Druhy v?t vedlej??ch

SOUV?T? ? spojen? n?kolika v?t ve vy??? gramatick? celek, ?leny jsou spojeny mluvnick?mi vztahy
? v?pov?? obsahuje v?c ne? jeden ur?it? slovesn? tvar

? POD?ADN? SOUV?T?: spojen? 1 v?ty hlavn? a jedn? nebo v?ce v?t vedlej??ch → vztah syntaktick? z?vislosti
? Rozd?len? ? podle druhu vedlej??ch v?t, tj. podle toho, kter? ?len v?ty ??d?c? vedlej?? v?ta nahrazuje:
? V?ta podm?tov?: Zastupuje podm?tovou ??st v?ty hlavn?, pt?me se jako na podm?t
L?bilo se mi, ?e se choval skromn?.
kdo, co se mi l?bilo?
? V?ta p?edm?tov?: zastupuje p?edm?t v?ty ??d?c?, pt?me se ot?zkami podle slovesn? vazby
Sl?bili, ?e mu budou pom?hat.
koho, co mu sl?bili?
? V?ta p??vlastkov?: zastupuje p??vlastek n?kter?ho substantiva z v?ty ??d?c?, pt?me se jako na p??vlastek, tj. kter?, ???
Mluvil n?jak?m jazykem, kter?mu jsem nerozum?la.
jak?m jazykem?
? K p??vlastkov?m v?t?m pat?? i v?ty ??inkov?, kter? se vztahuj? k podst. Jm?nu ( obvykle obsahuj? odkazovac? z?jmeno ?takov??)
M?l takov? strach, ?e se cel? t??sl.
? V?ta dopl?kov?: prot?j?ek infinitivn?ho dopl?ku ↓
Sly?el jsem ho, jak cosi pov?d?. / Sly?el jsem ho cosi pov?dat.
 v?t?inou po slovesech smyslov?ho vn?m?n?.
? V?ta p??sudkov?: zastupuje jmennou ??st sponov?ho p??sudku
Obloha byla, jako by ji vymetl.
(jako vymeten?)
? V?ta p??slove?n?: zastupuje r?zn? druhy p??slove?n?ho ur?en? (obvykle okolnosti d?je v?ty ??d?c?)
 m?stn?, ?asov?, zp?sobov?, p???inn?, p??pustkov?, m?rov?, ??elov?

Dal?? d?len?
a) v?ty obsahov?: nutn? dopln?n? obsahu v?ty hlavn?
b) v?ty dopl?ovac? vzta?n?: dopl?uj? obsah v?ty hlavn? charakteristikou n?kter?ho jej?ho ?lena ? p?ipojen? v?dy vzta?n?m z?jmenem
c) v?ty p??slove?n? ur?uj?c?: vyjad?uj? r?zn? okolnosti, za nich? prob?h? d?j v?ty ??d?c?