V?voj ?esk?ho divadla od doby NO a? do konce 19. stolet

ST?EDOV?K
- n?bo?ensk? drama (p?vodn? sc?na: 3 zbo?n? ?eny hledaj? v hrob? Krista, aby pomazaly jeho t?lo, setk?vaj? se s and?lem, kter? jim zv?stuje Kristovo vzk???en?)
- sv?tsk? drama (prvn? staro?esk? fra?ka Masti?k??)
- loutkov? divadlo (Mat?j Kopeck?)
- lidov? drama, pololidov? tvorba (interludia = mezihry)

PO??TKY OBROZENECK?HO DIVADLA
- zpo??tku ur?eno p?edev??m lidov?mu div?kovi
- p?sobivost mluven?ho slova
- ?kol:
▫ zajistit pravideln? ?esk? p?edstaven?
▫ vychovat ?esk? herce
▫ vytvo?it ?esk? hry
▫ vliv na n?rodn? uv?domov?n? lidu
- prvn? sc?ny:
▫ od r. 1738 v Praze st?l? n?meck? divadlo v Kotc?ch (s ?inohrou i operou), 1771 1. ?esk? hra Kn??e Honz?k
▫ od r. 1783 n?meck? Stavovsk? divadlo - ?esky se hr?lo jen v?jime?n?, hl. odpoledne, ale velk? ?sp?ch, proto cht?li vlastenci vlastn? divadlo
▫ 1786 ? 1789 Bouda (ofici?ln? n?zev Vlasteneck? divadlo) na Ko?sk?m trhu (dnes V?clavsk? n?m.), divadeln? generace v ?ele s V?clavem Th?mem, hr?lo se zde ?esky, st?edisko ?esk?ho divadelnictv?, ale finan?n? probl?my, muselo b?t zbour?no pro obavu z po??ru
- reperto?r Boudy:
- p?eklady klasik? (Moliere, Shakespeare, Schiller)
- veselohry (Prokop ?ediv?: Masn? kr?my, Pra??t? sl?dci)
- vlasteneck? historick? hry (V?clav Th?m: B?etislav a Jitka)
▫ p?echodn? se uv?d?ly ?esk? hry tak? v divadle U Hybern?

? V?clav Th?m (1765 ? asi 1816)
- herec, autor her, p?ekladatel, dramaturg, zakladatel prvn?ho ?esk?ho divadla, pozd?ji ?editel ko?ovn? div. Spole?nosti
- sdru?ila se kolem n?j skupina divadeln?ch pracovn?k?, p?ekladatel?, herc? i dramatick?ch autor?, tato skupina tak? uvedla poprv? n?kter? Shakespearova dramata
- vlasteneck? hry ? t?mata z n?rodn?ch d?jin ? nap?. Vlasta a ??rka, B?etislav a Jitka

? Prokop ?ediv? (1764 ? 1810)
- veselohry, fra?ky z pra?sk?ho lidov?ho prost?ed?, popul?rn? hl. hry Masn? kr?my, Pra??t? sedl?ci

? Anton?n Josef Z?ma
- hra Old?ich a Bo?ena

? V?clav Kliment Klicpera (1792 ? 1859)
- narodil se v Chlumci nad Cidlinou, p?sobil jako profesor v HK a pozd?ji i v Praze, p?edstavuje vrchol tvorby 20. let
- hry ryt??sk?, historick?, poh?dkov? i ze sou?asnosti
- zejm?na komick? satirick? hry ze sou?asnosti ? nap?. Divotvorn? klobouk (1820), Rohov?n ?tverroh? (1825), Ka?d? n?co pro vlast (1829)
- jeho historick? hry zpravidla voln? zpracov?valy kronik??sk? l?tky ? nap?. Blan?k, Jan za chrta d?n ?
- jeho hry se dosud hraj?

? Josef Kajet?n Tyl (1808?1856)
- navazuje na d?lo Klicpery
- v?znamn? organiz?tor ?esk?ho divadeln?ho ?ivota (b?ly, besedy, recitace), dramatik, dramaturg v pra?sk?m Stavovsk?m divadle, herec, prozaik, novin?? (Kv?ty, Sedlsk? noviny), liter?rn? teoretik
- tv?rce ?esk?ho realistick?ho dramatu
- narozen v Kutn? Ho?e, syn vojensk?ho hudebn?ka (pozd?ji krej?ovsk?ho mistra); profesor Klicpera na hradeck?m gymn?ziu v n?m probudil l?sku k divadlu; p?ich?z? ke ko?ovn? divadeln? spole?nosti; pozd?ji zp?t do Prahy ? ??d? ?esk? p?edstaven? na vedlej?? sc?n? Stavovsk?ho divadla (od 1842), po revoluci 1848 ode?el z Prahy a op?t vstoupil ke ko?ovn? spole?nosti; v??il, ?e je mo?n? z?skat lidi v?chovou a p?esv?d?ov?n?m pro n?rodn? ide?ly i pro ?v?c lidu?; um?r? v chudob? v Plzni

- dramata:
▫ ze sou?asnosti: Pali?ova dcera (vztahy v mal?m m?st?, otec jedn? d?vky je ve v?zen? a cel? vina pad? na ni), Pra?sk? flamendr (hejsek, chod? po hospod?ch, v?e rozh?z?, l?ska ho nau??, jak se m? chovat), Chud? kejkl??, Bankrot??, fra?ka se zp?vy Fidlova?ka aj.
▫ dramatick? b?chorky = poh?dkov? hry: Strakonick? dud?k, Lesn? panna, Ji??kovo vid?n? aj.
▫ historick? hry: Kutnohor?t? hav??i (vzpoura hav??? v Kutn? Ho?e koncem 15. stol, ??daj? zlep?en? sv?ch soci?ln?ch podm?nek; oslava pokrokov?ho my?len? hav???), Jan Hus (historick? postava, ale vyslovuje po?adavky a c?le n?roda v sou?asnosti; setk? se v Kostnici se ?i?kou, kter? Husa podporuje a vyslovuje p?esv?d?en?, ?e revoluce zv?t?z? a odstran? ?tlak prost?ho lidu. Nem? mnoho spole?n?ho se skute?n? J. Husem), Jan ?i?ka z Trocnova, Krvav? k?tiny aneb Drahom?ra a jej? synov? aj.
▫ adaptace: Pan? Marj?nka, matka pluku

- ?urnalistika:
- Tyl ? vlastenec Þ sna?il se z?sk?vat lidi pro n?rodn? ide?ly
- t?m?? 10 let redaktorem ?asopisu Kv?ty ? soust?edil tehdej?? liter?ty (M?cha, Fri?, Sabina)
- ??dil ?asopis Vlastimil ? popul?rn?-nau?n?
- sv? n?zory a pr?ce publikoval v ?asopise Pra?sk? posel ? dvoum?s??n?k
- Selsk? noviny ? vych?zely jen kr?tce, zak?z?ny

- pov?dky:
▫ s historickou t?matikou: Dekret kutnohorsk? (p?ipom?n? ud?lost 1409, kdy V?clav IV. po?e?til Karlovu univerzitu)
▫ ze sou?asnosti: Posledn? ?ech (povrchnost, sentimentalismus; tuto pov?dku ost?e kritizoval Havl??ek), Rozervanec (pravd?podobn? o M?chovi)

? Fidlova?ka
- d?j se odehr?v? v Tylov? sou?asnosti v Praze
- fra?ka s p?sn?mi
- pra?sk? ?emeslnick? vrstvy (?esk? ?ivel), nap?. ?vec Kroutil a mlyn??sk? pomocn?k Jen?k ?bojuj?? proti pon?m?en? Praze (vdova Mast?lkov? ? br?n? l?sce sv? nete?e Lidunky a Jen?ka)
- vrcholem je lidov? slavnost pra?. ?evc? (kter? se naz?v? Fidlova?ka), kde poprv? zazn? p?se? Kde domov m?j v pod?n? slep?ho houslisty Mare?e ? stala se r. 1918 ?eskou hymnou (slova J. K. Tyl, hudba Fr. ?kroup)
- kritizuje malom??ky, kte?? se styd? za sv?j ?esk? p?vod a cht?j? se podobat N?mc?m
- poprv? uvedena v roce 1834 ve Stavovsk?m divadle

? Rozervanec
- pov?dka polemizuj?c? s romantick?m ?ivotn?m postojem K. H. M?chy
- 1. ??st ? charakter dramatu, dialog mezi venkovanem a mu?i v knihkupectv?, rozpr?v? o v?znamu slova ?rozervanec? = ?lov?k, kter? je vnit?n? ?rozervan??, je to romantik
- ?vahy o tom, jak? je M?cha ?lov?k a jak? je jeho ?ivot; Tyl reaguje na M?ch?v ?ivotn? postoj, kritizuje jeho pesimismus

? Strakonick? dud?k
- dramatick? b?chorka
- 3 jedn?n?, ?iv? dialogy, d?j prolo?en p?sn?mi
- d?jov? sch?ma: l?ska Dorotky a ?vandy, p?ek??ky, ?vandova cesta do sv?ta za pen?zi; n?vrat
?vanda, syn polednice Rosavy, odejde se z?zra?n?mi dudami do sv?ta, aby z?skal hodn? pen?z a mohl se o?enit s Dorotkou. Na cest?ch se k n?mu vet?e dobrodruh Vocilka. Dorotka se vyprav? s ?uma?em Kalafunou za ?vandou. ?vanda je mezit?m uv?zn?n Alamirem, ?enichem princezny Zuliky, kter? se zamilovala do ?vandy a cht?la si ho vz?t za man?ela. Nakonec v?e dob?e dopadne a ?vanda si Dorotku vezme za ?enu.
- postavy a dvoj? sv?t:
▫ ?esk? lidov? postavy (typy kladn?):
Kalafuna: ?esk? muzikant, houslista, vlastenec; charaktern?, ob?tavost (pomohl ?vandovi), touha po domov?
Kordula: starostliv?, pe?liv? m?ma; sv?rliv?, ale dobrosrde?n?
Dorotka: dcera hajn?ho Trnky; moudr?, ob?tav?, v?rn?, state?n?, symbol prav? l?sky
▫ ciz? sv?t:
Vocilka: typ zcela z?porn?; zb?hl? student, prosp?ch??, p???ivn?k, zbab?lec, bezcharaktern?; tzv. ?sv?tov? ?ech? (bez vztahu k vlasti) nebezpe?? odrodilstv?; podobn? i voj?k ?avli?ka
▫ poh?dkov? postavy:
princezna Zulika, kr?l Alenoros, princ Alam?r ? strnulost, nep?irozenost, rozmarnost, krutost, marnivost (? ?esk? prost?ed?)
▫ sv?t v?l:
neskute?n? postavy, nap?. Rosava (?vandova matka); spojitost se sv?tem skute?n?m (?vandovy o?arovan? dudy), zosobn?n? ?esk? p??roda (matka ? ochr?nkyn?, vlast)
▫ ?st?edn? postava ?vanda
vlastnosti dobr? (podnikavost, dobrosrde?nost), ale i ?patn? ? vypl?vaj?c? z ml?d? a nezku?enosti (p??li?n? touha po pen?z?ch, d?v??ivost, lehkomyslnost; podl?h? ciz?m vliv?m, kol?s? ve vztahu k Dorotce); jeho charakter se b?hem hry vyv?j? k dobr?mu (pracovitost, n?rodn? hrdost)
- jazyk postav (charakteriza?n? prost?edek):
?esk?, lidov? (Kalafuna, ?vanda)
sv?t?ck? (Vocilka ? ciz? slova, zkomoleniny)
ne?ivotn? a strojen? (Zulika)
poetick? (v?ly ? mluv? ve ver??ch)
- z?m?r:
oslava ?esk?ho lidu ? s?ly, l?sky, ob?tavosti, vlastenectv?
varov?n? p?ed odrodilstv?m, p?ed p??li?nou touhou po pen?z?ch
- v dramatu se prol?n? sv?t lid? a sv?t poh?dkov?, sv?t lid? je zobrazen realisticky Þ autor stoj? na po??tku realismu; vytvo?il r?zn? typy lid? (typizace = znak realismu); poh?dkov? postavy nejsou typizov?ny, mluv? kni?n?m jazykem, mohou zasahovat do ?ivota lid?

- na Tyla navazuje Stroupe?nick?, vrchol ?esk?ho realistick?ho dramatu ? Mary?a brat?? Mr?t?k?

DRAMATICK? B?CHORKA = poh?dkov? motivy (v?ly, kouzeln? dudy, princezna, princ), sv?t lid? a sv?t postav, nese znaky romantismu i realismu

? Karel Hynek M?cha (1810- 1836)
- spolu se sv?mi p??teli spat?uje ??inn? prost?edek, jak n?rodn? uv?domovat ?irok? vrstvy, v divadle
- r?d nav?t?vuje ?esk? p?edstaven? ve Stavovsk?m divadle
- jako ochotn?k p?sob? na sc?n? Kajet?nsk?ho divadla na Mal? Stran?, za??zen?ho J. K.Tylem
- p?i zkou?k?ch na ochotnick? p?edstaven? potkal Eleonoru ?molkovou (Lori), do kter? se v??niv? zamiloval

? Karel Sabina ( 1813- 1877)
- libreta k oper?m Prodan? nev?sta, Branibo?i v ?ech?ch

PROZATIMN? DIVADLO
Rozvoj ?esk?ho divadla a dramatu v 60. letech 19. stolet? je spjat s celkov?m kulturn?m rozvojem po p?du Bachova absolutismu. Aktu?ln? byla ot?zka st?l? ?esk? sc?ny v Praze. Ustanoven Sbor pro z??zen? N?rodn?ho divadla (Palack?), konaj? se sb?rky pod heslem N?rod sob?. V roce 1862 bylo otev?eno Prozat?mn? divadlo (stoj? dodnes, tvo?? sou??st ND ? bo?n? k??dlo). Prvn?m p?edstaven?m byla H?lkova historick? trag?die Kr?l Vuka??n. V?znamn?m ?inem bylo uveden? cyklu Shakespearov?ch her v r. 1864.

? Emanuel Bozd?ch
- dramatik Prozat?mn?ho divadla, autor historick?ch veseloher: Zkou?ka st?tn?kova (hrdina rak. vyslanec v Pa???i, hrab? z Kounice), Sv?ta p?n v ?upanu, Gener?l bez vojska
- tagedie Baron Goetz

? Franti?ek V?nceslav Je??bek
- hra Slu?ebn?k sv?ho p?na

N?RODN? DIVADLO
- ND = projev s?ly n?roda, manifestace kulturn? a politick?

Roku 1868 byl polo?en z?kladn? k?men N?rodn?mu divadlu. Jeho stavba byla jedn?m z nejv?znamn?j??ch kulturn?ch ?in? 19. stolet? v ?esk?m prost?ed?.
Um?lc?m, kte?? se pod?leli na stavb? ND, v?zdob? a provozu, se ??k? Generace ND:
▫ architekti: Ferdinand Schulz, Josef Z?tek
▫ socha?i: Josef V?clav Myslbek (vnit?n? sochy), Bohuslav Schnirch (trojsp?e?? frygy)
▫ mal??i: Josef M?nes, Mikol?? Ale? (obrazy lunety, cyklus m? vlast), Franti?ek ?en??ek (vyzdobil strop), V?clav Bro??k, Vojt?ch Hynais (maloval oponu), Josef Ma??k

N?rodn? divadlo bylo dokon?eno r. 1881, av?ak je?t? t?ho? roku vyho?elo. Definitivn? bylo otev?eno koncem roku 1883 (v?dy Smetanovou Libu??).
Prvn?m ?editelem ND byl Franti?ek Adolf ?ubert. Prvn?m dramaturgem byl Ladislav Stroupe?nick?.
Vznik ND podn?til rozvoj ?esk? dramatick? i hudebn? tvorby, stalo se st?ediskem ?esk?ho divadeln?ho ?ivota.

Hudebn? tvorba hned 3 ?esk?ch skladatel? dos?hla v tomto obdob? sv?tov? ?rovn?:
? Bed?ich Smetana (1824 ? 1884)
- tv?rce ?esk? n?rodn? hudby a ?esk? opery (Branibo?i v ?ech?ch, Prodan? nev?sta ? ob? libreta Karel Sabina, Dalibor, Libu?e, Dv? vdovy, Hubi?ka, Tajemstv?, ?ertova st?na ? 3 posledn? libreta Eli?ka Kr?snohorsk?)

