Atomismus

Atomismus
Empedokles – 5. st. pnl, na Sicílii Akragas, přívrženec demokracie, lékař, zakladatel rétoriky, konec života v exilu
ontologie – základem jsou 4 kořeny = živly /věčné, neproměnlivé, nedělitelné, ale spojují se a rozpojují -> vznik mnohosti -> proměnlivost života/
Dualismus – nějaká síla zvenčí uspořádává tyto živly, síla = láska a svár
Neoživená látka x oživujícímu formujícímu principu
Hylozoismus = látka oživující sebe, i kámen žije
Vývoj od jednodušších k složitějším elementům, od dvoupohlavní bytosti k jednopohlavní
Elementy poznání už jsou v člověku díky nim poznáváme věci z venku
Anaxagoras – materialistická škola, přivedl filozofii do Athén, procházel z Malé Asie, hledá pralátku – je jich nekonečně mnoho, liší se od sebe kvalitou, všechny kvality už dány, nevznikají nové hmotné substance, semena = zárodky věcí, slučují se rozcházejí, semeny musí něco hýbat -> nús = myslící princip, rozumný, všemohoucí, nejčistší, nejdokonalejší z věcí, 1. hybatel, existuje pro sebe, svět je vytvořen semeny a ne bohy,
poznání probíhá na základě protikladů, tělo je chladné proto vnímá teplo, závisí na velikosti smysl. orgánů, hlavním kritériem je rozum,
Zakladatel – Leukippos, původ – Milétos, Abdéra
„Ani jedna věc na světě nevzniká bez příčiny, vše vzniká z nějakého důvodu a příčiny.“
Demokritos – musí existovat nějaká změna, existuje jsoucno – plné jsoucno, ale také existuje něco, co není -> je prázdné -> předpoklad pro pohyb, prostor, nejsoucí prázdno
5. – 4. st. pnl, cestovatel, matematika, etika, estetika, filolog, hudba
plných jsoucen je nekonečně mnoho -> nekonečně mnoho tělísek /malá, nevidíme je/, jsme z nich složeni, nedělitelná -> atomy /nezanikají, složeny ze stejné látky, liší se od sebe velikostí, hmotností, polohou/, ostatní věcí se skládají z těchto atomů, zánik – rozpojení atomů
vlastnosti věcí závisejí na tvaru, uspořádání,velikosti, poloze atomů
některé vlastnosti jsou důležitější:
· primární – základní – vlastnost věci o sobě = podstata věci /tíže, hustota, tvrdost/, objektivní realita
· sekundární – barva, chuť, teplota, vůně, zvuk, ovlivněny našimi smysly, nejsou vlastní určité věci, mají subjektivní realitu
determinista, náhoda je výmyslem hlupáků, všechno se děje podle logu
poznání je stupňovité /smyslová a rozumová úroveň/
princip výronu – od věcí se oddělují jejich obrazy = idoly, které se spojí se smyslovými orgány = poznání
etika – v centru zájmu je jedinec, individualista, čestnost, rozvážnost, poctivost, cílem je mít dobrou mysl, správa státu nejvyšší umění, proti víře /víra = slabost/
navazuje: Epikuros /4. – 3. St./ - helen. období
: Titus Lucretius Carus