Zimbabwe

Ofici?ln? n?zev: Republika Zimbabwe

Rozloha: 390 580 km2

Obyvatelstvo: 11 908 000 obyvatel

Hustota zalidn?n?: 30 obyvatel na 1 km2

Politick? syst?m: prezidentsk? republika

Jazyky: angli?tina (??edn?), ma?on?tina, matabel?tina

N?bo?enstv?: k?es?an? 55%, animist? 24%, muslimov? + ostatn? 21%

Podneb?: subtropick?

Hlavn? zem?d?lsk? produkty a t??en? suroviny: kuku?ice, tab?k, p?enice, cukrov? t?tina, proso, bavlna; rudy ?eleza, chromu, niklu, m?di a c?nu; k?em?k, zlato, azbest, uhl?, d?evo

Hlavn? hospod??skk? odv?tv?: zem?d?lstv?, v?roba cigaret, hnojiv, cementu a koksu; ?elez??stv?a ocel??stv?, textiln? pr?mysl, hornictv? a cestovn? ruch

Pr?m?rn? d?lka ?ivota: mu?i 41 let, ?eny 44 let

V Zimbabwe je v?echno neuv??iteln? - od pozoruhodn? krajiny a bohat? fauny a? po dramatick? d?jiny v ned?vn? minulosti. Na severn? hranici vytv??? ?eka Zambezi p?es jeden a p?l kilometru ?irok? Viktoriiny vodop?dy a pak prot?k? t?m?? 300 km dlouh?m p?ehradn?m jezerem Kariba. Na jihu tvo?? hranice s Jihoafrickou republikou "mohutn?, ?edozelen? a l?n?" ?eka Limpopo. Na v?chod? se zvedaj? hory a na z?pad? se prost?r? kr?sn? krajina s lesy a savanami, kde ?ij? lvi, sloni buvoli a ?irafy.

Lo?iska zlata p?il?kala anglick?ho koloniz?tora Cecila Johna Rhodese, po kter?m bylo teritorium p?vodn? pojmenov?no. Ten po rvav? v?lce p?ivedl do zem? vl?du b?l?ch koloniz?tor?. Teprve po dal?? v?lce o necel?ch sto let pozd?ji se vl?dy chopily op?t ?ern? obyvatel? a p?ejmenovaly zemi na Zimbabwe.

Zem? opl?v? zna?n?m nerosn?m bohatstv?m a m? relativn? vysp?l? zem?d?lstv?. Zimbabwe je tak? jedn?m z nejpr?myslov?j??ch st?t? kontinentu. Pr?mys zalo?en? na t??b? a na zpracov?n? zem?d?lsk?ch v?robk? dod?v? ?tvrtinu hrub?ho dom?c?ho produktu.

Se Zimbabwe spojilo sv?j osud n?kolik v?znamn?ch osobnost?, kter? zp?tn? ovlivnily i osudy zem?. Pro Evropu objevil tento kout Afriky skotsk? mision?? a cestovatel David Livingston, kter? se jako prvn? b?loch dostal roku 1851 k ?ece Zambezi a o ?ty?i roky pozd?ji uvid?l i jej? vodop?dy, pozd?ji zn?m? jako Viktoriiny. M?n? pozitivn? pam?tku po sob? zanechal koloniz?tor C. J Rhodes. Z b?loch? jmenujme je?t? posledn?ho ministersk?ho p?edsedu Iana Smithe, kter? zavedl v zemi rasistick? re?im. Mezi dom?c?mi ?ern?mi obyvateli vynikli matabelsk? vojev?dce Mzilikazi a jeho syn kr?l Lobengula a prvn? ministersk? p?edseda ?ern? vl?dy Robert Mugabe.

Zimbabwe le?? v klimaticky p??jemn? subtropick? ??sti ji?n? Afriky a jej? ?zem? z valn? ?asti utv??? rozlehl? ?ulov? n?horn? plo?ina Matabele, vyzvednut? do v??ky 1000 a? 1200 m. Je porostl? travnat?mi savanami, m?sty i sv?tl?my subtropick?mi lesy. Zvl? zaj?mav? ?zem? je na jihoz?pad?, kde le?? malebn? krajina vrchoviny Matopo, proslul? rozs?hl?mi v?chozy ?ulov?ch kleneb, naz?van?ch zde kopjes, kter? v?try a de?t? ohladily do obl?ch tvar? Nap??? celou plo?inou se t?hne severov?chodn?msm?rem nevysok?, ale 515 km dlouh? skalnat? h?eben zvan? Velk? Dyke. Tento kamenn? val je zdrojem velk?ho nerostn?ho bohatsv?. Jsou v n?m lo?iska mnoho rud - chromu niklu, m?di berylia, i drah?ch kov? - st??bra, zlata, platiny. Tyto bohat? nerostn? zdroje p?isp?ly ke vzniku hlavn?ho m?sta zem? Harare.

