V?znam osobnosti a d?la J. A. Komensk?ho, baroko

- jako epocha i jako um?leck? sm?r, literatury, v?tvarn?ho um?n?, hudby, architektury, socha?stv?
- od pol. 16. stol. v It?lii a ve ?pan?lsku, odtud se roz???ilo do cel? Evropy, kon?? v 18. stol.
- u n?s pln? rozkv?t baroka spad? do doby pob?lohorsk? (17. ? 18. stol.)
- soub??n? se rozv?j? osv?censtv?, klasicismus a preromantismus (17. ? 18. stol.)

- znaky:
▫ baroko je reakc? na nadvl?du rozumu v renesan?n?m obdob?, ?lov?k rozumu nev???, je pop?r?n rozum
▫ odvrat od p??rody a od pozemsk?ho ?ivota, zam??en? k vlastn?mu nitru
▫ ?lov?k se up?n? k hodnot?m nadpozemsk?m a v?cn?m, zd?raz?ov?n? posmrtn?ho ?ivota
▫ v?ra v nadp?irozen? s?ly, z?zraky = mysticismus, duchovnost
▫ zd?raz?ov?na bezmocnost ?lov?ka
▫ ?asto d?la alegorick? ? vyjad?ov?n? pomoc? symbol?
▫ kontrast, dramati?nost (nap?. krut? ??bel ? milostiv? B?h, zlo ? dobro, chudoba ?lov?ka ? n?dhera chr?m?, hr?zy v?lek ? nadpozemsk? r?j)
▫ pesimismus
▫ touha po pozn?n?
▫ zd?raz?ov?n? cit?, pro?itk?
▫ barokn? ?lov?k pravdu nehled?, byla mu zjevena, jde o to, jak ji bude pro??vat, baroko je sm?r nerealistick?
▫ monumentalita ? snaha ohromit ?lov?ka, d?raz na citovost a? exaltovanost, vnit?n? nap?t?, patos, nads?zka

v architektu?e:
? kostely, chr?my, m?ansk? domy (?t?ty)
? k?ivky, vln?n?, oblouky, kopule (m?sto pravo?hl?ch tvar?)
? mohutnost, velkolepost staveb, vynikaj?c? akustika
? vnit?n? v?zdoba ? obrazy v zlacen?ch r?mech, mramor, p?em?ra ozdob, sochy; morov? sloupy na n?m?st?ch
? Kry?tof a Kili?n Dienzenhoferov? (vrcholn? ?es. baroko, Loreta, chr?m sv. Mikul??e na Mal? Stran?, kostel sv. Mark?ty v B?evnov?), Giovanni Santini (Kostel sv, Jana Nepomusk?ho na Zelen? Ho?e, z?mek Karlova Koruna), Jan Bernard Fischer z Erlachu
 typick? tv??nost ?esk? vesnice  lidov? baroko (selsk? staven?, kostely, hospod??sk? dvory, kapli?ky, bo?? muka apod.)
v socha?stv?:
? sochy v dramatick?m pohybu, vnit?n? nap?t?, k?e?ovitost, patetick? gesta
 Maty?? Braun (sochy ne?est? a ctnost? na Kuksu), Ferdinand Maxmili?n Brokoff (dramaticky pojat? plastiky, n?kter? sochy na Karlov? most?)
v mal??stv?:
? ?erosvit (kontrast sv?tla a st?nu)
 vl?msk? mal?? Petr Paul Rubens, holandsk? Rembrant van Rijn, v ?ech?ch Karel ?kr?ta (portr?ty), Petr Brandl (olt??e), Slov?k J?n Kupeck?
v hudb?:
? varhann? hra, fuga, opera
 J. S. Bach, G. F. H?ndel, J. V. Stamic, J. Myslive?ek ? p?edch?dci Mozartovi
 chr?mov? skladby F. X. Brixiho, J. J. Ryby
 Ji?? Anton?n Benda

v literatu?e:
 pokles ?rovn? ?esky psan? literatury
 n?bo?ensk? motivy, ?vahy o mravnosti ?ivota a jeho posmrtn?m pokra?ov?n?
 hrdina ? sv?tec v n?bo?ensk?m nebo past?? v sv?tsk?m d?le
 aktualizace typick?ch st?edov?k?ch ??nr?: legenda, duchovn? p?se?, epos, trakt?t, reflexivn? lyrika
 vyu?it? obraznosti, alegorie symbol?


?ESK? POB?LOHORSK? LITERATURA
- od 30. let 17. stol. do 70. let 18. stol., po por??ce na B?l? ho?e 8. 11. 1620
? potrest?ni ??astn?ci odboje, konfiskace majetku, nucen? exil
? hospod??sk? rozvrat  utu?en? nevolnictv?
? rekatolizace (odm?t?na jin? v?ra ne? katolick?), germanizace (?J nebyl ??edn?m jazykem)

- liter?rn? tvorba:
a) exulantsk? (Pavel Sk?la ze Zho?e, Pavel Str?nsk?, Jan ?mos Komensk?)
b) dom?c?: ofici?ln?
lidov?
pololidov?

- v duchovn? literatu?e: n?bo?ensk? poezie (legend?rn? n?m?ty) ? um?lecky n?ro?n?, bohat? slovn? z?soba; k?z?n? postily, ?ivotopisy svat?ch, rozj?m?n? i agita?n? nebo polemick? spisy
- v literatu?e sv?tsk?: hl. past??sk? poezie ? odkl?n? se od skute?nosti k idylick?m prost?ed?m
EXILOV? TVORBA
- emigranti z ?ech do Polska, N?mecka a ??ste?n? na Slovensko
- nekatolick? v?ra, h?jen? pob?lohorsk?ch pom?r?
- po rozvratu situace se bratrsk? emigrace soust?e?uje nejv?ce v polsk?m m?ste?ku Le?n?, kde pokra?oval ve sv? ?innosti i Jan ?mos Komensk?

? Jan ?mos Komensk? (1592?1670)
Narodil se z?ejm? v Nivnici na ji?n? Morav?, vyr?stal v m?ansk?m prost?ed?. Brzy p?i?el o sv? rodi?e. Studoval na bratrsk?ch ?kol?ch v P?erov? a ve Str??nici, pak na n?meck?ch protestantsk?ch univerzit?ch v Herbornu a Heidelbergu. Po n?vratu se stal u?itelem v P?erov?, pak ve Fulneku. Posledn? biskup jednoty bratrsk?. Po vyd?n? Obnoven?ho z??zen? zemsk?ho odch?z? do polsk?ho Le?na. Podnikal cesty do Anglie, ?v?dska, Uher a Holandska. Po roce 1656 se usazuje v Amsterodamu, kde v roce 1670 um?r?. Je pochov?n v Naardenu. Psal ?esky a latinsky (cht?l, aby se s jeho d?lem mohli seznamovat vzd?lanci cel?ho sv?ta)

? Labyrint sv?ta a r?j srdce (2 ??sti)
- satirick? alegorie sv?ta (jako m?sta) s postavou poutn?ka ? vzd?lance (= autor); poutn?k se vyd?v? do sv?ta, proto?e hled? m?sto, kde by bylo bezpe?n?ji a kde by mu bylo dob?e
- pr?vodci: V?ezv?d V?udybud (zosob?uje snahu ?lov?ka o pozn?n?) a M?men? (p?edstavuje ?lov?ka pohodln?ho a klam?m p?izp?sobiv?ho)
- ?patn? nasazen? br?le M?men? poutn?kovi nep?ek??ej? ve spr?vn?m pozorov?n? a umo??uj? mu srovnat skute?n? a klamn?, poutn?k pozoruje r?zn? stavy a zam?stn?n?, ale nikde nenal?z? uspokojen?, ?to?i?t?m p?ed sv?tem je mu nakonec r?j srdce - vlastn? nitro, kde nal?z? sv?ho Boha a s n?m i klid
- ostr? kritika tehdej?? spole?nosti (touha po pen?z?ch, podvod, klam, v?lky ap.)
- n?zorn?, srozumiteln? styl, dokonal? forma, jazyk bohat? (synonyma, n?kolikan?sobn? v?tn? ?leny), n?zorn?; slo?it? souv?t?, tzv. humanistick? perioda (tj. soustava v?t spojen? do dvoud?ln?ho souv?t?, jeho? ??sti se odd?luj? dvojte?kou nebo st?edn?kem a naz?vaj? se p?edv?t? a z?v?t? = j?dro v?pov?di); vliv latiny

ALEGORIE ? vyu??v? p?enesen?ho v?znamu v r?mci cel?ho d?la; d?j m? doslovn? a z?rove? p?enesen? v?znam