? Anton?n Dvo??k (1841 ? 1904)
- opery Jakob?n, ?ert a K??a, Rusalka



? Zden?k Fibich (1850 ? 1900)
- tv?rce modern?ho sc?nick?ho melodramu (Hippodamie ? vych?z? z b?snick?ho textu Jaroslava Vrchlick?ho) a skladatel oper (Nev?sta messinsk?, ??rka?)

V 1. f?zi (80. l?ta) byly v ND uv?d?ny p?eklady d?l ciz?ch autor?. Nejv?t?? ohlas m?ly hry H. Ibsena (Nora, Divok? kachna), hry rusk?ch realistick?ch autor?: Gogol (Revizor), A. P. ?echov (Str??ek V??a, T?i sestry, Vi??ov? sad).
Od konce 80. let ? hry ?esk?ch realistick?ch autor?.

?ESK? REALISTICK? DRAMA
Dramatick? tvorba m?jovc?, ruchovc? a lum?rovc? nem?la velk? v?znam. Z tvorby t?chto autor? vynikly pouze hry Vrchlick?ho a Sl?dek obohatil ?esk? sc?ny p?eklady Shakespearov?ch dramat. ?esk? realistick? drama nastupuje na jevi?t? na p?elomu 80. a 90. let. Pop?r? dosavadn? z?kladn? funkce divadla: funkci reprezenta?n? (historick? hry), funkci z?bavnou (fra?ky).
Realistick? drama prosazuje pravdivost jako hlavn? funkci a krit?rium:
▫ pravdivost obsahu ? soci?ln? t?mata, oby?ejn? ?esk? ?ivot
▫ pravdivost jazyka ? dialog, i nespisovn? ?e?tina, n??e??, hovorov? ?e?tina
▫ pravdivost v?pravy ? sc?na je v?edn?j??, kost?my z prost?ed? postav, folkl?rn? prvky. Lidov? p?sn?
▫ pravdivost hereck?ho projevu ? p?ibl??en? nitra a my?len? hrdin?, psychologick? pravdivost

Realistick? drama se vytv??? pod vlivem sv?tov?ch autor? (Anton Pavlovi? ?echov, N. V. Gogol, H. Ibsen).
D?j se v?t?inou odehr?v? na venkov?. Auto?i v?t?inou p??? trag?die ? rodinn? (majetek). Pr?kopn?kem ?esk?ho realistick?ho dramatu je Ladislav Stroupe?nick?.

? Franti?ek Adolf ?ubert (1849-1915)
- psal hry se soci?ln?mi n?m?ty, prvn? ?editel ND
- Jan V?vara ? drama o sedl?kovi, kter? se bou?? proti bezpr?v? feud?l?
- Drama ?ty? chud?ch st?n ? o ?esk?m horn?kovi, kter? bojuje proti n?meck?m podnikatel?m o pr?vo na pr?ci a za pr?va n?rodn?

? Ladislav Stroupe?nick? (1850-1892)
- prvn? dramaturg ND
- dnes se jeho hry p??li? nehraj?, psal veselohry a historick? hry, nap?. Zv?kovsk? rar??ek, Pan? mincmistrov?
- veselohra Na?i furianti
- z jiho?esk? vesnice
- furiant = ?lov?k namy?len?, py?n?, sebev?dom?, p???inou je soci?ln? rozvrstven? i povahov? vlastnosti (jeden chce b?t lep?? ne? ostatn? za ka?dou cenu)
- z?pletka: spor o to, kdo m? b?t ve vsi ponocn?m
- autor?v ironick? a kritick? postoj k vztah?m mezi lidmi na vesnici
- slo?it? charaktery postav ? jejich furiantstv? (starosta obce Dubsk?, nejbohat?? sedl?k, ?vec Habr?perk a voj?k Bl?ha ? poznali sv?t  ?ivotn? moudrost)
- tato hra p?edstavuje mezn?k v dramatu, za?alo se upou?t?t od n?ro?n?j??ch her, objevuj? se n?m?ty ze v?edn?ho ?ivota.