A?koli jsou p?vodn? lesy a savany ?asto zatla?eny rozs?hlou zem?d?lskou ?innost?, p?ece jen se na mnoha m?stech je?t? uchovala p?vodn? krajina, kde je dost prostoru pro velk? africk? zv??ata. Pr?m?rn? teplota se na n?horn? plo?in? v nejteplej??ch m?s?c?ch (??jen a? listopad) pohybuje kolem 23?C, v chladn?m obdob? od 10?C do 17?C. Sr??ky jsou od m?sta km?stu rozd?ln? - od 500 do 1000 mm za rok a v?t?inou spadnou p?i prudk?ch letn?ch lij?c?ch.

N?horn? plo?ina je ze v?ech stran v?razn? ohrani?en?. Na v?chod? ji lemuj? horsk? h?bety s vrcholem Inyangani (2592 m. n. m.), porostl? horsk?mi lesy, kter? poskytuj? vz?cn? barevn? d?evo. V tomto poho??, kter? tvo?? z?rove? hranici s Mosambikem, bylo z??zeno n?kolik n?rodn?ch park?. Na severu a jihu ohrani?uj? plo?inu tektonick? sn??eniny, jimi? prot?kaj? pohrani?n? ?eky. Na jihu to je pomal? Limpopo se sv?my p??toky, na severu te?e mohutn? Zambezi proslul? sv?mi vodop?dy. Angli?an? jim dyli jm?no sv? kr?lovany Viktorie, ale domorodci je naz?vaj? Mosi - oa - tunya (kou? kter? stoup? vzh?ru). Severoz?padn? od vodop?d? vyrostla na Zambezi velk? p?ehrada, za n?? vzniklo 300 km dlouh? ?doln? jezero Kariba s vodn? plochou 5000 km2. Na z?pad? se plo?ina zvolna skl?n? do bezodtok? vnitrozemsk? jihoafrick? p?nve Makarikari.

Nejd?le?it?j?? plodinou zem? je tab?k, kter? zaji??uje 20% p??jmu z v?vozu. Nejhojn?ji p?stovanou plodinou je ale kuku?ice, ur?en? p?edev??m pro ob?ivu dom?c?ch obyvatel. Hodn? se vys?vaj? i ostatn? obilniny, d?le se p?stuje cukrov? t?tina a na plant???ch rostou k?vovn?ky, ?ajovn?ky, citronovn?ky. V?znamnou technickou plodinou je tak? bavln?k. V klimaticky norm?ln?ch letech je zem? ve v?rob? potravin sob?sta?n?, ov?em v obdob? sucha (nap?. v letech 1991-1992) zem?d?lsk? v?nosy obyvatelstvu nesta??.

Pohnut? d?jiny:

Koncem 20. stolet? tvo?ili ?erno?i 98% z 11,2 mili?n? obyvatel zem?. Mezi mnoha etnick?mi skupinami jsou nejpo?etn?j?? Ma?onov? a Matabelov? (Ndebelov?).

P?edkov? dne?n?ch Ma?on? ob?vali toto ?zem? ji? od 10. stolet?. Pozd?ji vytvo?ily kmenov? svaz a nakonec tzv. Monopatovu ???i, kter? existovala a? do poloviny 18. stolet?. Jej?m centrem patrn? historick? m?sto Zimbabwe, v n?m? se zpracov?valo zlato a ?elezo. Ma?onov? byli p?edev??m pastevci a ?emesln?ci. Dnes ?ij? jednak na severu v oblasti naz?van? Mashonaland kolem hlavn?ho m?sta Harare (d??ve Salisbury), jednak na v?chod? v provinci?ch Manicalan a Masvingo.

Druh? etnick? skupina Matabelov? pat?? k potomk?m Mzihaziho v?le?nick?ho kmene, kter? se odtrhl od zulusk?ho n?roda a ve 30. letech 19. stolet? vpadl na ?zem? Zimbabwe. Tak? Matabelov? byli pastevci, ale i v?le?n?ci, kte?? napadli usedl? obyvatelstvo a od poroben?ch kmen? pak vyb?rali natur?ln? dan?. Nakonec se us?dlili v okol? dne?n?ho m?sta Bulawayo a cel? oblasti, kterou ob?vaj?, se ??k? Matabeleland.

Modern? d?jiny Zimbabwe za??naj? v 80. letech 19. stolet?, kdy vyslanci Cecila Rhodese p?esv?d?ili kr?le Lobengulu, aby jim dovolil otev??t v zemi rudn? doly. Kdy? toto povolen? z?skali, Rhodes se rozhodl, ?e kr?l?v souhlas plat? pro celou zemi a zalo?il Britskou jihoafrickou spole?nost, kter? roku 1890 ovl?dla t?m?? cel? ?zem?. Rozho??en? Matabelov?c zah?jili roku 1893 proti Spole?nosti v?lku. Krvyv? konflikt skon?il por??kou domorodc? a smrt? kr?le Lobenguly. Matabelov? znava povastali v letech 1896-1897 a tentokr?t se k nim p?ipojili i Ma?onov?. Ani tento pokus o svr?en? koloni?ln?ho panstv? nebyl ?sp??n?, proto?e do n?j zas?hly p?ivolan? britsk? vojensk? jednotky.