- k d?l?m s n?bo?enskou t?matikou pat??:
? Hlubina bezpe?nosti
- my?lenkov? souvis? s Labyrintem
- zde zobrazil sv?t jako kolo, ve st?edu je B?h, ??m v?c se ?lov?k vzdaluje od st?edu, t?m v?c propad? zmatk?m; jedinou jistotou ?lov?ka je B?h

- pedagogick? pr?ce (?u?itel n?rod??):
? Informatorium ?koly mate?sk?
- metodick? p??ru?ka pro rodi?e, hl. matky, jak vychov?vat d?ti v p?ed?koln?m v?ku

? Br?na jazyk? otev?en? (Janua linguarum reserata)
- u?ebnice latiny, u?ebnice jazykov? i u?ebnice re?li? (u?en? o sv?t?)
- obsahuje 8000 slov v 1000 v?t?ch, kter? Komensk? uspo??dal podle v?cn?ch okruh? do 100 my?lenkov?ch celk?

? Sv?t v obrazech (Orbis pictus)
- 1. obr?zkov? u?ebnice na sv?t? (?ilustrovan? Br?na jazyk??)
- spojen? jazykov?ho a v?cn?ho vyu?ov?n?, vzor pro u?ebnice ciz?ch jazyk?

? Velk? didaktika (Didactica magna)
- z?sady modern?ho vyu?ov?n? a v?chovy (nap?. vyu?ov?n? pro v?echny, zdarma a v mate?sk?m jazyce; d?raz na praxi ? u?it v?domostem i dovednostem; d?raz na t?lesnou v?chovu; n?zornost vyu?ov?n? ? postup od zn?m?ho k nezn?m?mu, od v?eobecn?ho k odborn?mu, od konkr?tn?ho k abstraktn?mu, pozn?v?n? p??rody; d?le?itost k?zn?)
- spis obsahuje i n?zor na koncepci vzd?l?n?: rozd?len? v?chovy do 4 stup?? po 6 letech na v?chovu p?ed?koln?, tj. v rodin?, pak ve ?kole obecn? (v?uka v mate?sk?m jazyce), d?le latinsk? (gymn?zium) a na akademii (dopln?no cestov?n?m)

- jeho pedagogick? pr?ce sm??ovaly k tzv. pansofii = v?ev?d? ? cht?l shrnout dosavadn? poznatky ve v?d?
- p?ipravoval slovn?k Poklad jazyka ?esk?ho, ale sho?el p?i po??ru v Le?n?
- bojoval za sv?tov? m?r, v??il panharmonick?m my?lenk?m (vzd?lan?j?? lid? nebudou v?st v?lky)
- jedinou z?rukou ?t?st? je m?r, vyz?v? lidstvo, aby nev?l?ilo

- smutek nad soudob?mi pom?ry vyjad?uje v d?le
? K?aft um?raj?c? matky jednoty bratrsk? (1650)
- s pou?it?m alegorick? formy z?v?ti (k?aft = z?v??) se sna?? pos?lit p??slu?n?ky sv? c?rkve odsouzen? k z?niku v?rou, ?e se d?dicem odkazu jednoty bratrsk? stane cel? ?esk? n?rod

- je autorem n?kter?ch latinsk?ch her, nap?. soubor her ?kola hrou (?kola na jevi?ti, Schola ludus, 1654) nebo hra o Diogenovi; m?ly prohloubit praktick? ?e?ov? znalosti ?actva

- literatura o Komensk?m:
? Milo? V?clav Kratochv?l ? rom?n ?ivot Jana ?mose  film Putov?n? Jana ?mose
? Franti?ek Ko??k ? And?l m?ru

- v emigraci je?t? tvo??:
? Pavel Str?nsk? ? politick? spis O st?t? ?esk?m
? Pavel Sk?la ze Zho?e ? Historie c?rkevn?


DOM?C? LITERATURA
a) Ofici?ln?
- autory byli p?edev??m jezuit?
- hl. naukov? literatura:
? Bohuslav Balb?n (1621?1688)
- jezuita, misijn? kazatelsk? i liter?rn? ?innost
- latinsk? pojedn?n? Rozprava na obranu jazyka slovansk?ho, zvl??t? ?esk?ho - obhajuje pr?vo n?roda na vlastn? jazyk,vyd?na a? na po??tku n?rodn?ho obrozen?

- literatura n?bo?ensk? = duchovn?:
? Bed?ich Bridel (1619?1680)
- autor poezie i pr?zy
- n?bo?ensky rozj?mav? lyrika - poema Co B?h? ?lov?k? ? mystick?, patetick? ?vaha o dokonalosti bo?? a nicot? lidsk? existence, ?lov?ka p?irovn?v? k b?d?, ne?t?st?, chudob??, je m?n?cenn?, nicotn?; b?h je ?t?st?, v?e dobr?, smysl, rada v?eho?  kontrast
- integr?ln? lyrika ? spojuje prvky meditativn?, p??rodn? atd., m?s? se r?zn? druhy lyriky

? Adam Michna z Otradovic (1600 ? asi 1676)
- skladatel a varhan?k, u?itel hudby
- autor ukol?bavek (Hajej, m?j and?lku), milostn?ch p?sn? (Pod na?ima okny), v?no?n?ch koled (Cht?c, aby spal) ? v kancion?lu ?esk? mari?nsk? muzika

? Felix Kadlinsk?
- jezuitsk? profesor, tv?rce ?esk? barokn? poezie
- p?eb?snil p?s?ov? soubor n?meck?ho jezuity Friedricha von Spee a dal mu n?zev Zdoroslav??ek

Cenzura, ni?en? ?esk?ch nekatolick?ch knih je spojeno s jezuitou Anton?nem Koni??em, autorem soupisu zak?zan?ch knih.
?padku ?esk?ho jazyka, p?ej?m?n? ciz?ch slov a zu?ov?n? ?ten??sk? z?kladny se sna?ili (?asto ne?sp??n?) ?elit tzv. ?brusi?i jazyka?, nap?.:
Mat?j V?clav ?teyer, Brus jazyka ?esk?ho
V?clav Jan Rosa, ?echo?e?nost
? latinsky psan? gramatika a stylistika, sv?d??c? o necitliv?m novota?en?, o?i??ov?n? jazyka (tzv. purismus, z lat. purus = ?ist?) tvo?en?m novotvar? (nap?. ?istonosopl?na = kapesn?k, b?inkoklapka = klav?r, skokotnosta = tane?n? mistr)


b) Pololidov?
- p?echod mezi ofici?ln? literaturou a lidovou slovesnost?
- literatura o lidu, ale z pozic ne lidov?ch ani pansk?ch, ale m?ansk?ch; znalost lidov?ho prost?ed?
- ??nry:
? kram??sk? (jarmare?n?) p?se? ? epick? p?sn?, rozs?hl? (funkce dne?n?ch novin), o zaj?mav?ch p??hod?ch (po??ry, povodn?, ne??astn? l?sky, vra?dy); zp?vali je o jarmarc?ch potuln? kram??i za doprovodu fla?inetu a ukazov?n? v?jev? na seri?lu obr?zk?, prod?vali texty p?sn?, obl?beny od 16. do pol. 19. stol.
? p?sm?ck? kroniky ? literatura 18. a po?. 19. stol. Mezistupe? mezi p?semnictv?m a ?LS, v?znam pro uchov?n? souvislosti ?esky psan? literatury v dob?, kdy byl jej? v?voj p?eru?en, v kronik?ch se zna?nou p?esnost? zachyceno ovzdu?? doby; p?sm?ck? literatura = pr?za nau?n? a v?chovn?, poezie v tradici lidov? p?sn?, kram??sk? i duchovn?
nap?. Ji?? Voln? ? O t?ech ?en?ch zchytral?ch
Franti?ek Jan Vav?k ? nejen lidov? p?sn?, ale i selsk? rebelie, psan? ?esky, dochov?vaj? dokument?rn? p?esn? zpr?vy, z?znamy ver?ovan?ch skladeb, ohlasy soudob?ch ud?lost?, praktick? rady pro v?edn? ?ivot
? kn??ky lidov?ho ?ten? ? p?in??ej? vzd?l?n? i z?bavu v podob? jednoduch?ho p?evypr?v?n? klasick? literatury (nap?. p??b?hy o Meluz?n? a Faustovi)
? interludia (intermedia, mezihry) ? vkl?daj? se do del??ch, p?ev??n? n?bo?ensk?ch her, a maj? jednoduchou z?pletku nebo zdroj kroniky; ?ast? postavy: nevzd?lan? venkovan, neschopn? l?ka?, t?mata: ?enitba, opilstv?;, v?t?. Hr?v?ny o venkovsk?ch sv?tc?ch ??ky, zachycuj? sv?zeln? postaven? roln?k?; fra?ky z lidov?ho ?ivota pro drobn? m?anstvo, ?asto v?sm?ch sedl?kovi, nevyb?rav? kritika s vulgarismy
nap?. V?clav Franti?ek Kocm?nek - skladba Lamentatio rusticana (Lamentace venkovan?) se selsk?m ot?en??em, tj. skladbou o selsk?m ?ivot?; sloky kon?? v?dy ver?em modlitby
Ji?? Ev. Ko?er?ck? ? Jarmare?n? interludium