? Gabriela Preissov? (1862?1946)
- p?edstavitelka vesnick? realistick? pr?zy a autorka dramat, n?m?ty z ji?n? Moravy, proto?e se provdala za ?editele hodon?nsk?ho cukrovaru a pro?ila zde p?r let
- ot?esn? trag?die ze slov?ck? vesnice: Gazdina roba ( opera Eva - J. B. Foerster), Jej? pastorky?a ( opera Jej? pastorky?a - L. Jan??ek; star? mlyn??ka se dopustila zlo?inu, aby zachr?nila ?t?st? nevlastn? dcery); lidsk? vztahy ovl?d?ny majetkem a vn?j??m pokrytectv?m; psychologick? kresba postav

? Alois (1861?1925) a Vil?m (1863?1912) Mr?t?kov?
- auto?i vesnick? pr?zy, narozeni na Jimramov? na ji?n? Morav?
- realistick? trag?die Mary?a (5 jedn?n?)
- vrchol ?esk?ho kritick?ho dramatu; premi?ra 1894 v odpoledn?m p?edstaven? v ND
- ?sp?ch u lidov?ho div?ka, kritika hru nep?ijala kladn? (kritick? pohled na ?ivot moravsk? vesnice)
- herci: Eduard Vojan, Jind?ich Mo?na, Leopolda Dost?lov?
- ze slov?ck? vesnice
- t?ma: obraz soci?ln?ch rozd?l?, ?lohy pen?z na vesnici a s?ly p?edsudk? v tehdej??m ?ivot?
- d?j nen? slo?it?, rychl? sp?d: Mary?a, dcera sedl?ka L?zala, donucena k s?atku s vdovcem, mlyn??em V?vrou (v?kov? nerovnost, ale majetek) ? citov? vztah Mary?in k chud?mu Franckovi. Mary?a je ne??astn? a situaci ?e?? otr?ven?m V?vry.
- kompozice dramatu podle vzoru antick? trag?die: expozice (z?kladn? situace, nazna?ena z?pletka ? spor L?zala a V?vry o v?no), kolize (Mary?in odpor k s?atku), krize (Franck?v n?vrat z vojny, p?emlouv? Mary?u, V?vrova st?elba, vrchol? spory o v?no), peripetie (Mary?ino rozhodnut?), katastrofa (V?vrova smrt)
- funkce slov?ck?ho n??e??: charakteristika postav a prost?ed?
- z?m?r: auto?i cht?li upozornit na ?lohu pen?z na vesnici, na tragick? n?sledky vynucen?ho man?elstv?


- pr?za brat?? Mr?t?k?:
- rom?nov? cyklus Rok na vsi ? z rozhran? Slov?cka a Han?
- pr?za Vil?ma Mr?t?ka:
- rom?n Poh?dka m?je ? oslava p??rody a l?sky; milostn? idylick? p??b?h Helenky a pra?sk?ho studenta R??i; lyrizace d?je (vliv impresionismu), personifikace p??rodn?ho d?n?;
- rom?n Santa Lucia ? o studentu um?raj?c?m v Praze b?dou (vliv naturalismu)

DRAMATICK? TVORBA M?JOVC?
? Jan Neruda (1834-1891)
- pokou?el se ps?t dramata, v?t?inou se soci?ln?mi motivy
- veselohry: ?enich z hladu, Prodan? l?ska, ?ena miluje srdnatost, Merenda nest??dm?ch
- trag?die: Francesca di Riminy - (hr?no bez ?sp?chu ve Stavovsk?m divadle)
- jeho dramata v?ak vesm?s neusp?la
- pozd?ji se Neruda k dramatick? tvorb? u? nevr?til
- Divadeln? ot??ky ? ?asopis v?novan? d?n? kolem divadla, obsahoval drobn? kritiky div. her, portr?ty autor? a herc?, fejetony o ?innosti, reperto?ru divadla, atd.; sv?d?? o Nerudov? kladn?m vztahu k divadlu