Takto n?siln? z?skan? ?zem? se stalo britskou koloni? nazvanou Ji?n? Rhodesie. Ta se stala roku 1953 sou??st? federace, v n?? byli i Severn? Rhodesie (dne?n? Zambie) a ?asko (dne?n? Malawi). O dest let pozd?ji se federace rozpadla. Zambie a Malawi z?skaly nez?vislost a ustavily si svou domorodou vl?du. Jinak tomu bylo v Ji?n? Rhodesii. Tamn?ch 300 000 b?loch? ustaven? ?ern? vl?dy nep?ipustilo a pod veden?m Iana Smithe a jeho Rhod?sk? fronty zem? vyhl?silo jadnostranou nez?vislost jako?to Rhodesie. Brit?nie p?eru?ila se svou b?valou koloni? v?echny kontakty a k n? se p?ipojila i OSN, kter? vyhl?sila proti Rhodesii mezin?rodn? sankce.

V dob? Smithova b?l?ho re?imu vytvo?ili ?ern? afri?an? dv? opozi?n? hnut?, kter? vedla proti vl?d? partyz?nskou v?lku. N?sledky partyz?nsk? v?lky, hospod??sk? blok?da a siln? diplomatick? tlak p?esv?d?ily po deseti letech Smithe, aby moc p?edal dom?c?m obyvatel?m, kte?? tvo?ili v zemi v?t?inu. V roce 1980 se konaly volby a vznikla republika Zimbabwe, je? se stala ?lenem spole?enstv?.

V roce vyhl??en? nez?visl? republiky Zimbabwe a po nastolen? domorod? vl?dy opou?t?lo b?l? obyvatelstvo masov? zemi. ?erno?sky mimistersk? p?edseda Mugabe si byl v?dom v?znamu b?loch? pro nov? st?t a ze v?ech sil se sna?il, aby v zemi z?stali, a proto jim poskytl r?zn? z?ruky bezpe?nosti a voln?ho podnik?n?. Dos?hl toho, ?e nakonec v zemi z?stala asi jedna t?etina b?loch? (100 000 osob) v?etn? 4000 farm???.

Prvotn? nad?en? obyvatel, n?sleduj?c? bezprost?edn? po vyhl??en? nez?vislosti, se postupn? vytr?celo, a to nejen vinou nespravedliv?ho rozd?lov?n? p?dy, ale tak? v d?sledku rostouc?ch spor? mezi dv?ma nejsiln?j??mi politick?mi stranami ZANU a ZAPU. Jejich ostr? spory vyvrcholily v letech 1982-1986.

Pod tlakem mezin?rodn?ho m?nov?ho fondu byl prezident Mugabe donucen k ur?it? liberalizaci hospod??stv?.

V posledn?m desetilet? 20. stolet? se politick? d?n? v zemi zklidnilo, p?esto?e obyvatele st?le je?t? su?uje vysok? nezam?stnanost a r?st dom?c?ho produktu je sni?ov?n prudk?m n?r?stem obyvatelstva (3% ro?n?). Zimbabwe v?ak zd?dila rozvinut? pr?mysl zalo?en? na bohat?ch zdroj?ch nerostn?ch surovin a jen samotn? t??ba nerost?, zam?stn?vaj?c? 5% pr?ceschopn?ho obyvatelstva, p?in??? 40% zisku z v?vozu.

Se stabilizac? politick?ch pom?r? se do zem? zase za??naj? vracet turist?, p?edstavuj?c? dal?? nezanedbateln? p??liv pen?z. V roce 1990 do Zimbabwe p?ijelo kolem p?l milionu n?v?t?vn?k?, kte?? oce?uj? jeho kr?snou p??rodu a velice p??jemn? podneb?. Vedle Viktoriin?ch vodop?d? na Zambezi mohou nav?t?vit n?kolik n?rodn?ch park? se zaj?mav?mi p??rodn?my povrchov?mi tvary, bujnou vegetac? a velk?mi africk?mi zv??aty. Za zm?nku stoj?, ?e n?rodn? parky zauj?maj? 11% zimbabwsk?ho ?zem?.

Zimbabwe sice le?? ve vnitrozem?, ale m? strategicky v?znamnou polohu na hlavn?ch dopravn?ch cest?ch vedouc?ch ze severu na jih do jihoafrick?ch p??stav?. Nejbli??? p??stup k mo?i m? zem? na v?chod? p?es Mosambik a jeho p??stavy Beira a Maputo, ale v?t?ina dopravy se p?esto uskute??uje p?es Jihoafrickou republiku.