c) Lidov?
- tvorba lidu, zvl. venkovsk?ho, bohatstv? tematick? a ??nrov?, doklad tvo?ivosti a um?leck?ho c?t?n? lidu, odraz jejich ?ivotn?ch zku?enost?, posilovala ?esk? lid, d?le?it? pro zachov?n? ?J
- inspira?n? zdroj pro literaturu, zvl. v obdob? n?rodn?ho obrozen? (Erben, ?elakovsk?, N?mcov?), ale i pro literaturu 20. stol. (E. F. Burian, M. Kab?tov?)
- znaky ?LS:
▫ anonymita
▫ ?stn? tradov?n?
▫ variabilita textu
▫ kolektivnost
▫ lidovost
▫ jednoduchost
- ??nry:
? poh?dky ? nadp?irozen? jevy, obsahuj? i mravou?n? ponau?en?, vych?zej? n?kdy z biblick?ch motiv?, bajek nebo ze sou?asnosti, v?t?zstv? dobra nad zlem je jejich logick?m d?sledkem
? pov?sti ? jednoduch? p??b?hy z minulosti (nap?. blanick? pov?st, pov?st o Bruncv?kovi, o Daliborovi) nebo z doby ned?vn? ?i sou?asn? (chodsk? rebelie, J?no??k a zbojnictv?), mohou se pojit i s ur?it?m m?stem anebo lidsk?m spole?enstv?m ? tzv. pov?sti rodov?; vize lep??ho ?ivota v budouc? dob?
? p?sn? ? zprav. forma lyrickoepick? b?sn?, pravideln? sloka, rytmus, r?m, refr?n; p?sobiv? balady ? nap?. Osi?elo d?t?, Utonul?, Sestra travi?ka; lyrick? p?sn? ? duchovn?, vojensk?, soci?ln?, tane?n? i milostn?, zbojnick?, nap?. Slun??ko za hory zach?z?, Po?kejte, vy p?ni, ?ak v?s p?nbu skloni, Co to m?? d?ve?ko, Pod na?ima okny, P?se? o ?ty?ech posledn?ch v?cech ?lov?ka
? proroctv? ? bl?zk? pov?stem, nap?. Libu?ino proroctv?
? lidov? dramata ? vych?zej? z n?bo?ensk?ch velikono?n?ch a v?no?n?ch her, lidov? hry se zp?vy; pat?? sem i loutkov? p?edstaven?, ?asto s n?m?tem nep?vodn?m, nap?. Faust, Don Juan; nejzn?m?j?? loutk?? ? Mat?j Kopeck? ? vych?zel z barokn? tradice
- i anonymn? auto?i se bl??? ?rovni spisovatel?
- smysl pro humor ? nap?. Satira na ?ty?i stavy, Ver?e o pern?k??stv?


BAROKO VE ?PAN?LSKU
- dramatik Pedro Calder?n de la Barca (1600?1681) - autor filozofick?ch a symbolick?ch her, nap?. ?ivot je sen

BAROKO V ANGLII
- b?sn?k John Milton (1608?1674) - epopej Ztracen? r?j ? duchovn? epos na biblick? t?ma (o Adamovi a Ev?, o prvotn?m h??chu)

BAROKO V N?MECKU
- Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621?1676) - rom?n Dobrodru?n? Simplicius Simplicissimus - obraz hr?z t?icetilet? v?lky z pohledu pros???ka
- b?sn?k Andreas Gryphius (1616?1664) ? p?evaha motiv? hr?z ze smrti, z?niku; V?host sv?tu