik: ver?ovan? trag?die, ale nehraj? se, zanikly
- ?urnalista: redaktorem N?rodn?ch list?, ??dil ?asopis Lum?r a ?asopis Kv?ty (zal. Tylem), psal fejetony a liter?rn? kritick? ?l?nky
- organiz?tor kulturn?ho ?ivota (Um?leck? beseda)

? Adolf Heyduk (1835?1923)
- naz?v?n ?povltavsk?m slav?kem?
- p?es 60 sb?rek p??rodn?, vlasteneck? i osobn? lyriky
- sb?rky: Ho?ec a srde?n?k, Zav?t? listy, Cimb?l a husle (vztah k Slovensku; inspirace slovensk?mi lidov?mi p?sn?mi, oslava podtatransk? p??rody)

? V?clav ?olc (1838?1871)
- p??e i sonety, autor jedin? sb?rky Prvosenky
- soci?ln? tematika i oslava venkova, ocen?n? v?znamu lidsk? pr?ce ? b. P?se? o ruce mozoln?
- vlasteneck? lyrika ? nap?.: Primula versi
- jeho lyrick? b?sn? se naz?vaj? gazely

GAZEL = lyrick? b?se?, kde nen? stanoven po?et ver??; m? 1 r?m, kter? spojuje prvn? dva ver?e a potom v?echny sud?

? Rudolf Mayer (1837?1865)
- pro svou p?ed?asnou smrt nemohl rozvinout sv?j b?snick? talent, jeho ver?e z?staly roztrou?eny v ?asopisech, po jeho smrti se ujal jejich uspo??d?n? jeho p??tel ? filozof Josef Durd?k
- autor soci?ln? balady V poledne (monolog bou??c?ho se topi?e, ?vahy o pomst? tyranovi)

? Karol?na Sv?tl? (1830?1899)
- vlastn?m jm?nem Johanna Rottov?, spisovatelsk? jm?no p?ijala podle rodi?t? sv?ho man?ela ? Sv?tl? v Podje?t?d?
- poch?zel z pra?sk? polon?meck? obchodnick? rodiny, pro?la n?meckou v?chovou, teprve pozd?ji ji jej? dom?c? u?itel Petr Mu??k sezn?mil s ?esk?m n?rodn?m ?ivotem a ?eskou literaturou, pozd?ji se za n?ho provdala
- vliv na ni m?la Bo?ena N?mcov? a kr?tk? milostn? vztah k Janu Nerudovi
- pat?? ke generaci m?jovc?, prozai?ka, autorka 1. ?esk?ho rom?nu
- p??b?hy emancipovan?ch ?ensk?ch hrdinek ? vzory pro n?rodn? spole?nost (dovedou se z??ci osobn?ho ?t?st? a ob?tovat se)

- v po??tku jej? tvorby stoj? pra?sk? pr?zy (z pra?sk?ho prost?ed? z dob ml?d? autorky)
nap?.: Prvn? ?e?ka (1861) a ?ern? Pet???ek (1871)

- venkovsk? pr?za n?m?tov? um?st?na do Podje?t?d?, tzv. je?t?dsk? rom?ny
- vrchol tvorby, 5 p??b?h? ?en, pro??vaj?c?ch konflikt mezi l?skou a mravn? povinnost?
- autorka pod?v? charakteristiku vesnick?ho lidu, cht?la ?e?it ur?it? mor?ln? ot?zky, nejv?t?? pozornost v?nuje vztahu mu?e a ?eny
- postavy ?en idealizuje, ?eny jsou schopny n?co ob?tovat (Sylva)
- vyslovuje my?lenku, ?e skute?n?ho ?t?st? nelze dos?hnout poru?en?m mravn?ch z?kon?
- v z?v?ru v?t?zstv? odpov?dnosti
- ?sil? o realismus, ale je?t? prvky romantismu: rom?ny Vesnick? rom?n, K??? u potoka (vztah Evi?ky a ?t?p?na Potock?ch; Evi?ka p?edstavuje postavu mravn? siln? ?eny, je odhodl?na zlomit kletbu ?t?p?nova rodu: ka?d? man?elstv? na statku Potock?ch skon?? ?patn?), Kant?r?ice, Frantina, Nemodlenec

- pov?dka Hubi?ka
- o l?sce Vendulky a Luk??e
- po ?prav? Eli?ky Kr?snohorsk? se stala libretem k Smetanov? stejnojmenn? ope?e

? Gustav Pfleger ? Moravsk? (1833?1875)
- pat?? k m?jovc?m, p?edstavuje po??tky soci?ln?ho rom?nu (soci?ln? probl?my, b?da, nezam?stnanost, ?asto osudy d?ln?k?)
- rom?n Z mal?ho sv?ta
- soci?ln? rom?n
- obraz ?ivota d?ln?k? v pra?sk? kartounce (rozb?jen? stroj? 1844, d?lnick? bou?e Þ Praha pol. 19. stol.)
- soci?ln? i n?rodnostn? konflikty (?e?t? d?ln?ci, n?meck? tov?rn?k)
- romantick? motivy, ?sil? o realismus

? Jakub Arbes (1840?1914)
- spjat s m?jovci, znal se s Nerudou
- autor soci?ln?ch rom?n?
nap?.: rom?n Kandid?ti existence ? pokus pomoci d?lnictvu (vliv utopick?ho socialismu)
- psal p?edev??m romaneta, nap?.:
? Newton?v mozek ? o stroji rychlej??m ne? sv?teln? paprsek; zp?tn? pohled (cesta do minulosti pln? boj?) Þ protiv?le?n? zam??en?
? Svat? Xaverius ? o domn?l? z?had? obrazu v malostransk?m kostele sv. Mikul??e; pova?. za nejlep?? romaneto

ROMANETO (z lat. mal? rom?n) = prozaick? epick? ??nr nevelk?ho rozsahu, d?j je nap?nav?; fantastick?, dobrodru?n? p??b?h s v?raznou pointou, z?kladem je z?hada, kterou se sna?? autor vy?e?it; vych?z? z v?deck?ch poznatk? nebo vlastn?ch logick?ch my?lenek

- ?asto srovn?v?n s Edgarem Allanem Poem (po??tky hororu), Arbes je p?edch?dce detektivky a sci-fi v ?esk? literatu?e
- romaneta ve 20. stol. psal Jaroslav Havl??ek
- v mnoh?ch romanetech Arbese nach?z?me autobiografick? prvky a rozs?hl? ?vahov? pas??e