? V?t?zslav H?lek (1835-1874)
- jako dramatik ?sp??n?j?? ne? Neruda
- psal v?t?inou ver?ovan? trag?die s historick?mi n?m?ty: Kr?l Vuka??n, Z?vi? z Falken?tejna, Kr?l Rudolf (cenzurou nebyl povolen k uv?d?n? na sc?n?), Kr?l Ji?? z Pod?brad (nedokon?il), Carevi? Alexej, Sergius Catilina, Amnon a Tamar
- historick? postavy a ud?losti z?m?rn? aktualizoval  m?ly promlouvat k jeho sou?asn?k?m
- jeho nedosti?n? vzory Schiller a Shakespeare
- jeho hry trp?ly konstruovan?mi d?ji a m?lo ?iv?mi hrdiny
- spolu s Nerudou autor Divadeln?ch ot??ek

DRAMATICK? TVORBA LUM?ROVC?
? Jaroslav Vrchlick? (1853-1912)
- od roku 1882 tvo?il tak? pro divadlo, ale ve sv?ch trag?di?ch a komedi?ch dosahoval jen pr?m?rn?ho ?sp?chu
- melodramatick? trag?die, trilogie Hippodamie (N?mluvy Pelopovy, Sm?r Tantal?v, Smrt Hippodamie), ?erp? z ?eck? mytologie. Je zn?mo dodnes, nehraje se v divadle, ale Zden?k Fibich z nich ud?lal libreta pro sv? oratoria.
- trag?die Drahom?ra (kn??na, matka sv. V?clava, nechala zab?t sv. Ludmilu), voln? pokra?ov?n? Brat?i (o Boleslavovi a sv. V?clavovi, kon?? vra?dou V?clava)
- komedi? je m?n?, v?t?inou na historick? t?ma: Kn??ata (o boj?ch mezi P?emyslovci a Vr?ovci), Rab?nsk? moudrost (z Rudolf?nsk? doby)
- s oblibou sah? k antick?mu m?tu: Pomsta Catullova (odehr?v? se v ??m?, hrdina je ??msk? milostn? b?sn?k), Midasovy u?i, Smrt Odyssea, V duchu Dionysov?
- vliv Shakespeara: Soud l?sky (z renesan?n? doby, hrdina italsk? b?sn?k Francesco Petrarca)
- veselohra Noc na Karl?tejn? ? z?pletky vypl?vaj? ze z?kazu p??stupu ?en na hrad (Eli?ka Pomo?ansk?, kr?lova man?elka poru?? jeho z?kaz, ten je pak zru?en), l?ska a ?ensk? lstivost v?t?z? nad rozumem. Na n?m?t t?to hry vznikl muzik?l.

? Julius Zeyer (1841-1901)
- romantick? poh?dka podle slovensk?ho n?m?tu Rad?z a Mahulena (o s?le opravdov? l?sky princezny Mahuleny k princi Rad?zovi, kter? zachra?uje p?ed moc? zla), nejlep?? z jeho d?l, hudbou ji opat?il Josef Suk
- psal i hry z historickou tematikou (z ciz? i na?? historie): Libu?in Hn?v, Neklan

? Eli?ka Kr?snohorsk? (1847 ? 1926) (ruchovci)
- liter?rn? kriti?ka, b?sn??ka, libretistka, p?ekladatelka, pracovala v ?ensk?m hnut? za vzd?l?v?n? ?en
- libreta k Smetanov?m oper?m Hubi?ka, Tajemstv?, ?ertova st?na

? Alois Jir?sek (1851-1930)
- ozna?ov?n za nejlep??ho autora ?esk? historick? pr?zy 2. pol. 19. st. a po?. 20. st.
- historick? dramata: husitsk? trilogie Jan Hus, Jan ?i?ka, Jan Roh?? (symbolizuj? v?rnost pravd? a boj za ni a? do smrti)
- z obdob? obrozeneck?ho: M.D.Rettigov? (veselohra, idyla vlastenky a kucha?ky)
- poh?dkov? hra: Lucerna (s lidov?mi a humorn?mi prvky, vlasteneck? charakter, zfilmov?no), mlyn?? br?n? p?ed p?ny starou l?pu, kterou zasadili jeho p?edkov? a kter? je symbolem lidov? tradice. Vyu?ije d?vn? pov?sti a doprov?z? kn??nu v noci s lucernou. L?pa je zachr?n?na.
- ze sou?asnosti (venkov): Vojnarka (hl. hrdinka pan? Vojnarov?. L?ska mileneck? proti l?sce mate?sk?), Otec (majetek rozhoduje o vztaz?ch mezi lidmi).