Vývoj Země

Země vznikla společně s ostatními planetami Sluneční soustavy, asi před 4,6 miliardami let a poté se počala vyvíjet.
Na počátku svého vývoje byla Země rozžhavenou koulí, všechny látky, které ji tvořily, se nacházeli v tekutém nebo plynném stavu. Následkem příliš vysokých teplot se chemické prvky nemohly slučovat. Postupně se však Země ochlazovala a před 4,6 mld. lety se některé prvky začaly slučovat, čímž vznikly různé chemické sloučeniny. Těžší prvky jako železo a nikl klesaly ke středu Země, jiné jako křemík, sodík, draslík a hořčík se slučovaly do nerostů, které tvoří částečně roztavené horniny pláště a prapůvodní horniny zemské kůry.
Před 4 – 3,5 miliardami let byla velmi intenzivní sopečná činnost. Trhlinami vycházela láva a plyny nasycené vodní párou, která se srážela do velkých mraků. Déšť s těchto mraků se však nemohl vsát do tuhnoucích hornin, protože jejich teplota byla tak vysoká, že docházelo k okamžitému odpařování. Postupně se snižovala frekvence „bombardování“ Země cizími tělesy a teplota se snižovala. Teprve poté se začalo velké množství dešťové vody soustřeďovat v kotlinách a pánvích a vytvořila se první moře. Láva na povrchu a magma pod ním tuhly a vytvářely prapůvodní pevniny.
Prapůvodní atmosféra se převážně skládala z oxidu uhličitého, sirných plynů a vodní páry. Neobsahovala žádný volný kyslík, byla to nedýchatelná atmosféra.
Asi před 2,5 mld. let se objevily organizmy schopné provádět fotosyntézu. Tyto organizmy byly sinice.
Kyslík se postupně hromadil v atmosféře. Byl tedy napadán UV zářením, to mělo za následek, že se vrchní vrstva kyslíku proměnila v ozón.
Před 200 mil. let byla veškerá dnešní souš součástí někdejší Pangey, prapůvodního superkontinentu. Před 110 mil. let se Pangea rozpadla na kontinenty Laurasii (sever) a Gondvanu (jih). Od doby asi před 130 mil. let začaly kontinenty postupně nabývat nynějších tvarů a zaujímat nynější polohy.


PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT